Kráska a zvíře

Je fajn, že Gans se vydal cestou potemnělého příběhu s tajemnou atmosférou. Vizuálně tu opravdu kouzlí a jeho až komiksová a surreálná stylizace patří k tomu nejlepšímu, co ve filmu je. Zámek Zvířete navíc snímá jako takový samostatný "organismus" fungující dle vlastních pravidel, kam se dostane jen málokdo. I celkové ladění vysloveně potěší a má to takový nádech záhady a neskutečna, který se chvílemi blíží fantasy, což asi moderní divák ocení. A je to dobře, protože na předvídatelném příběhu nic nepřekvapí, ačkoli vyprávění osudů zakletého prince pomocí flashbacků je příjemné oživení. Léa Seydoux je opravdu panensky půvabná, jenže její postavě chybí větší motivace, neboť její vzplanutí ke Zvířeti prostě nepůsobí moc uvěřitelně. Cassel nezklame, ale nemá moc co hrát, protože většinu času je pod maskou, která se stejně jako kompletní efektová stránka moc nepovedla. Viditelně digitální triky dost sráží dojem ze závěrečné třetiny, která je prakticky jen jejich přehlídkou bez jakékoli zajímavosti. Je škoda, že Gans to celé nedokončil tak, jak začal, protože konec je spíš úlitbou teenagerům, kteří přece jen čekají nějakou tu akci. Možná kdyby měl k dispozici větší rozpočet, dopadlo by to lépe. 60% (14.03.2014)

"La vie pour le rose." - bych teda nedala. Růže jsou jedny z nejškaredějších květů a pokládat za ně život.. ne dík. Přemýšlela jsem, jestli mě to vyprávění příběhu v příběhu víc sere nebo naopak pomáhá celému sledu událostí. Nedělo se tu nic nečekaného, už při prvním čtení muselo být všem jasné, že to vypráví Belle... no a potom, co viděla nestvůru v odraze sklenice a najednou se vypravěčka zeptala dětí, jestli má číst dál, tak to muselo být jasné i těm posledním natvrdlým jedincům. Příběhově a vůbec jsou to tak 3*, ale mě naprosto okouzlila ta výtvarná stránka. Úžasná pohádková grafika a barevnost a ta fantazie... to prostě zvedá na 4* (a samozřejmě Léa Seydoux také výrazně napomohla hodnocení), protože to mě prostě vnuklo po delší době chuť zase malovat. A ten hrad! Nádhera.. na takovém bych klidně bydlela, kdyby měl tekoucí vodu a splachovací záchod :) A její zelené šaty s těmi šperky bych taky chtěla k narozeninám prosím ;) P. S. Nevím proč ti psi vydávali zvuky jako žáby zkřížené s opicí. (23.07.2014)

Christophe Gans nám vypráví o rodině Krásky, což nikoho nezajímá, a když se na konci opravdu, opravdu rozjede, předvede... kamenné obry a smrtící liány. Od jeho filmu především nečekejte pohádku, působí spíš, jako by chtěl udělat verzi Krásky a zvířete ve stylu Angely Carterové, ale pak se ke slovu dostali konzervativnější producenti. To, že jsme přišli o scény, kdy se Kráska do Zvířete zamiluje, už na ně ale můžu hodit jenom stěží. Za jediný pozitivní přínos můžu označit jenom příběh o tom, jak se Zvíře stalo Zvířetem (působí jako cosi z Kytice), který aspoň nespočívá v klasickém zakletí uraženou čarodějnicí. Jednu hvězdu dávám za vizuál a druhou za Vincenta Cassela, ale jenom když nehraje Zvíře, jinak mě nic hezkého nenapadá. (05.10.2014)

Moji Gansové mi rozumějí. To, že jeho verze klasické pohádky bude pro většinu milovníků decentního minimalismu vstupenkou do nejhlubších pekel bylo jasné od první rány klapkou, která ještě musela být tak chytře nastavená, aby ono klapnutí nerozfoukalo stovky okvětních plátků růží na naprášeném umělém sněhu. A vskutku až nebezpečně často se tu přeskočí hranice ultimátního kýče o několik kilometrů někam vedle Thomase Kinkada. Leč vzhledem k faktu, že už od začátku máme alibi, že se bude jednat o ilustrace k pohádkové knížce a na konci se ještě dozvíme, že se pravděpodobně jednalo o představivost prosté venkovské ženy, co má ráda svého vousatého muže a zahrádku plnou růží, můžu se vlastně klidně posadit a užít si každý ohavně přestylizovaný záběr, vypadající přesně tak, jak jsem si pohádkové říše jako malej fakan představoval. Což ze mě možná dělá latentního geje, protože toho kaučukovníku na umělé květy pro tento film bylo poraženo přeci jen možná trochu moc. (08.07.2014)

,,POKIAĽ NEVERÍŠ MNE, TAK DÔVERUJ ASPOŇ KARTÁM." __ S Kráskou a zvieraťom to vôbec nie je ľahké. Každý z tvorcov hranej verzie je postavený pred ťažkú úlohu, ako námet uchopiť a či ho vystavať ako rozprávku (pre deti), alebo ho určiť skôr staršiemu publiku. Najvhodnejšou možnosťou by mala byť - ako to v takýchto prípadoch býva - ,,zlatá stredná cesta“, na ktorú sa snažil dať aj Christophe Gans, miestami však predsa len poblúdil. Na Krásku a zviera som sa naozaj tešil, aj keď som vďaka skúsenostiam s predchádzajúcou režisérovou tvorbou vedel, že nie všetko dopadne ideálne. Zo začiatku, kvôli prehnaným archetypom, film ozaj vyzerá na riadny prúser, dokonca som si začal vravieť: ,,Ja som to vedel...“ Po počiatočnej skepse neostane režisér a scenárista v jednej osobe nič dlžný svojim hororovým koreňom, dokonca v scénach, kedy je už zviera na scéne, no nevidíme jeho tvár, riadne prituhuje a v takých momentoch sa o rozprávku nejedná ani náhodou. Naopak, vždy keď sa zjavia na scéne ,,roztomilé zakliate psíky“ sĺzava celý film do infantilného predstavenia v snahe uspokojiť potenciálne masy, čo je však pre vybudovanie jednotnej atmosféry zničujúce. Okrem toho, postáv je zbytočne veľa, sú prakticky nevyužité, prípadne zbytočné, navyše ich motivácie, pravdepodobne z dôvodu diváckej znalosti predlohy, tu nie sú nijako hlbšie predstavené. Vedľajšej línii súvisiacej s kliatbou nemožno uprieť prepracovanosť. Vizuálne je film natoľko uhrančivý, že občas spadáva do gýču (plačúca socha), dokonca mám silné podozrenie, že sa Gans inšpiroval Burtonovou ,,Alenkou v ríši divov“, veď aj hudba znie niekedy až elfmanovsky. Miesto nezmyselne efektného finále, mal ísť príbeh viacej do hĺbky, rozvinúť chýbajúcu ľúbostnú líniu a zároveň neskončiť v závere predčasne. V zásade však nad videným vyslovujem skôr spokojnosť, počiatočné obavy sa nenaplnili aj keď nevydarený český dabing nepochybne ubral filmu na výraze. Každý, kto ide porovnávať s Herzovou verziou je úplne mimo. Gans nakrútil film čerpajúci z Cocteauovho diela, pravdepodobne jeho novodobú kópiu. (1852. hodnotenie, 134. komentár k filmu) (22.10.2014)