Návrat do Cold Mountain

Tento film je podla mna omnoho lepsi ako reziserov Anglicky pacient, ktory povazujem za najslabsi oscarovy film za poslednych 15 rokov. Jude Law bol v tejto ulohe nominovany na Oscara a Renée Zellweger ma uz za tuto vedlajsiu ulohu sosku doma, pricom som si vsimol aj vynikajuci vykon Natalie Portman, ktora sa od Leona zmenila na nepoznanie. Hudba Gabriela Yareda bola tiez nadherna, zabery z vojny velmi dobre natocene. Vo chvilach, ked som sa bal, ze sa bude film vlacit nudnym tempom, vzdy prisla nejaka dramaticka chvila, ktora mi nedala vydychnut. Skoda, ze 18.03.2008 tento talentovany reziser zomrel vo veku 54 rokov, pretoze uz sa nedockam dalsich podobne kvalitnych filmov, ako napriklad Talentovany pan Ripley....... 08.05.2008 (08.05.2008)

Co lepšího se u sledování epické romance může přihodit, než že ji zcela uvěříte? Prožívat srdcervoucí cestu v přetěžkých časech za láskou je u Cold Mountain tak snadné... Vynikající výprava i celá vizuální stránka, poetika, citlivé dávkování emocí a hlavně perfektní herecké výkony - plejáda slavných jmen zde opravdu není samoúčelná - to vše podkresluje velice podmanivý filmový zážitek. Členění na jednotlivé, ať už více či méně podstatné, úseky zavání možná epizodičností - teoreticky, ovšem v praxi se jedná o promyšlené dokreslování výsledného efektu v podobě přijatelného prodlužování hořké cesty nazpátek... Byť mám pár výhrad, například k příliš sladkému konci a také trošku nepřehledným akčním scénám v úvodu, tak musím připustit, že Cold Mountain se mě opravdu dotkl. 9/10 (16.11.2008)

Cold Mountain jsem se dost bál, protože Anglického pacienta považuju jen za navoněné pozlátko. Tentokrát je to ale jiné. Možná i díky vždy skvělé Kidman. Minghella má ale opět problém vyprávět příběh a držet se dějové linie, takže místy nudí. Je to škoda, protože je tu velký potenciál, který je proměněný jen částečně. (08.10.2011)

Cold Mountain jsem shodou okolností shlédnul teprve až dnes 20. března 2008, dva dny po Minghellově nešťastné smrti. Do jisté míry tak mohu brát svou premiérovou projekci jako pietní akt (bohužel). U tohoto snímku se sešel (ne)skutečně talentovaný ansábl (výteční herci, citlivý skladatel, sám režisér, kameraman...) a stvořili nádherné a poetické dílo o lásce a válce, aniž by se dopustili levného sentimentu. Mít tak klobouku ke smeknutí, který by nahradil všechna ta slova, jichž se mi nedostává... (20.03.2008)

Byl bych s návratem do Cold Mountain neměl problém, kdyby zůstal filmem o návratu vojáka z dosud neskončené občanské války v USA domů, o teroru domobrany či potížích opuštěné ženy s hospodařením. Co by mně přišlo dosti, možná by jiným přišlo málo a tak bylo nutné film nějak ošperkovat a jelikož bižuterie je levnější a na první pohled i vypadá lépe, použil Minghella právě ji. Všeliké postavy tak vymýšlejí nepřirozená (ale originální a zdánlivě hluboká) pacifistická hesla, mají plno romantických řečí, když jim jde o kejhák a vůbec žvaní jako romantik, kterého někdo prvně vzal na pivo. Nejlepší (a kolikrát opravdu dobré) jsou ty scény, kde postavy mluví minimálně, případně se alespoň netváří, že říkají něco objevného... Nejstrašnější, bohužel převelice přítomný motiv je Láska. Láska, kterou voják ke své milé chová po pár dnech známosti a letech odloučení. Láska, z které čerpá sílu pokaždé, když mu dochází. Láska rozhýbává jeho nohy. Každý moment, který mohl nějak způsobně vyznít se obrací v hluboké vzdechy: "Ach, oni se tak milují." Když se Láska objeví, veškerá reflexe jde vniveč. Odyssea, ve které v každé sloce Oddyseus vzývá Penelopé zatímco ta maká na poli se stachanovcem s prořízlou hubou v sukních a na oplátku vzývá Odyssea, pro mě prostě a jednoduše není. Silné **. (29.03.2010)