Režie:
Terry GilliamKamera:
Nicola PecoriniHudba:
Ray CooperHrají:
Johnny Depp, Benicio Del Toro, Ellen Barkin, Gary Busey, Flea, Craig Bierko, Cameron Diaz, Mark Harmon, Katherine Helmond, Michael Jeter, Lyle Lovett (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Cesta do hlubin amerického snu a vlastního vědomí i nevědomí. Snímek Terryho Gilliama Strach a hnus v Las Vegas je filmovým přepisem knihy amerického novináře Huntera S. Thompsona. Kultovní autor ve svém literárním díle z roku 1971 líčí bizarní zážitky, jež prožívá jako novinář Raoul Duke se svým právníkem (jemuž říká Dr. Gonzo) na cestě z Los Angeles do Las Vegas, kde má pořídit reportáže ze závodu terénních motocyklů a bugin Mint 400 a následně z celostátní konference okresních státních zástupců, věnované boji proti drogám. Oba protagonisté se po hráčském městě pohybují ve věčném drogovém opojení, které neustále přiživují z nepřeberných zásob psychotropních látek doslova všeho druhu. V tomto stavu se dostávají do nejrůznějších absurdních situací a kniha i film jsou vlastně jakýmsi zúčtováním s obdobím 60. let, onou dekádou převratných kulturních a společenských změn, neodmyslitelně spojenou s psychedelickou explozí. Při adaptování knihy se Terry Gilliam poprvé sešel se scenáristou Tonym Grisonim, s nímž později spolupracoval na filmech Krajina přílivu (2005) a Muž, který zabil Dona Quijota (2018). Při samotné realizaci uplatnil svůj výrazně vizuální filmařský styl a smysl pro inscenaci horečnatě halucinačních filmových výjevů. Obrazu drogového vnímání odpovídá hektická kamera, prudký střih a bohatá zvuková stopa. Nesporně zajímavým atributem snímku je herecké obsazení, a to především brilantní výkony Johnnyho Deppa a Benicia del Tora v hlavních rolích, kteří jsou oba téměř k nepoznání. V dalších rolích se objevují známí herci Christina Ricciová, Tobey Maguire, Harry Dean Stanton, Cameron Diazová, Ellen Barkinová, Gary Busey a další. (Česká televize)
(více)Recenze (856)
Ten hnus jsem tam vnímal dostatečně, ale strach (např. o hlavní postavy) se u mě nekonal žádný. Oba hlavní hrdinové mi byli totálně protivní a představovali přesně tu skupinu lidí, jaké se v reálném životě vyhýbám co největším obloukem. A o čem že tahle šílenost byla? Mám pocit, že o nic víc, než jeden velký a zcela samoúčelně zpracovaný drogový trip tam nešlo. Pár objevujících se dokumentárních vložek na téma hippies a protestů v 60. letech dávají vzpomenout na tehdejší mládež, která chtěla hlásat mír, lásku a duševní svobodu, ale nakonec ve víru té svobody skončila hlavně u drog, ale i případná výpověď v tomto směru je tak povrchní a onen pokus o kritičtější reflexi tak nevýrazně nahodilý, že o sebezajímavějším pohledu na problém nemůže být řeč. Musím ale uznat, že jak mě zcela neoslovil obsah, forma byla na tom lépe a první třetina filmu mě skutečně bavila originálními výtvarními nápady, na kterých si Terry Gilliam dal záležet a které krásně ladily se svižným tempem filmu. Jenže pak už mu zřejmě buď nápady ubývaly, nebo film se zasekl v tom předlouhém tripu a stával se mi stále protivnějším natolik, že i ta výtvarní stránka mě pomalu přestávala upoutávat. Moje hodnocení a dojmy mi opět potvrzují, že Terry Gilliam zkrátka až na nějakou tu čestnou výjimku není režisér pro mě a jeho tvorba se obvykle pohybuje na jiné vlně, než jsem schopen docenit. [40%] ()
Strach a hnus v Las Vegas, rež. Terryho Gilliama - vnímam čiste teoreticky, ako nebezpečne návykový, s určitou predstavou tohoto pôvodného „púštneho mesta” , ako jedného gigantického obchodného CENTRA pod jednou STRECHOU, v ktorom sa neustále zoskupujú skupiny závislých ľudí, od nasledujúcich pod-kategórií, t.j. úvodného, klasického gamblerstva (patologického hráčstva), kde by človek mohol kľudne utratiť všetky svoje úspory, a ešte by si navrch aj napožičiaval, cez postupujúci extrémny alkoholizmus, až po spadajúce psychedelické drogy, kedy sa dostávate až na samotné dno ! Našich dvoch postáv sa bezprostredne týka najmä ich brutálne výstredné, nekontrolované excesové drogové opojenie, ktorému kompletne podľahli už v Los Angeles, aby sa to v Las Vegas iba ešte viac potvrdilo a prehĺbilo. Johnny Depp je neuveriteľne stotožnený s originálnym Hunterom, že akoby mu z oka vypadol. Je to SILA, čo zo seba dostal. Zručne mu sekunduje pribratý Benicio Del Toro, ale na tohto, voľakedy univerzálneho herca, skrátka nestačí ! Možnosť vidieť niekoľkých zaujímavých hercov v menších roličkách, čo vôbec nie je na škodu veci. Oko diváka poteší napríklad sekvencia s Cameron Diaz vo výťahu. Gilliam nakrúca nebezpečný road-movie, ktorý podľa mňa patrí pod akýkoľvek zámok, a je na zvážení každého p. diváka, či si trúfa sledovať dvoch tot. magorov... ? ()
Kolem roku 2000 se natočila celá řada skvělých filmů s drogovou tematikou (Trainspotting z r. 1996, Acid House z r. 1998, Requiem za sen z r. 2000, Kokain z r. 2001...), a Gilliamův "Strach a hnus v Las Vegas" z r. 1998 je z nich možná nejbláznivější a neoriginálnější. Takhle zběsilou, spontánní a živelnou podívanou jsem naposledy zažil u Jacksonova "kultovního" dílka "Meet the Feebles" z r. 1989, které však nad Gilliamem vítězí jak vtipem, tak brutální záplavou tvůrčí invence po celou stopáž. "Strach a hnus v Las Vegas" měl být podle mě ještě zběsilejší a psychedeličtější, pak by to bylo na maximální hodnocení. Takto místy filmu přece jen někdy dochází dech a občas trochu nudí. Depp je zde fantastický a z fleku bych mu dal za jeho roli Oscara. A v neposlední řadě musím filmu přičíst k dobru skvělý soundtrack s dobovou muzikou. ()
Čekal jsem teda mnohem víc, leč slíbená zábava ve stylu Monty Pythons se nekonala.... Potencionálně vtipné scény byly odsunuty do pozadí trapného a zdlouhavého popisování stavů po několika typech drog. Protože mám rád Johnnyho Deppa a Terryho Gilliama, dávám za dvě hvězdy....vizuálně ovšem hodně dobrý, nápady taky, ale bohužel hrozná nuda. škoda ()
Nepochopitelně zdlouhavý drogový trip o ničem. A to já děsně nerad. Raoul Duke provázený právníkem Gonzem prožívá nepřetržité drogové opojení, at již jede autem nebo se pohybuje v lasvegaských hernách. Režisér Terry Gilliam natočil parodii na autobiografickou reportáž o cestě novináře Dukea na počátku 70.let do pekelné atmosféry drog a hazardu v Las Vegas. Styl Terryho Gilliama je mně, jako divákovi, naprosto vzdálený a současně ani nedává moc prostoru, aby byl divácky přístupný. Vzniká tak poslepovaná show, kterou lze sledovat zpovzdálí, ale neodnesu si žádný divácký prožitek, protože zkrátka o ni nemám zájem. Ani herecký tandem Depp a Del Toro to moc nevytrhl. Přehrávali a ničím si mě nezískali. Spíše prach a bída v Las Vegas.Terry Gilliama nemusím. Nesympatický režisér a nesympatické herecké obsazení. V podstatě ani jednoho z herců nevyhledávám, a zvláště v těchto rolích, se jen zbytečně shodili. Mé hodnocení: 20% ()
Galerie (62)
Photo © 1998 Universal Pictures
Zajímavosti (33)
- Johnny Depp (Raoul Duke) bydlel během natáčení 3 měsíce s autorem knižní předlohy Hunterem S. Thompsonem, aby si osvojil jeho vyjadřování i pohyby. (Filty)
- Pro scény, kdy byli hlavní hrdinové na drogách, byly používány různé efekty. Když byli na Éteru, používalo se modifikování hloubky ostrosti, aby došlo k neidentifikovatelnosti všech objektů. Při Adrenochromu všechno vypadalo malé, úzké a klaustrofobní, při Meskalinu se používaly různé teploty barev, prolínání barev a odlesky v objektivu bez světelných zdrojů, při Amyl Nitritu se používaly různé hladiny světel, při LSD se vše roztahovalo a používaly se halucinační deformace zvuků, objektů i barev. (PußyMagnet)
- Americká vlajka je ve filmu druhým nejpoužívanějším fetišem. Tím prvním je špička s cigaretou, kterou Duke (Johnny Depp) skoro neustále kouří. (Terva)
Reklama