Památkáři

Clooneyho dobrý záměr ve složení pocty nejen důležitosti umění, ale i těm, kteří za něj pokládali život, se bohužel změnil v sice sympaticky nehollywoodský, ale naprosto ubíjející konstrukt, jehož filmový čas se subjektivně rovná nejméně třem nesnesitelným hodinám. Zatímco všechny jeho předchozí režijní počiny byly vždy něčím zajímavé nebo kontroverzní, ve válečné novince, která v trailerech vyhlíží jako nejmenovaný prequel Dannyho parťáků, se George vydává až nezáživně pietní cestou, která se kromě toho, že nedrží pohromadě vypravěčsky (vyznal se někdo v tom neustálém střídání lokací?), rozpadá i z hlediska neujasněnosti žánrové polohy, kdy nikdy není zřejmé, zda se jedná o komedii nebo seriózní drama. Památkáři jsou zkrátka scenáristickým a režijním selháním, jehož nezachrání ani výtečné obsazení, které nemá a ani neví co hrát. (09.03.2014)

Je to velká škoda, tenhle poloviční tucet památkářů měl našlápnuto, ale srazila ho absolutní žánrová nevyhraněnost. Nemůže se přeci proto sobě stavět suchej humor a dojímavý scény, ne když je obojí natočeno s cílem dominovat příběhu, vzájemně se to vytlouklo. Přitom tahle parta pamatkářů byla sestavena skvěle co herec to můj miláček, obzláště dvojka Billl a Bob měla silný momenty. Jenže Sedmá rota prostě nemůže chodit za ručičku s Easy Company. Za ty herce a pár skvělých momentů (Heil Hitler u kamaráda nebo cigárko s náckem:-)) ) jsme ochoten jít na tři, ale dál to prostě nevyhrábnu. (27.02.2014)

Nebudu vám lhát, opravdu, ale eintopf v podání šéfkuchaře George připomínal spíše vyčpělý a třikrát nastavovaný guláš, nic platné, že byl servírován v pozlacené německé helmě. On sám byl zřejmě režírováním tak vyšťavený, že stál abnormálně za hovno a hrál hůř než v reklamě na martini. Vzhledem k historickým tématům mě okamžitě napadl jeden zapomenutý a přiblblý pořad s Jardou Suchánkem (nomen omen), kde se ztrapňovala družstva Hvězdičkářů a Sluníčkářů, určitou paralelu jsem zaregistroval v kontextu s Památkáři. Nuda, žádný koncept, forma… příběh. Takový novodobý Kámen, nůžky, tapír. René Artois a herr Flick bojující o Padlou madonu s velkýma balónkama od von Clompa, měli nepoměrně více charismatu a i Dr. Zoidberg kupující za tři sta babek umění je také mnohem zábavnější. Co naplat, že výprava byla dokonalá, exteriéry exklusivní a neskutečně barevně koukatelné, navíc za asistence většího než malého množství mých oblíbenců. Skoky po Evropě byly doprovázeny stejnými skoky ve scénáři, takže je vše rozdrobeno do dvou hodin naprosto nekonzistentní, instantní, bramborové kejdy, kterou by ani Adolf nežral, a že to byl dokonalý, vegetariánský kokot a znalec všemožných humusů. Zkrátka, dvě, tři slušný scény, nemůžou v mých očích zachránit film, o kterém do pěti minut nevím nic, ani kdybych měl jeho obsah vykérovaný na prdeli runama. (21.06.2014)

The Monuments Men. Film, ktorý všetko podriadil svojej moderne natočenej retro štylizácii natoľko, až sa pre mnohých stal neznesiteľným. Pritom paradoxne práve jeho dejová konštrukcia a štruktúra rozprávania ho definuje a vymedzuje voči nemiestnym trendom súčasného Hollywoodu (podobne ako to robil Good Night, and Good Luck.). Kríženie týchto postupov, teda okúzľujúceho nostalgického návratu nenáročných vojnových klasík 50. a 60. rokov, ktoré po celý čas film pripomína a zároveň hlavne po formálnej stránke využívajúci všetkých dostupných možností modernej kinematografie (avšak bez zbytočného pozlátka), môže miestami pri svojej nenútenej rozpustilosti v rozprávaní príbehu mierne nasilu, či dokonca umelo. Práve preto by ste tu márne hľadali akýkoľvek žáner idúci do hĺbky, nech už je to dráma alebo komédia, oboje je zastúpené len veľmi nezreteľne, a to sa pre mnohých stáva problémom. Nakoniec teda pre bežného diváka vyvstáva otázka motivácie resp. dôvodu, pre ktorý by mal film dopozerať. A svojim spôsobom má pravdu - pre Monuments Men v zásade nie je príbeh dôležitý o nič viac, než práca so žánrami. Je to jednoduchý a nenáročný film v tradícii americkej vojnovej kinematografie 60. rokov, keď na plátne nedbalo a roztomilo vypúšťali hlášky John Wayne či Henry Fonda. A práve Henryho Fondu v najlepších rokoch mi Clooney svojou spravodlivou a rozumnou vodcovskou postavou, urputne brániacou posledné hodnoty (umenie ako základy modernej spoločnosti je s najvyššou pravdepodobnosťou zrkadlením jeho vlastného názoru) vo víchre vojny, pripomínal. A Bill Murray je nový Robert Mitchum, to mi nikto nevyhovorí. Tento Clooneyh počin má mnoho chybičiek na kráse (nudnosť ako subjektívny činiteľ ovplyvnený čiastočne aj neznalosťou vývoja žánru medzi ne rozhodne nerátam a ja som ju nezažíval) - ako som už povedal, celok je previazaný dosť násilným spôsobom, nič tu nevyniká nad ostatkom, čo robí film jednoliatym a nevýrazným, obsadenie trochu škrípe (Matt Damon) a ani Clooneyho voiceovery nemusia byť každému pochuti. Na druhú stranu to ani omylom nie je film hlúpy alebo nekvalitný. Musím súhlasiť s názorom, že vás film bude zaujímať o to viac, o čo je vám bližšia téma, ktorou sa zaoberá a čím viac o nej viete. To isté platí aj o vojnových klasikách. A v jednom musím súhlasiť s Douglasom - takýto film tu už dávno nebol a až teraz som zistil, ako mi to chýbalo. Tunajšie podhodnotenie je pochopiteľné, ale pri filme, ktorý ctí americkú tradíciu nemá názor skupiny česko-slovenských laických divákov a filmových fanúšikov veľkú váhu. 75% (06.08.2014)

O téhle jednotce jsem četl, resp. asi o její jedné části v souvislosti s nalezením ukradených pokladů v solných dolech v Německu. Georgeovi povětšinou režie zdatně jde, zde to však úplně nebylo ono. Film měl neskutečný potenciál a jistě netrpěl chudým rozpočtem. Kulisy válkou zničených měst, táborů, základen, letišť i dolů samotných byly dokonalé. Všechna ta technika také, oči mi z ní přecházely... Hvězdný team mi do toho celého moc nezapadl ani jejich humor, který nebyl vždy na místě... Je to škoda, tento film měl mnoho co říci a je faktem, že ti chlapi zachránili lidstvu nevyčíslitelná díla... Už jen pro to si zaslouží tento film. Žel tomu chyběl nějaký výrazněji vypjatější moment a vlastně i nějaká solidní dějová osa. Film je poskládaný z drobných epizodek a jako celek nepůsobí zcela kompaktně. Jako válečnému fandovi mi však radost udělá každý počin i ten ne zcela dotažený k dokonalosti. Už jen za to prostředí a techniku dávám za tři obrazy. * * * (07.07.2015)