Památkáři

Pobavilo mě prohlášení studia o útocích Památkářů na Oscary, protože kandidovat by mohli leda tak v kategorii "Největší počet pracovních pozic člena filmovém štábu." Tady by Clooney zničil konkurenci stejně jako Náckové ničili umění. Jinak bych ale Památkáře přirovnal k motýlí kukle; čučíš na ní, čučíš na ní dlouho, čekáš co z toho bude, pak teda vyleze motýl a frnk - je fuč. Alespoň že v případě Clooneyho All Star týmu se dá koukat na staré známé a slavné, ovšem je to jen filmový maskáč prachmizerné vypovídací hodnoty. (27.03.2017)

Když natočíte zábavnou pitomost, je to OK. Když natočíte nudnou pitomost, je to facku. Clooney by těch facek schytal několik, protože nedokázal vytvořit ani dramatickou linii, ani odlehčenou a že to nemělo hlavu ani patu, o tom nemluvím. Zachránit nezměrnou hodnotu je velký čin, škoda, že to dnes lidé tak nevnímají. Tou hodnotou může být totiž jak Michelangelova Madona, tak klasicistní okno. Velmi, velmi špatný film. (26.11.2015)

THE MONUMENTS MEN na mě působí jako kdyby chtěl Clooney natočit dvanáctihodinovou sérii pro televizi a tohle bylo pouze demo: "Podívejte, všechny akční scény, drama, napětí, emoce, to teprve přidáme ve výsledném produktu." Sice to příjemně uteče, ale za dvě hodiny se prakticky nic nestane a jediná vtipná scéna už byla v traileru. Hodně zmařená šance, Clooney se od Soderbergha zjevně nenaučil jak natočit kvalitní buddy movie se superhvězdným obsazením. (11.01.2015)

Upřímný záměr Cloonymu neupírám, naopak chválím do nebes, tohle se vědět má a skutečně, když jsem viděla umělecké dílo, s kterým jsem někdy měla tu čest tváří v tvář, pohnulo mi to osrdím. Jestli na mě ale u sledování Památkářů dotírá francouzská Stepující stonožka jak vosa na bonbon, něco je špatně. (24.05.2014)

Nekulturní hovado, které se kdysi zabydlelo hluboko ve mně, by nedokázalo obětovat někoho ze svých blízkých, aby zachránilo úsměv Mony Lisy, kalhotky Madonny či torzo Jupitera. Mne zkrátka nikdo nepřistihne v muzeu, kapli či na výstavě, kterak onanuji před nějakým kulturním dědictvím a tak mne dobrodružství party historiků v uniformách nechalo poměrně chladným. Na druhou stranu mne však upřímně rozesmál ten "skutečný příběh", podle kterého chránili umění před špinavými fašistickými i komunistickými prackami a vraceli ho do prázdných bytu zplynovaných židovských rodin. Je to zkrátka jenom taškařice, která se sice tváří hrozně vážně, ale já tu komedii odhalil a tak si ty tři hvězdy zaslouží. (16.08.2014)