Muž bez tváře

„Ľudia na minulosť myslia často, ale nech je, aká je, je preč.“ Príjemný, civilný, ale možno až príliš tuctový a miestami nudný režijný debut Mela Gibsona, ktorý sa svetu pokúsil dokázať, že nie je len akčný búchač, frajer a sexidol, ale i talentovaný režisér. Ale to dokázal až svojimi neskoršími filmami (Statočné srdce, Umučenie Krista, Apocalypto). Muž bez tváre je komorná dráma o dôležitých veciach, ale trochu jej ubližuje málo rázna réžia, scenár plný klišé a myslím si, že aj Gibson v titulnej úlohe. Posledná scéna s vojenskou slávnosťou (a „vodná teória“) patrí k mojim obľúbeným filmovým scénam, ale inak priemerná nostalgická melodráma. (29.09.2005)

Debut ktorý neurazí a vytvorí peknú atmosféru. Čo na tom, že je úplne iný ako väčšina Gibsonových režisérských počinov. Bez rozdielu na to je tu ale prítomný cit pre budovanie drámy a medziľudských vzťahov. Hoci to dýcha starou školou, má to v sebe pomerne jasné piliere, ktorých účelom je hrať na city. A je to dávkované tak presne že ich aj vzbudí. Nie dokonalé, ale tiež vôbec nie zlé. (30.01.2017)

Režisérská prvotina Mela Gibsona má hlavu a patu, přičemž newyorský rodák odvádí nadstandard i před kamerou coby krutou nehodou poznamený pedagog. Snímek nepřináší v obsahové rovině nic převratného a neklade si závratné cíle ve smyslu filosofické květnatosti, leč téma "druhé šance" v moralizujícím kontextu hesla "Nesuď člověka podle zevnějšku" podává srozumitelnou a citlivou formou, když zručně vykresluje výjimečný vztah psychicky nevyrovnaného mladíka a člověka, jenž ztratil veškerou víru v sebe sama. Kvalitní kus filmařiny! 8/10! (23.03.2013)

Velmi silný film, který působí až komorně a velmi niterně ve vztahu k divákovi. Žádné okázalé scény, žádné zbytečné emoční výlevy a žádné teatrální herectví kalkulující s případným Oskarovým oceněním. Příběh muže, skrývajícího se před světem kvůli svému zohyzdění, natočil Gibson tak neuvěřitelně uvěřitelně, až z toho mrazí. A přitom je to jen film. Jedna z kontroverzních příměsí příběhu, ve které je hlavní postava nařčena ze sexuálního obtěžování žáka, není optimálně dotažena a mírně působí rušivě, protože je to přece jen choulostivé téma. Bouřlivák Gibson si toho byl dobře vědom a raději se jen o tohle téma nenápadně otřel. Jinak je to poměrně nevšední dílo, které se vzpírá nálepce "doják". 80% (28.11.2011)

Zajímavý snímek pro pedagogy aneb Disce aut discede. 1) Je tu pár užitečných rad, jak být dobrým pedagogem, rad, ze kterých by měl radost i Makarenko. Zvláště bych vyzdvihl odpověď učitele na otázku, jestli zneužil svého předchozího žáka. I didn't spend all summer teaching you, so you could cheat on this question. 2) Spoiler. Výrazný homosexuální (nebo snad pedofilní) aspekt, přítomný v předloze Isabelly Hollandové (knihu napsala jako 52letá v roce 1972), je ve filmu zatlačen do pozadí. Et tu, Chuckus? Rozhodl tak Mel Gibson ve snaze to say something more positive. Příběh tak ztratil jednu významovou rovinu, ale získal na jednoznačnosti a nesporně se stal přijatelnějším pro mainstreamového diváka. 3) Maloměsto je vykresleno úsporně, avšak velmi výstižně. Je pro USA typické, že autorka knihy zvolila tehdy asi šestisettisícový Boston. Ve filmu jej nahradily záběry z Portlandu ve státě Maine, kde (v Maine) byl film i v dalších lokacích převážně natáčen. 4) Příběh je situován do roku 1968. Chtějí tím snad autoři naznačit, že v dnešní Americe by se to takhle odehrát nemohlo? 5) Pro 37letého Mel Gibsona to je režisérský debut, pro 14letého Nicka Stahla debut herecký. 6) Distributor zase jednou nahrazuje nedostatek invence převyprávěním většiny děje ve svém textu. 7) Závěrem nádherné učitelské vyznání: You gave me what I never expected to find again. A gift of your trust and love. And nothing can take that grace away. (29.12.2011)