Dalších deset minut

1) Aki Kaurismäki (3*) Panu režisérovi jsem nikdy moc na chuť nepřišel, ač uznávám, že má zajímavé nápady a náměty, jen ten podivně bezemočný styl mě nebaví. 10 minut jakoby vystřižených z libovolného Kaurismäkiho filmu, s jeho klasickými hercemi, typickou atmosférou okořeněnou hudebním číslem a komorními pokusy o absurdní humor, na druhé straně často nataženými scénami a vyprázdněnými charaktery postav. Vybranými scény upoutalo, prošlo kolem mě a skončilo jaksi bez pointy. 2) Víctor Erice (4*) Černobílá povídka z rodinného domku a zahrady s nádherně poetickými záběrmi a spoustou symbolů. Zapůsobilo, zanechalo silnější dojem i kus tajemna. 3) Werner Herzog (4*) Exkurs do dalšího domorodého kmene od režiséra filmu Kde sní zelení mravenci?, tentokrát formou krátkého dokumentu s autentickými záběry. Někde se zastavil čas před stovkami, tisíckami let a zachoval místa a způsoby života, na které neradno jen tak sahat. Upoutalo jak obsahem, tak osobitou atmosférou (zejména během plavby po řece uprostřed pralesa a visutých stromů), dorazilo i poselství. 4) Jim Jarmusch (1*) 10 minut s nezáživnou herečkou v maringotce v režii krále amerického nezávislého filmu mě nebavilo a nedalo mi vůbec nic. Žádná atmosféra, napětí, gradace nebo humor, nic, jen čistá nuda. 5) Wim Wenders (5*) Deset minut je méně, než dvě, tři nebo pět hodin a tak specialista na pomalé road movie až nebývale zrychluje, šlape s hlavním hrdinem v hektické situaci na plyn, dosahuje akčního tempa a přítažlivá atmosféra na cestách se vůbec nevytrácí, naopak. Největší zážitek z celé antologie. 6) Spike Lee (2*) 10 minut politiky aneb sestřih různých prohlášení kolem voleb v ultra mozaikové formě vydáván za umělecký film? Asi chápu poselství Leeho příspěvku, ale pro mě to celé nepřineslo nic, co bych si, snad jen v trochu méně experimentální formě, nemohl najít v běžných TV novinách, YouTube nebo sociálních sítích. 7) Kaige Chen (4*) Čína je snad jedna z mála krajin (mimo většinu afrických zemí), z níž jsem dosud neviděl žádný film, neznám ani pana režiséra. Chenův krátký příběh měl v sobě poetično, humor i emoce, byť mi chvíli trvalo, než mě naplno chytl. Jiná země, jiná mentalita, na začátku možná propast, na konci stejné emoce... přesto možná příliš letmé setkání na hlubší vstřebání viděného...? // Moje SHRNUTÍ celé antologie se nachází v komentáři k druhé části antologie Dalších deset minut II. ze stejného roku. [75%] (03.06.2022)

Jakou rychlostí pro člověka plyne čas? Plyne rychle či pomalu? Jsou chvíle, kdy se jedna jediná minuta vleče jako celá věčnost; a jsou chvíle, kdy celé dny letí rychlostí blesku. Tento rozličný pohled na čas si vzalo na mušku sedm nezávislých filmových tvůrců a společnými silami vytvořili první část projektu DALŠÍCH DESET MINUT. Každý z nich se tohoto úkolu zhostil po svém a každý různě úspěšně. Na projekt DALŠÍCH DESET MINUT lze nahlížet přinejmenším ze dvou úhlů: 1. divák na jednotlivé příběhy nahlíží jako na zcela samostatné příběhy, které nemají žádnou vazbu na příběhy další; 2. divák nahlíží na tento projekt jako na celek, v němž je mnohými způsoby popsáno různé chápání a plynutí času (celý projekt se tak v tomto pojetí stává více než pouhým souhrnem sedmi příběhů – síla jednotlivých příběhů se v tomto případě nesčítá, ale násobí). Zvolený úhel pohledu již zůstává na osobní volbě každého diváka; zároveň však tento úhel pohledu ovlivňuje celkový pozitivní/neutrální/negativní pocit z projektu. Poznámka: v první části projektu DALŠÍCH DESET MINUT hraje důležitou roli zvuk trumpety. Ta do značné míry dokresluje zadumanější atmosféru tohoto kolektivního díla sedmi nezávislých tvůrců. (05.09.2003)

Aki umí natočit krátkou povídku a určitě by z ní dokázal udělat celovečerní film. Rozhodni se teď hned a tady, na víc není čas. 4* --- Erice a malý thriller, v němž nás autor přesvědčí, že černá kočka nemusí být vždy věštbou zkázy, občas může i zachránit život. 4* --- Herzogův dokument mě nebavil. 2* --- Jarmusch o letícím čase, když někdo stále vyrušuje i během pauzy. 4* --- Wenders dokáže kouzlit s kamerou a rozhodně se nebojí road movie, tentokráte za záchranou života. 5* --- Lee si odskočil do politiky a na malinký prostor dostal neskutečné množství informací. 5* --- Chen poeticky o bláznovství v černohumorné povídce plné smutku i veselí. 5* (15.05.2022)

Werner Herzog Ten Thousand Years Older - dokument z pralesa. Jim Jarmusch Int. Trailer Night - příjemná čb přestávka mezi natáčením, hezký kontrast mezi přítomností a herečkou oblečenou ve 20. letech. Wim Wenders Twelve Miles to Trona - dynamická cesta autem kalifornskou pouští. (23.06.2017)

Ach, jo. Tolik jsem si přála něco napsat o tomhle filmu, ale zputnik uz všechno řekl daleko lépe než bych to svedla já. Tekže, zkusím to alespoň takhle: Erice (*****) ukazuje, jak jsou minuty i sekundy drahé, když víte, že někomu pri nich uniká život. Velmi surrealistická a povedená část. Spike Lee (***) nás zavede do kratkého mezidobí, v němž se rozhoduje o vítězi voleb. Zbytečně moc politicky angažované, Spiku. Kaurismäki (*****) vám ukaže, jak rychle lze dělat životní rozhodnuti. Léta na něj čekala zatímco byl ve vězení a pak během pouhých deseti minut se s ním ocitne ve vlaku jako jeho žena. Wenders (***) natočil pro mě nejprůměrnejši část o muži, který má deset minut na záchranu života. Jarmuschi stačí deseti minutová přestávka v natáčení, aby diváky uvedl do životních problémů jedné herečky. Herzog (****) vám předvede, jak se lze posunout v čase o tisíce let dopředu. Život, jenž se po tisíce let neměnil, leži během kratké chvíle v troskách. Také snad zbytečně moc angažovaný dokument o živote amazónských domorodců. A nakonec lahůdka od Kaige Chena (*****). Jeho příběh je trochu tajuplný a snad by se dalo napsat, že vypraví o tom, jak některé věci nikdy zcela nezmizí ze světa. - Těhle pět studií o čase stojí rozhodně za vidění. (29.01.2004)