85. Annual Academy Awards

Tak to byl jeden z nejnudnějších Oscarů, jaké jsem kdy viděla a nemluvím o cenách, ty mě v drtivé většině potěšily. Seth MacFarlane byl prostě hrozný. Adele zpívala tak nijak, že jsem ten úžasný song sotva poznala, ale všechny z Les Miserables musím pochválit a také dvě taneční čísla (Charlize a Harry Potter). (26.03.2013)

Viděno živě, na HBO v původním znění. Vezmu-li to stručně hlavním pozitivem večera byla hudba - muzikálová vystoupení, Bondovské variace (Shirley Bassey i Adele), Barbra a Memories na památku Marvina Hamlishe, a nakonec báječná Norah Jones. S vítězi jsem taky spokojená, letos si hlavní kategorie rozebrali herci zpravedlivě, z každého snímku něco, a Pí taky nezůstal pozadu cenou za vizuální efekty, hudbu a režii (nakonec největší hereckou hvězdou byl stejně Richard Parker, tak ho ocenili alespoň takhle). Finále z Bílého domu bylo taky dobré. No a Seth MacFarlane předvedl to, co se od něj tak nějak čekalo ("dude" sexistické vtipy, narážky všeho druhu), ale i něco navíc (zpěv a taneční čísla), takže ve mě zanchal taky vcelku pozitivní dojem. Ale ve skrytu duše stejně doufám, že to příště vážně dostanou na starost Tina a Amy. P.S: Meryl vážně nepotřebuje uvést... (25.02.2013)

Poslední roky se na ceny BAFTA těším a z předávání OSCARů mám obavy, jak velký to zase bude průšvih .... Letos oba programy moje očekávání naplnily :) .... Jak velký vliv na úspěch těchto slavnostních večerů má výber moderátora jsme se mohli letos přesvědčit v plné míře (a to vůbec neberu do úvahy výsledky, se kterými jsem btw spokojenej - ARGO, Ang Lee, Jennifer ... ) (25.02.2013)

Seth MacFarlane byla dobrá volba a jeho vtipy byly většinou i vtipné. Bohužel s přibývajícími minutami ho bylo čím dál méně a ty nejlepší okamžiky jsme měli za sebou poměrně záhy (maňáskový Flight, We saw your boobs, Méďa). Pak už získávaly převahu zbytečné pěvecké a muzikálové výstupy (pochopil bych ještě nominované písně, ale proč třeba Chicago?!), přestože bylo v minulých letech od těchto výstupů upouštěno kvůli tempu a stopáži. (25.02.2013)

Podruhé jsem se rozhodl zmordovat celé svoje tělo hlavně po psychické stránce tím, že celou noc nebudu spát a užiju si jeden z nejlepších galavečerů, které mohu přímým přenosem v televizi vidět. Před samotnou nocí jsem se snažil si na filmy, herce, herečky, režiséry a hudebníky, kteří byli nominováni udělat nějaký emotivnější obrázek a vcelku se mi to podařilo. Také se mi snad poprvé stalo, že jsem vítězný film viděl dřív, než byl sám zvolen, což mi během tohoto večera taky dost pomohlo k tomu, abych na něj vzpomínal jenom v dobrém. Musím i uznat, že komentátoři na HBO už nebyli tak otravní jako minule, kdy do mě, jako do diváka, hustili jedno jejich moudro za druhým. Tentokrát to omezili na čistý překlad a občasné zajímavosti. Zbytek jsem radši neposlouchal i když jsem náhodou zavětřil cosi, co Fuka zmínil o Babovřeskách. Zajímavý, že i u takového večera jim Troška nedá spát. I když pravda, že když byl koberec, tak mě zajímaly rozhovory s jednotlivými herci a herečkami a oni tam řešili úplně něco jinýho. Nebyl jsem na ně zvědavej, tak jsem si přepnul do originálního znění a poslouchal i třeba to, jak se Clooney rozpovídal o chlastu. Každopádně po koberci se překlad trošku zlepšil. Samotný večer byl super. Přišlo mi, že je odezvou k minulému roku, kdy vítězný snímek byl Artist. Celý večer se totiž táhl jak v takovém decentním starobním duchu, tak hlavně v muzikálovém pojetí, které bylo určitě dost zajímavé. Nejlepší na tom všem byla zaručeně Adele, které jsem Oscara a přál, a kterého se nakonec dočkala. Zazpívaný Goldfinger, zpívající Barbra Streisand nebo Catherina Zeta Jones taky byly více než super. I samotný Seth MacFarlane si to vysloveně užíval a i jeho vtípky mě bavili. Film Let v maňáskové podobě nebo boobs písnička byly fakt super scénky. Se samotnými výsledky jsem byl taky spokojený. Ať už zmíněná Adele, vítězný film Argo nebo neuvěřitelně sympatický, nadšený a upřímný výjev Anga Leeho mě dost potěšil. Nesmím zapomenout ani na emotivní poděkování Bena Afflecka nebo poděkování Daniela Daye Lewise, který už teď se třemi Oscary je opravdovou legendou. Možná jsem toho hlavního herce přál víc Phoenixovi, protože on je jako herec svojí kvalitou opravdu někde jinde. Každopádně se nemůžu zbavit dojmu, že podle prvních dojmů z Lewisovi výhry nebyl dvakrát nadšený. Bůhví, jsou to jenom spekulace. Nicméně musím říct, že jsem si to užil a i přes prodloužení, které způsobily i naprosto brutálně zvolené množství reklam, jsem nadcházející den v práci přežil. A to i přesto, že jsem se těsně po skončení ceremoniálu oblík a letěl na autobus. Tak snad zase za rok. Bylo fajn vidět po roce herce v trošku jiné situaci, než je jim obvyklé. (25.02.2013)