Dobrodružství Barona Prášila

Vizuálně je to rozhodně zajímavý film, ale popravdě mě ta Gilliamova vizuální stránka věci tolik nebaví. Ne, když ten příběh není tak zajímavý, aby mě film ohromil jako celek. A právě tohle se mi stalo s filmem "Dobrodružství Barona Prášila". Vizuálně zajímavé, krásné triky a masky, ale celkový dojem je rozmělněn nezajímavě podaným příběhem. (21.02.2015)

Možná existence Barona Prášila závisí na tom, jestli žijí jeho příběhy, jestli v něj někdo věří ... jestli si věří on sám. Co se mě týká, mám určité pochybnosti - o sobě ... i o něm. Nejsem si jistá, jestli má srdce - tím nemyslím to průměrné, opatrné a zpátečnické srdce obyčejného smrtelníka, ale to PRAVÉ srdce pravého fanfaróna, furiantské a trochu samolibé - srdce, které dokáže pohnout nebem i Zemí, které nerespektuje fyzikální zákony, protože s naprostou samozřejmostí očekává, že budou respektovat jeho. I takové srdce může časem zestárnout - unavené a opotřebované může začít dokonce i pochybovat, ale vždycky ho lze poznat ... na první pohled. Jenomže tady jsem s mírnými rozpaky sledovala Barona Prášila, kterak není Baronem Prášilem - jen HRAJE ÚLOHU Barona Prášila. Kterak má k dispozici velkolepou výpravu, důmyslné kulisy i dostatek svérázných, více i méně důležitých postav a postaviček pro všechny myslitelné vedlejší role ... a přitom se soustředí jen na sebe, na své pózy, slova, gesta - jeho mysl se úporně snaží rozluštit nelehkou hádanku, zda se stát pohádkou pro děti nebo pro dospělé. Jakoby zapomněl, že NA TOM nezáleží, že důležité je jen jedno: Zůstat sám sebou ... ve světě fantazie, kde nic není nemožné, kde se mohou splnit všechna tajná přání ... kde lze obelstít i smrt ... (03.01.2013)

Fantastický film, ovšem nemůžu dát pět, prostě nejen že se k tomu moc nemám, ale také cítím, že ten film na všechny prostě nedosahuje. Možná je to tím neokoukaným stylem Gilliamových filmů, možná něčím jiným, nevím čím, ale to je jedno. Co není jedno, to je zážitek. A ten byl velký. Ne ve všech částech stejný - někdy to působilo roztahaně, někdy zbytečně, ale jako celek je Dobrodružství barona Prášila velmi příjemným požitkem. Neokoukaná a notně fantasy zápleka, jedinečný obrazový styl Terryho Gilliama, výborná hudba, skvělí herci - hlavně pak mistrovský John Neville a hlava Robina Williamse, Krále Měsíce. (jak pravdivé). Má to parádní atmosféru, neuvěřitelný příběh působí uvěřitelně (stejně jako všechno ostatní v tomhle filmu), jen ke konci už mě to tak nebavilo, ale zatím to vypadá, že tenhle neduh mají všechny Gilliamovy filmy. Každopádně mě se to z nemontypythonovských věcí zatím líbilo asi nejvíc a rozhodně se podívám znovu, protože nejen že to třeba víc ocením, ale takí proto, že se takových filmů točí opravdu málo. Nádherný skvost, mix mnoha žánrů, díky příběhu to zaujme i děti, protože to poletování po Měsícíí se opravdu nedá zapomenout. Tomuto osobitému režisérovi, jedinečné osobnosti ve svém oboru, začínám přicázet na chuť čím dál víc. 86%. (27.01.2015)

Vrchol Gilliamovej tvorby. Nápaditý, hravý, fantastický a uchvacujúci príbeh, jedného starého elegána, ktorý sa zhmotnil s tých najfantastickejších príbehov, okabátil smrť a zachránil dnešok. Gilliam vzdáva poctu fantázií a snom. Nepriateľ v tomto filme je každý, kto sa vzdal snívania a práve snaha o porazenie modernej doby prinúti baróna Prášila zohnať starých priateľov a vydať sa na posledné veľké dobrodružstvo na úsvite veku rozumu. Neville je jednoducho úžasný. Každý pohyb, každá podaná rúža, alebo úsmev zhmotnuje Prášila tak, že si ho zapamätáte do konca života. Potešila ma tiež účasť starého Monty Pythonovca Erica Idleho v celkom vtipnej úlohe. Ja fakt neviem čo by som ďalej mohol napísať. Je to nezabudnuteľný zážitok a krásna rozprávka, ktorá nepotrebuje moralizujúci koniec, ale otvorený happyend a jediné čo vás zamrzí, je fakt, že toto je posledné dobrodružstvo baróna Prášila aj pre nás. O to je ale pamätnejšie. (25.12.2009)

Ač mě to mrzí, nemohu dát vyšší hodnocení než 2*. Film má výtečnou vizuální stránku, to je bez debat. Ale to je také jeho jediný klad. Vydržela jsem se na něj totiž dívat asi 40 minut, než mě začal nudit. Nebyla jsem schopná dodívat se ani do konce, což se mi stává málokdy. Nemám srovnání s naším českým baronem Prášilem (myslím, že jsem jej viděla jako malá, ale už si ho vůbec nepamatuji), ale podle zdejších komentářů soudím, že je mnohem povedenější. Terry Gilliam tohle prostě nezvládl a výsledkem je trikově dokonalá nuda. A nezachrání to ani herci, kteří se všichni do jednoho snaží, ale scénář jim prostě podráží nohy. (21.05.2005)