Dobytí Planety opic

Spoilery. Začíname v „ďalekej budúcnosti“, teda v r. 1991. Konkrétne v totalitnej Amerike. Opice slúžia ľudstvu. Utierajú topánky, zametajú chodníky. Najinteligentnejšie roznášajú nápoje v kaviarni. Do toho vpadne človek Armando (majiteľ cirkusu z predchádzajúcej časti), v sprievode 20-ročného šimpanza. V skutočnosti je to Cézar (Roddy McDowall): potomok opičích astronautov z minulého dielu. Ako jediná opica na svete dokáže rozprávať. Ale, samozrejme, to aj so svojím náhradným ľudským otcom tají, lebo ľudstvo by to nepochopilo. Počas návštevy mesta sú nám pripomenuté fakty z trojky: vírus pred 8. rokmi na celej Zemi pozabíjal domáce zvieratá a keďže ľudia potrebovali náhradu, vybrali si opice (prečo nie rovno slony wtf). Keď zistili, ako rýchlo sa opice učia, začali ich využívať vo všetkých mysliteľných sférach života. Opice sa však nenápadne učili, začali sa tajne organizovať a na konci vypukne vojna, kedy ľudstvo padne a opice povstanú z popola. Hlúpe dialógy, nesympatické postavy, trápne zvraty, amatérske vykrádanie Orwella... fraška. (23.10.2005)

Strašný problém toho filmu, kromě toho, že zavání levností a zbrklostí, je, že vypráví věci, které si měli diváci a divačky předchozích tří dílů jen a pouze domýšlet, nechat je na své fantazii. Takhle je to příliš popisné, příliš generované předchozími díly (děj nemá svobodnou volbu plynutí, vypráví pouze to, co musí být řečeno, takže jen jaksi nezbytně a nevyhnutelně nutné navléká to šatů, jež mají být hezké). Ale nakonec nejsou. Třikrát jsem u toho usnul. Místy je to dost nuda, místy to trochu ztrácí logiku a místy převažuje pořekadlo – přání otcem myšlenky, kdy přání ještě dále vytěžit z dobrého jména Planety opic, vytvořilo silně televizně vyznívající film, jež je v podstatě zbytečný a nezajímavý. (14.08.2011)

Druhý díl podle mě příběh hezky uzavírá. Lidi zničili svět atomovými bombami a z toho se zrodili zmutované opice a zmutovaní lidé. Třetí díl to tak všechno nějak staví na hlavu a za opice už nemůže atomovka a evoluce ale časová smyčka a tento díl v tomhle směru pokračuje. Minimalistický film oproti kterému druhý díl vypadá jako vysokorozpočtové veledílo. (06.01.2022)

Kdyby byl tento film samostatně a ne jako 3.díl série Planeta Opic, tak bych ho možná hodnotil lépe, jelikož to není zas tak špatné. Avšak o třetí díl jde a divák už začíná poznávat, že je to tahačka peněz, jelikož zde máme dost předvídatelných scén a už z první poloviny se ví, jak to dopadne. Příběh není tolik promyšlený, jako byly předchozí, není vtipný, nijak člověka nezaujme a možná se začne i nudit, jako já. Zklamání. (23.01.2019)

Čtvrtý díl se očividně snaží trumfovat v nonsensech nad trojkou, a to poměrně úspěšně:-) Btw: nejúčinnějšími zbraněmi lidí na konci 20. století jsou pušky, samopaly a hlavně obušky, lidé absolutně nerozumí zcela primitivní válečné taktice a nechají se porazit a ovládnout jednou chytrou opicí, která svým intelektuálním pohledem do očí ostatních jim telepaticky vnukne schopnost organizovaného boje. Opice zlikvidují lidstvo a jeho svět za použití převážně sečných a bodných chladných zbraní:-)))))) (30.12.2009)