Oliver Stone: Neznámé dějiny Spojených států

Po těch několika tiskovkách a diskuzích, na kterých jsem za poslední dny měla příležitost vidět Olivera Stona, musím říct, že na mě nepůsobí jako demagog, ale jako člověk, který chce, aby lidé přemýšleli a nepřijímali automaticky to, co jim je předkládáno. A takovým způsobem by se mělo přistupovat i k tomuto dokumentu. Nesnažte se ho automaticky brát jako absolutní pravdu a nevíte-li toho moc o politice Spojených států od druhé světové války po současnost, zkuste si pustit ještě nějaký ten tradičnější dokument, který USA prezentuje jako vůdce světového míru. Stonův pohled je totiž vyhraněný, alternativní. Což ale neznamená, že nepravdivý. Fakta si podle svých slov nechával ověřovat ze dvou nezávislých zdrojů a jako student politologie musím hodnotit výběr lidí, které se v jednotlivých epizodách rozhodl citovat, nesmírně kladně, protože se všeobecně jedná o významné akademiky. Nicméně víte, jak to chodí. Mít správnou statistiku a vykládat ji správně jsou dvě naprosto odlišné věci. (07.07.2013)

Pokud toto jsou nesdělené, nevyslovené, nevýslovné dějiny USA, kterým se děti na amerických školách neučí, pak nevím (i když tuším), co tam mají v osnovách pro výuku americké historie. Olivera Stonea nepodezírám z žádné úchylky (samozřejmě by se mohlo jednat jen o tu levou) a věřím v upřímnost jeho pohledu, i když slabou přitom stránkou je, že se poměrně shoduje s mým pohledem na funkci USA v rámci světového dění. Z tohoto pohledu mi seriál nic podstatně nového nepřinesl, i když mi na druhé straně ozřejmil mnohé vnitroamerické problémy a provázanosti. Teď bych se měl podívat pro srovnání na tu "Told" nebo spíš "Tale-told" History of the USA, ale asi se do toho hned tak nepoženu. (12.03.2014)

Marně v tom hledám onu slibovanou kontroverzi. Historie Spojených států očima Olivera Stona není ani nijak zvlášť pobuřující, ani objevná. Trochu kritická, možná jdoucí proti oficiálnímu výkladu co se učí v amerických školách, ale pro Evropana prakticky normální. Základem je politický realismus, a zboření několika mýtů. A nějaké ty levicové tendence, pochopitelně. V prvních dílech se zatím projevily jen tím, že režisér uznal Sovětskému Svazu stěžejní úlohu v rozvrácení Třetí Říše, nepochybuji ale že v dalších epizodách budou čím dál častější, a stále méně stravitelné. (26.08.2013)

Já vyžaduji oddanost! Chci aby mi na náměstí přede všemi políbil zadek a řekl, že voní po růžích!!! - Lyndon Johnson. Pane jo ta Amerika měla teda zajímavě narušený prezidenty. Po relativně slušným Rooseveltovi přišel zakomplexovanej blbeček Truman co vyhrožoval všem atomovkou a Eisenhower který přivedl lidstvo na pokraj globálního rozkladu. Není náhoda, že jeden z mála normálních a to sice Kennedy musel jít. Po něm nastoupil totální komik a neomalenec Johnson zprofanovanej Nixon dále figurky typu Forda či Cartera až k ultrakapitalistickýmu pravičákovi Reganovi, neschopnýmu Bushovi pak je tu populista Clinton, Lautr neschopnej Bush junior a playboy Obama z falešně vytvořenou image slušňáka. Kdo bude další? No radši to nechci vědět. Každopádně Stone dal zase jednou USA a jejich politice : nahážeme všude bomby ve jménu svobody a demokracie pořádně na prdel a já prostě vím proč mám tohohle cápka v topce a proč se mu přezdívá Svědomí Ameriky. Samozřejmě, že všemu se věřit nedá. Stone je ortodoxní levičák a ti podobně jako ortodoxní pravičáci mají sklon vykládat historii po svém, takže pravda bude někde uprostřed, ale i tak je to hardcore. Nejvíc mě asi rozsekal ten díl o válce ve Vietnamu, ale i další stojí za to. Jenom jsou potřeba ke sledování pevný nervy a silnej žaludek, občas z těch zvěrstev který Amíci páchají ve jménu míru opravdu běhá mráz po zádech. Každopádně po natočení tohoto odvážného dokumentu by se Oliver měl mít na pozoru. Opravdu jen velice nerad bych jednoho dne otevřel novinky.cz kterým by vévodila zpráva, že Stone byl zabit (údajně) šíleným Palestincem.95% (12.10.2015)

Veľa ľuďom sa pri mene Oliver Stone ježia chlpy aj na dlaniach, ale treba uznať, že má guráž. Snaha o vyváženie mnoho krát silne subjektívnych názorov, odhalenie či vyvrátenie historických (polo)právd a načrenie za oponu machinácií alfa samcov s bezohľadnými korporáciami za chrbtom, má za cieľ jediné. Ukázať, že aj cisár je nahý a že svetový policajt môže zneužívať svoje právomoci, byť skorumpovaný a chrániť (iba) vlastné záujmy. Eufemizmus boja za mier/demokraciu zanechal tiež svoje potoky krvi, za ktoré sa skryli aj konšpirácie o biologických zbraniach niekde mezopotámskej púšti. Stone nepotrebuje šokovať ani ohúriť. Jeho závery vychádzajú zo súvislostí, kvôli ktorým rozohral faktorgrafický poker. Preto nekonštatuje len na základe suchých skutočností a ponúka trochu opačný pohľad na dejinné kauzality a konzekvencie. Kadencia faktov občas presahuje rámec mozgového hardvéru, ale účel svätí prostriedky. Dokument si nájde svoje dejinné miesto ako Chruščovova tajná správa O Kulte osobnosti a jeho dôsledkoch. Pre dotvorenie celkového obrazu dokumentu doporučujem pozrieť aj dva bonusové diely, ktoré mapujú roky 1900 - 1940. (01.02.2019)