3096 dní: Příběh Nataschi Kampuschové

Příběh Nataschy Kampusch je sám o sobě docela děsivý, byl jsem pak zvědavý, jak se ho podařilo promítnout do filmu. Musím říct, že jsem čekal něco trochu znepokojivějšího, než je snímek "3096 Tage". Ta atmosféra musela být místy skutečně šílená, ale tohle snímek nedokázal přetavit ve svou výhodu. Zobrazuje tak něco, co rozhodně není v pořádku, ale díky němu máte pocit, že vlastně holka tolik netrpěla. To je tak těžké natočit něco, co vám vyrve srdce z těla? Vždyť je to příběh podle skutečné události... Dokument o Natasche a její výpověď by v sobě měl mnohem depresivnější atmosféru. (27.11.2013)

Inu, správný Rakušan pěstuje ve svém sklepě nějakou dívku nebo incestní rodinu, a síla tohoto výroku podporuje, až snad národní hrdost místních slova, že tato dvojice je jedna z nejslavnějších Rakušanů. Wolfgang si zde tvořil svou malou princeznu, která byla spíše drzá a divím se, že na ní měl Wolfgang nervy. A jak si svou květinku připravoval na soulož, můžeme vidět strasti obou stran. Ze začátku byl strýček Píček hodný, četl pohádky, obstarával jídlo. Později přes mnohé rebelie měl Natashu spíše za věc, která mu patří. Nahrazovala myčku, pračku, nafukovací pannu. A o tom film je, nehledejte žádné pikantnosti, i herecké obsazení je... poněkud slabší, prostě opocená čela a stud v očích. Děj také byl méně výrazný, sondáž do mysli penisu Wofganga se nekonala, prostě pár momentů z jejího únosu. (28.11.2016)

Dňa 3.3.1998 bola v Rakúsku unesená desaťročná Natascha Kampusch. Osem rokov bola väznená v dome elektrotechnika a psychopata v jednej osobe, Wolfganga Priklopila. Toto je jej skutočný príbeh. Na drámu veľmi neemocionálne a mdlé. Človeka samozrejme mrzia takéto prípady, ale tento snímok veru nie je žiadnym dramatickým skvostom. V snímku najviac zaujala na kosť vychudnutá Antonia Campbell-Hughes. (17.12.2013)

Dost psycho. Těžko si jen představit, co chudák holka zažívala. Oběma hercům jsem jejich role věřil a Priklopila (Lindhardta) upřímně nenáviděl. Tvůrci si vyhrály s neskutečnými detaily, které umím ocenit. Všiml jsem si třeba, že herečka Antonia měla na hodně záběrech fleky na kolenou od neustálého lezení v pokleku v malém prostoru. Na TV film si myslím podali všichni skvělé výkony a film proto hodnotím 4 rychlospojkami. * * * * (27.02.2018)

,,PUSTÍŠ MĚ?“ … ,,A PROČ BYCH TO DĚLAL, KDYŽ JSEM TI PŘIPRAVIL TAKOVÝ KRÁSNÝ POKOJ“.… /// Je 3.3.1998 a Natascha si to šlape do školy. Je smutná, protože … prostě sledujeme, jak to začalo, pak kdo je ,,ON“, do toho pár vzpomínek, atd., atd. Že by to bylo veselý pokoukáníčko, to asi nečekáte (Fuj! Ty se do toho nepočítáš! Tady už může bejt registrovanej každej…). Jak říká Dr. Vogel: ,,Psychopati nejsou chybou přírody. Jsou darem. Třeba tenhle Wolfgang. Pěstuje si od malička svoji princeznu, páč správnej chlap si (zřejmě) nevezme cizí nevychovanou holku. Těžko se vcítit do toho, co musela v těch okamžicích, který jen ten film přibližuje doopravdy cejtit, ale tím jak to na mě celý působilo – TOHLE NENÍ FILM, TOHLE JE SKUTEČNOST! (skoro, kurva, skoro!) Kolik tomu dát? Lidi nesnášej magory (ty skutečný, Dextere buď v klídku…) a milujou šťastný konce. A když to filmově srovnám s tímhle skutečným masakrem(?), je ten zážitek tak nějak realistickej. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen filmy podle skutečnosti. 2.) Chtěl(a) bych mít matku, otce, babičku (no tak jo, dědu taky…) v jedný osobě. 3.) Zajímá mě, jak maká rakouskej kutil ,,Tim“. 4.) Thx za titule ,,majo0007“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (28.09.2013)