Kandidát

Mám schízu a tedy jsem měl připravený v hlavě komentář, který bude film hejtovat navzdory, pokud tomu střelim čtyřhvězdí a komenář radostný, kontrastní k tomu, že švihnu trojhvězdu. Jestli se mi v zásadě Kandidát líbil, tak případnýmu napadení budu čelit, že "ano, stačí mi nesmyslná vizuální opulence, rozostřené postavy v extrémně zpomalených záběrech opouštějící scénu, zbytečné náklony kamery i infantilní přeostřování z makra na celek bez jakéhokoli narativního ukotvení" (aka to se nám to točí, když jsme ukořistili REDku, že). Jenomže marná sláva, když tohle v post ČSR nikdo jiný neumí (čest výjimkám), co mám asi tak dělat? Karáskův debut je reklamou prosáklý nejen námětem, ale zejména stylizací, která je odporně pročištěná, čvachtá se v jednoduchých tvarech, designových interiérech, perfektně nakomponovaných záběrech a v síle gesta oproti síle slov. Takže vlastně zamrzí, že bylo třeba jebat se s takovou lokální, neobjevnou a překombinovanou zápletkou, zahlcenou postavama, který mi byly ukradený více než jakákoli budoucí volba prezidenta. Zejména na Slovensku. Nemluvě o zrůdném (slovenském) postsynchronu, který kdykoli se člověk díky formě odpoutá od té zhoubné provinčnosti, ho vrátí brutálně zpátky na zem. A ještě ho kopne do hlavy. (09.07.2014)

„Ako ten hokejista?“ – „Ne, jako to žrádlo také hengavé.“ Trvalo dosť dlho, nejakých 20 – 25 minút, kým som tomu prišiel na chuť/kým sa to rozbehlo. Ale potom to patrične šliapalo a malo to momenty až na 80%. Veľa tomu dáva hlavne dvojka Kubovčík/Dlouhý. Kubovčík zjavne pár svojich scén tradične improvizoval, Dlouhý je potom super, ako pri tých jeho kecoch dokázal zachovať vážnu tvár. V budúcnosti by som sa nebránil ich spin-offu/rip-offu. Veľmi dobrý je však aj Marek Majeský. Audiovizuálna podoba je na slovenské pomery ohromujúca. Kladne hodnotím trúfalý a zvláštny, ale v konečnom efekte výborný nápad nedať Potôňovi tvár. So scenárom je to horšie. Čím vlastne Potôň tak bodoval u voličov? Tým, že bol potomok Ľudovíta Štúra a jednou (trápnou) tlačovkou? A tiež som nepochopil hlášku „asi začínam byť paranoický“, ktorá padne tesne po tom, čo týpkovi niekto poslal výhražné CD. Niektorým dialógom nie je rozumieť, mali ich otitulkovať. Finálne rozuzlenie síce nie je šokujúce, no pri obľube niektorých slovenských režisérov natáčať „nijaké“ konce (kedy sa polovicu odpovedí na otázky nikdy nedozvieme) ma vystríhala. Predbežne som počítal s možnosťou, že Kandidát ponúkne podobný (ne)koniec. Našťastie neponúkol a všetko sa nevýnimočne, ale vcelku pekne vysvetlilo. Výrazným plusom sú hlášky („Ty ma vôbec nepočúvaš.“; „Závidíš takému koko*ovi?“; „No dobre, ale ja som to hovoril po slovensky.“; „Nerobil si v Klausovej ochranke?“; „Mi napadlo, či ju náhodou nezahrabali niekde v lese.“; „Praha Hrdlořezy.“). Ako celok to hodnotím pozitívne. Zaujímavý pohľad do zákulisia slovenskej politiky a toho, ako sa dá manipulovať. Všetkými. Vždy. A za akýchkoľvek okolností. (22.07.2018)

Karásek je evidentne šikovný chlapec a všetko toto myslel dobre, je na správnej ceste. Pre mňa to bolo ale 106 nezáživných minút. A už na začiatku, keď mi to všetko pripomínalo Medianeras, som vedela, že toto asi nie. Kamera, strih a muzika slušné. Ale ten zvuk? ... však som im polovicu filmu nerozumela. (03.06.2014)

To, že lze při různých kampaních s šikovným volebním teamem zmanipulovat široké masy (převážně nevzdělané nebo s minimálním všeobecným rozhledem) je známo už od dob Říma. Kandidát nám jednu takovou kampaň krásně ukazuje. Nejedná se o žádnou menší volbu než - o volbu prezidenta Slovenské republiky. A tak divák sleduje počínání jedné ze špičkových reklamních agentur, která kampaň připravuje, živí a podporuje. Za vším je velká sázka o všechno, což divák sleduje hlavně pomocí dvou slídilů ve sledovacím voze (placených neznámým klientem), kteří snad měli štěnice i v každém psím (s prominutím) hovně na ulici... Potud ok, divák sleduje chování jednotlivých typů osob, snahu zasahovat z vysokých míst státu, reakce protistran atd... Jako satira čehosi to možná někomu mohlo připadat, mně však to ale moc nezaujalo. A jako komedie to už nebylo vůbec. Nezasmál jsem se ani jednou. Humor byl primitivní a snad jej měla zdůrazňovat široká škála sprostých slov, což je ovšem vždy u vtipů a humoru známkou jisté pokleslosti a nedostatečnosti... Oceňuji střihy, oceňuji kameru i moderní look filmu. Občas jsem musel zasténat nad přemakeupovanou Hilmerovou, ta tuna makeupu jí musela lámat vaz... Kde jsou ty časy Pramene života... No nikdo nemládnem, to je holt drsný fakt. Zkrátka... Čekal jsem zábavu a nedočkal se. Ta snaha o modernost pojetí mohutně převažovala nad celým rámcem filmu. Bratři Slováci jistě nad tímto počinem zaplesají, jsem si ale jist, že my se lvem v erbu budeme s hodnocením výrazně zdrženlivější. Od komedie očekávám něco jiného. Než se tomuhle smát, to radši pojedu v únoru tramvají do Hradce Králové... Dvě Éčka, víc si to nezaslouží... * * (04.08.2014)

,,JESTLI SI NĚKDO MYSLÍ, ŽE LAMBERT NEDOKÁŽE Z NĚJAKÉHO IDIOTA UDĚLAT HVĚZDU, TAK SE VELMI MÝLÍ. TOHLE JE VÝZVA JÁ JI PŘIJÍMÁM! A PŘEDEVŠEMI PROHLAŠUJI, ŽE Z NEZNÁMÉHO KOKOTKA UDĚLÁM PREZIDENTA TÉHLE ZEMĚ!“… /// Taková hovadinka o tom, jak se z neznámýho kandidáta měl stát prezident. Moderní a dobře koukatelnej háv to má. Taky rychlej střih alá Tony Scott, střídání hudebních nálad, krátký dialogy, vo ftip se staraj česko-slovenský průpovídky, který vobčas i úsměv vylouděj… Trochu mi to připomíná Ulovit miliardáře, jen tady je to takový…trefný, politický absurdní (i když jak vypadá taková politická absurdita?) a neuvěřitelně ,,na pohodu“. Vodsejpá to, zajímavej satirickej námět, ucházející herci… Je mi jasný, že se na to nebude dát čumět furt. Ale pro jednou si nechám takovejhle svěží vichr z Petržalky líbit! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Román ,,Kandidát - Denníky z odpočúvania“, kterej v roce 2012 napsali Maroš Hečko a Michal Havran ml., číst nebudu. 2.) Mám rád filmy s rafinovaným smyslem pro humor. 3.) Mám dělat na prezidentský kampani. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (10.05.2014)