Strach a hnus v Las Vegas

Tenhle film je opravdu hnus, stejně jako je hnusný však oplývá velkou dávkou černého humoru (zpočátku), avšak -a to je nespíš důležité-ono má to dvouhodinové acidové řádění nějaký smysl. Tedy pokud považuji posledních deset minut autorova monologu za smysluplný. Je to óda na acidový věk? Nejspíš ne. Nebo snad dospělý vhled do kyselinových let? Také ne. Nebo satira? Snad sonda do halucinačně-drogového šílenství? Všechno a přece nic. Strach a hnus v Las Vegas není tendenční film, spíše je to takový vizuálně podmanivý dokument o dvou věčně zfetovaných looserech, který je občas černohumorně vtipný, ale víceméně mrazivě nepříjemný. A Terry Gilliam je přesně typ režiséra, ke kterému tato látka pasuje na 100%. Teď už jen čekám, kdo se směle pustí do další kultovní non-fiction bible The Electric Kool-Aid Acid Test (Kyselinovej test). Tedy, když už přišel na řadu Hunter S. Thompson, tak by se mohl dočkat i Tom Wolfe. (08.02.2007)

"Wait, we can't stop here. This is bat country!" _____________ Netopýři, dinosauři, čerti, Tobey Maguire, Lucka na obloze s diamanty, pot, krev, slzy, splašky, košík grepů, jeden kufřík plnej drog a halušky od nevidim do nevidim.... To vše a nejen to jako kaleidoskop drogového opojení v týhle tuctový šílený jízdě kabrioletem skrze vědomí i nevědomí města hříchů, Las Vegas, jejíž šoférem je démonický Johnny Depp. Zároveň jde nejen o dost pesimistickou dobovou sebereflexi a pomyslný epitaf éry hippies, amerického snu, acid culture a zlatých šedesátých, ale i nekompromisní disstrack na předražený hotelový pokoje.... Terry Gilliam prostě ví jak divákům zamotat hlavu a obrátit jim žaludky vzhůru nohama, protože tohle psychedelický audiovizuální terno se fakt těžko popisuje; halucinogenní [až klaustrofobickou] kamerou počínaje, omamným vizuálem a neonovejma barvičkama konče – a v tom přeci jen tkví nejen samotná výjimečnost, ale i onen status kultu. No a Johnny Depp & Benicio Del Toro jsou ve svých rolích [jeden s pleškou, druhej s pivním pupkem] naprosto k nepoznání, o to víc v nich excelují.... nehorázná šleha tenhle film, navíc přesně podle mýho gusta. Soundtrack boží! (16.11.2022)

Strach a hnus v Las Vegas, rež. Terryho Gilliama - vnímam čiste teoreticky, ako nebezpečne návykový, s určitou predstavou tohoto pôvodného „púštneho mesta” , ako jedného gigantického obchodného CENTRA pod jednou STRECHOU, v ktorom sa neustále zoskupujú skupiny závislých ľudí, od nasledujúcich pod-kategórií, t.j. úvodného, klasického gamblerstva (patologického hráčstva), kde by človek mohol kľudne utratiť všetky svoje úspory, a ešte by si navrch aj napožičiaval, cez postupujúci extrémny alkoholizmus, až po spadajúce psychedelické drogy, kedy sa dostávate až na samotné dno ! Našich dvoch postáv sa bezprostredne týka najmä ich brutálne výstredné, nekontrolované excesové drogové opojenie, ktorému kompletne podľahli už v Los Angeles, aby sa to v Las Vegas iba ešte viac potvrdilo a prehĺbilo. Johnny Depp je neuveriteľne stotožnený s originálnym Hunterom, že akoby mu z oka vypadol. Je to SILA, čo zo seba dostal. Zručne mu sekunduje pribratý Benicio Del Toro, ale na tohto, voľakedy univerzálneho herca, skrátka nestačí ! Možnosť vidieť niekoľkých zaujímavých hercov v menších roličkách, čo vôbec nie je na škodu veci. Oko diváka poteší napríklad sekvencia s Cameron Diaz vo výťahu. Gilliam nakrúca nebezpečný road-movie, ktorý podľa mňa patrí pod akýkoľvek zámok, a je na zvážení každého p. diváka, či si trúfa sledovať dvoch tot. magorov... ? (10.03.2019)

Jeden pořádný drogový trip, jeden velký červený bourák, Amerika plná naivní naděje, snaha napsat reportáž a někde vzadu jízlivě potrhlý režisér Terry Gilliam. Dvě hovada vyrážejí s kufrem plným rozmanitých drog vstříc novým zážitkům, užívají si hotelových služeb, pokoje ničí a mění v odporná doupata, všelijak ovlivňují několik vedlejších postav a opakovaně překračují zákon. Výsledkem je barvitý tripový guláš, který divákovi buď sedne, nebo jej dokonale otráví. Bohužel patřím spíš do druhé skupiny. Měl jsem v téhle záležitosti letitý rest, první minuty jsem jen zíral s tím, že si na zvolený styl a šílenou mysl zúčastněných zvyknu, ale neuběhla ani polovina stopáže a já tuhle podivnost začal krapet nesnášet. Zlověstný a toho času neokoukaný Benicio Del Toro je fajn, Johnny Depp (vím, že jdu proti převaze) mi naopak úplně nesednul. Spíš jsem si užíval jednotlivé vedlejší party, slavných tváří se tady vystřídá skutečně dost. Za mě „nuda“ mezi dvěma a třemi hvězdami, která se mi do žil opravdu nedostala. (28.07.2022)

Tak schválně - jak dlouho vás bavilo sledovat drogové opojení Deppa a del Tora? Mne něco přes tři čtvrtě hodiny. Pak jsem si proklikal film kvůli přesvědčení, že se nic nemění a že budou pořád na tripu a s klidným srdcem jsem to vypnul. Potěšil akorát Depp, který mne zároveň přivedl k otázce, zda je horší ho vidět v komerčních sr*čkách nebo v (rádoby) uměleckých filmech. Nebaví mne ani v jednom, ani v druhém... 10% (20.01.2013)