These Final Hours

Pár hodin do konce světa, co asi napadne pokojnou australskou společnost, která je takové doslova žhavé novince vystavena? Předně se začne vzájemně vraždit, ničit si věci, znásilňovat nebohé jedenáctileté panny a další "cool" věci, na které s perspektivou dožití s mizerným platem a nekonečnou pracovní dobou ani nepomyslí. Přeživší celé té pravé Očisty se posléze brutálně zfetují a vzájemně ošukají na garden party idiotského punkera, kde nechybí skákající kozy a zpocené kurvy, případně s tupým výrazem a pocitem dokonale prosraného posledního dne čumí vstříc pekelné tsunami. Polovina filmu je neskutečný nářez, ale jakmile dojdou nápady jak vylíčit společnost v rozkladu, začíná nastupovat plíživá nuda plná poklidných pokeců s matkou, případně filozofování s dítětem u mrtvoly fotra. Škoda, přesto je to vzhledem k těm financím naprosté překvápko, které si vytírá prdel se všemi debilními variacemi jako Drtivý dopad patosu. 68% (24.01.2015)

Ještě ze začátku to má dost syrovej a akční drive, ale potom se z toho spíš stane vyloženě komorní konverzačka, což mě osobně nevadí, pač dialogy působí normálně a civilně. Vlastně i to, jak skončí osud hlavní postavy a malé holčičky, mi přišel vyloženě dospělej a nijak vydírající, proto když měl, jinak naprosto charismatickej Nathan Phillips, emocionální breakdown v autě, tak jsem se též sesypal. Ten konec je jinak předvídatelný, je jasný jak to skončí. Co se týče nějaké akce, tak sem tam honička, padne výstřel ale to je vše. Je to fakt takové, až lehce táhlé, že jsem neměl pocit, že jsou postavy limitovaný časem. Konec však depresivně působí a trošku i uvidíme samotnou katastrofu na vlastní oči v podobě ohnivého tsunami. Vypadalo to fakt monstrozně a poslední záběry si budu ještě dlouho pamatovat. Ta nevyhnutelnost z toho konce, a z některých dalších momentů, kdy se postavy mezi sebou loučí naposledy, brutálně na mě dolehla. Jo a ještě chci zmínit ty monology toho DJe z rádia, krásně to ladilo s tou syrovou a bezvýchodnou atmosférou, pěkný bonus. Po celou dobu jsem se cítil fakt klaustrofobicky a přitlačen ke zdi, protože jsem na to nemohl přestat myslet, tomu se říká kvalitní filmařina ;-) (24.05.2020)

Strašně nenápaditej úmor. Apokalyptické filmy jsou vděčný žánr a už jsme jich taky hodně viděli, povedených nebo trapných. Tento film nepřináší žádný zásadní příspěvek na téma jak strávit poslední hodiny života ani nevede intelektuální diskuzi o smyslu života a smrti (i když by to nějaká nebohá amatérská duše o něm byla schopna říct). Hlavní hrdina James si představuje jako charakterní konec opít se/nadrogovat na párty, aby si nevšiml, že na konci světa hoří. Tento plán mu naruší asi čtyřikrát racionálnější holčička, kterou je třeba odvézt a fakt, že na cílové párty najde ještě dementnější lidi než je sám. Jediné filozofické poslání filmu, které jsem vydedukoval, je těžký úděl Jamese vybrat si, s kým chce bolestivě střízlivý uhořet, až mu dojde, že se má polepšit, což je na ucouraný spád filmu velmi velmi málo. Film je strašná nuda, všechno je předvídatelné. Jeho představitel zná dvě herecké polohy - první je emoce, kdy pár vteřin retardovaně zírá s pootevřenou pusou a druhá je ehm, vyšší emoce jeho postavy, kde hledá láhev alkoholu/pije po hltech whisky, protože ten herec asi vyšší emoce než pootevřená pusa nezmákne. Bizár začíná. James za všech okolností jezdí s upraveným účesem a v mega vedru s dlouhýma kalhotama a s jeho pitným režimem a obsahem alkoholu v krvi by sotva zvládl cestovat 12 hodin po Austrálii. Během cesty s holčičkou jedou okolo mrtvých anebo znásilněných lidí, na party jsou svědkem úspěšné ruské rulety a seznámil se s ní těsně před pedofilním znásilněním ve trojce, ale stejně jí brání vidět mrtvoly jejích příbuzných, aby jí to náhodou nezkazilo zbylých 7 hodin dětství. Pokud by celá Země byla plná takových lidí jako je James a jeho známí na párty, byla by apokalypsa nutná jako čistka nejotravnějších bytostí ve vesmíru. Kromě holky je ve filmu ještě jedna normální postava - hrdinova matka, která chce do apokalypsy zkusit stihnout složit puzzle. To je fakt málo. Příště prosím, aby filmy netočili diskofilové, kteří si asi neumí představit lepší způsoby trávení posledních hodin existence. (18.01.2015)

„LIDI, MÁME 12 HODIN. TO JE VŠECHNO." /// Světu vodbíjej poslední hodiny a lidská špína má pré (což se dalo čekat). Slušný lidi to postupně balej… (udělat Vánoce a tak, pak vzít provaz…). Vybydlenou krajinou si to šuká (autem) James a sleduje ten lidskej úpadek. Nebo to jen lidi začali žít tak, jak vždycky chtěli? (co taky čekat vod lidí). Z rádia mu apokalyptickej hlas hlásí, za kolik to má (všichni mají) a sedá na něj deprese. Taky nadržená přítelkyně, ale to už tak zajímavý není (nebo jo?). A jak to na něj všechno padá, tak se rozhodne, že nastal ten správnej čas na dělání dobrejch skutků. Tomu bych rozuměl. Ale furt čekám na nějakou myslitelskou hloubku (česky myšlenku). Ten svět celkem ujde. Barevnej filtr je dostatečně katastrofickej, ovšem ten příběh né a né poskočit do vyšších obrátek. Nízkorozpočťák, kterej chce říct, že až to začne, buďte s těma, co máte vopravdu, ale kurva vopravdu rádi. (Tak ne že skončíš zhulenej s nějakou rozcapenou děvkou!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) V apokalypse hledám poetiku. 2.) Chci vidět konec. (Světa). 3.) Thx za titule ,,xaotic“. /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (10.01.2015)

Na úvod je třeba říci, že se nejedná o post-apo, ale před-apo, jelikož konec světa se teprve blíží. Pravda je, že zbývá 12 hodin a lidé se postarali o to, aby země vypadala tak, jako by ji katastrofa již převálcovala. Chaos, zmatek, sebevraždy, vraždy, dekadence, orgie, drogy, chlast a nespoutaný sex. Každý chce strávit poslední hodiny jinak, někdo nemá na výběr...vlastně nakonec se ani moc vybírat nedá. Hlavní hrdina se chce před smrtí zbourat do němoty, ale plán se mu jaksi vymkne z rukou. Snaha zachránit ztracené děvčátko ho přinutí uvědomit si, co všechno udělal špatně. Krásná ukázka jak lze s minimem udělat dobrý film. Čtvrtou hvězdu si zaslouží konec, jelikož byl velmi nejistý, ale mnou tentokráte toužebně očekávaný. (28.12.2014)