Brazil

Znie to ako irónia, že 12 opíc bol prvý dokonalý sci-fi trhák, ktorý som zhliadla od Gilliama a vďaka tomu som si ho zaškatuľkovala ako vynikajúceho režiséra. Tešila som sa na ďalšie sci-fi, na nejaké to emocionálne spielbergovské sústo s krásnym dejom, ale jasné, Spielberg je génius, zatiaľ čo Gilliam absolútny magor zamilovaný do nezmyselných groteskných útvarov bez chuti a tvaru. Užívateľ Falko si myslí, že Pythonov Svätý grál je najväčšia blbosť, aká kedy bola natočená, ale to treba najskôr vidieť Brazil-a. Pozerala som na hodiny snáď každú minútu, čo scéna, to neuveriteľne nudné dialógy, nudná kamera, nudné prostredie, nijaké emócie, nijaký dej, nijaké zamilovania hodné postavy. Gilliam asi nemá poňatie, o čom je sci-fi, ale to mu krivdím, lebo to by v tom prípade nenatočil 12 opíc. Radšej si po stý raz pozriem hollywoodsky vyparádenú inváziu mimozemšťanov - to je sci-fi, než dívať sa na bezcenných úradníčkov s úchylnými predstavami. (20.03.2011)

Tohle není ani nemá být adaptace knihy "1984". Samozřejmě, že z ní najdeme ve filmu spoustu motivů a základní schéma, nápad a některé myšlenky jsou od Orwella, ale tím to končí. Terry Gilliam natočilt satiru a alegorii totalitní společnosti po svém, přidal prvky komedie a sci-fi a tím podle mě rozzlobil velkou část skalních fanoužků Orwellovy knihy, kteří nepřekousli velké překopání děje, vynechání spousty pasáží a zasazení do jiného kontextu. Já to všechno beru jako záměr, fantasmagorické zobrazení života jednoho bezvýznamného úředníčka ve světě ovládaném Velkým Bratrem, kde ani on ani divák vlastně netuší, co se děje a co si může dovolit, kde končí svoboda a začíná fantazie. Absurdní navrstvení jednotlivých linií a trochu přehnané některé pasáže mi zabraňují dát nejvyšší hodnocení, ale ráda se na do detailu promyšlené Brazil podívám znova a znova a budu objevovat další drobnosti a souvislosti, až ho třeba nakonec i 100% pochopím... (07.11.2007)

(1001) Ach, to je složité. Už víc než týden se snažím vymyslet, jak popsat, co ve mě Brazil vyvolává. Před sedmi lety jsem napsala, že je to asi nejlepší Gilliam, že chci, aby trubky v mém bytě dýchaly a naříkaly, a že patří do kategorie mých srdíčkových filmů. Dnes už neplatí ani jedno. Za nejlepšího Gilliama bych označila Dvanáct opic, v bytě mám ráda ticho, protože na šílenství není nic romantického, a i z toho důvodu už do mého srdce patří jiné věci. Ale jak tak přemýšlím nad těmi Opicemi, bylo by celkem zajímavé ty filmy porovnat. Oba jsou o neutěšené budoucnosti, do které lidstvo samo sebe nažene, oba vkládají naději na vysvobození na bedra idealizované osudové ženy a oba nakonec podtrhnou samotné ideji vykoupení stoličku pod nohama. A taky jsou oba více či méně přiznanými a více či méně věrnými adaptacemi jiných děl, která jsou ve svých kategoriích perfektní (1984 v případě Brazil a Rampa v případě Opic). Oba odbíhají od vzoru a přinášejí nové a vlastní myšlenky a posouvají význam trochu jinam. Ale zatímco Opice jsou pro mě s každým dalším sledováním pokaždé inspirativní a tím pádem nadčasové, tak Brazil zůstává při každém novém promítání stejná a tím pádem se jí myšlenkově a souzněním vzdaluji. Třeba se víc dívám na to, jak je Jill neživotná a potlačovaná postava. Ta scéna, kde je vyloženě redukovaná na dlouhé vlasy a prosvítající bradavku, je úplně šílená, ale možná jsem jenom úchyl, co to tam chce vidět. Ale zase velká spousta různých detailů je skvělá, takže opravdickou síru rozhodně nedštím. A rozhodně se mi zdá zajímavé, jak je ten film vizuálně krásný a fantazijně bohatý a zároveň úplně přesně zprostředkovává omšelost a nevalnost světa, ze kterého si Gilliam dělá husí kůži nahánějící srandu. (27.09.2017)

K těmhle Orwellovským antiutopiím se mi hodí spíše temnější přístup, než Gilliamova rozjuchaná a dosti rozčepýřená vize jakou podává ze začátku. Postupně se Gilliam snažil film od té odlehčenosti oprostit, ale depresivní atmosféru se mu prostě navodit nepodařilo a ani scény sténajících zkrvavených lidí jsem mu už prostě nevěřil. Navíc nejsem ani velkým fanouškem hereckého projevu Jonathana Pryce, takže mi to přišlo jako extrémě roztahaný film, kde jsem si asi dvakrát myslel, že už je konec a ono to pokračovalo dalších půl hodiny :-) P.S. ale mučitel v masce mimina byl vážně skvělý nápad (29.11.2006)

Ne, prostě to nejde. Ani napodruhé. Miluji Gilliamovy filmy, miluji antiutopie, ale Brazil mě prostě nevzal. Celé to prostředí pseudo parodicko-byrokratické totality mě nijak zvlášť nezaujalo a i když jednotlivé gagy v jeho rámci fungují a opraváři jako superhrdinové, plastická chirurgie zkrášlující až k smrti a teroristické útoky které všichni ignorují (pokud zrovna nehledají svoji utrženou nohu) jsou velice zábavné, ale stejně nejsou ničím víc než montypythonovskými skeči dotaženými ad absurdum, rozmělněnými v nezajímavém příběhu a hromadě vyšinutostí. Sám sobě se divím PROČ? se mi to nelíbilo, vždyť já si v šílenství a depresi vyloženě libuji, ale tohle mi prostě nesedlo. 6/10 (12.10.2007)