Dobrodružství Barona Prášila

Terry Gilliam je tak trochu cirkusák. Nemám rád cirkusy. Ale miluji Gilliama, je to asi mojí absolutní rozháraností, ale je to tak. Baron Prášil je (zatím) jeho největší realizace a možná pro něj osobně i jeho Opus magnum. To co mě na tomto filmu přivádí v nevěřící úžas je přehršle nápadů a obrovská míra fantazie, která doslova vyskakuje z každého políčka. Jednotlivé epizody Baronova vyprávění jsou pastvou pro oko a mají neskutečný vizuální a snový náboj. Gilliam není nejlepší režisér na světě, ale jako strojvůdce vlastní imaginace, dokáže do svojí lokomotivy doslova futrovat lopaty fantazie a je mu tak trochu jedno, že vlaku možná bouchne kotel, hlavně když to sviští. Ač film vznikl již před více jak dvaceti lety, jasně zde vidíte scény které přinejmenším inspirovaly dnešní velkofilmy (např. Pán Prstenů, Harry Potter atd.). Film vznikal s obrovskými problémy, tak jak je u Gilliama zvykem a to se možná trochu podepsalo na tempu vyprávění. Některé scény jsou až tak nestandardní, až nepřipravené diváky vykolejí (zvláště ty na měsíci), pak je tu velké ALE u zaměření filmu, pohádka to je, ale dětem z toho moc nezůstane, takže asi pohádka jen pro dospělé. Režie jako taková by zasloužila více citu pro příběh a tempo, Gilliam chvílemi kašle na nějaké směřování a dramatické oblouky a jen se opájí vlastní geniální scénikou. A něco Vám řeknu, já mu to žeru. Kašlu na nedokonalosti, protože u tohoto filmu je překryje nádherná opona a duch vítězí nad hmotou a kopá jí s rozběhem do zadku. 85% (31.03.2009)

Terry Gilliam má asi větší fantazii a kuráž než většina lidstva dohromady. Jeho katasrofami zmítaný film o Baronu Prášilovi je krásná pohádka s nádechem humoru, který dokáže uznat nejen dítě, ale i dospělý. Nechci říkat, že je to pohádka pro malé děti, ael jako malé dítě jsem film poprvé viděl a některé scény jsem doted nezapoměl. Chudák Terry a jeho filmy. Doufám, že jich ale natočí ještě dost. PS: a stejně ten Robin Williams tam hraje at v titulkách je či není. (26.08.2005)

Začátek byl pro mě zklamání a měl jsem problém film dokoukat, ale film od druhé poloviny chytil druhý dech a trochu spravil pokažený dojem. Děj je možná až moc překombinovaný. Na filmu vyniká přesně to, proč je Terry Gilliam můj oblíbenec, a to neuvěřitelně silná vizuální stránka, skoro každý záběr je pastva pro oči. Příběhy jsou skutečné, dokud jsou lidé, kteří jim věří. (27.10.2006)

Tak trochu jiný příběh, než je klasika všech klasik Baron Prášil (1961) od Karla Zemana. Nelze to srovnávat, John Neville není Miloš Kopecký. Výprava, kostýmy, obsazení, to vše je shlédnutelné, jen tomu chybí kus emočního prožitku a dobrodružství tak jako u Zemana. Spíš mi to připomíná poněkud děsivého Hooka. (01.11.2013)

Ač mě to mrzí, nemohu dát vyšší hodnocení než 2*. Film má výtečnou vizuální stránku, to je bez debat. Ale to je také jeho jediný klad. Vydržela jsem se na něj totiž dívat asi 40 minut, než mě začal nudit. Nebyla jsem schopná dodívat se ani do konce, což se mi stává málokdy. Nemám srovnání s naším českým baronem Prášilem (myslím, že jsem jej viděla jako malá, ale už si ho vůbec nepamatuji), ale podle zdejších komentářů soudím, že je mnohem povedenější. Terry Gilliam tohle prostě nezvládl a výsledkem je trikově dokonalá nuda. A nezachrání to ani herci, kteří se všichni do jednoho snaží, ale scénář jim prostě podráží nohy. (21.05.2005)