Batesův motel

Snad žádný jiný seriál v sobě nesoustředil všechny silné a slabé stránky americké produkce jako právě Bates Motel. Z každého záběru je cítit vysoká profesionalita a snaha udělat trhák, výběr herců je pečlivý a zdařilý, námět atraktivní, navíc představuje díky popularitě Hitchcockova Psycha sázku na jistotu. Přesto to ve výsledku nepříjemně drhne. Nedaleko domova máme rybník, který majitel využívá ke komerčnímu rybolovu. Zákazníkům všechno naservíruje až pod nos a v hustě zarybněném rybníku si každý bez námahy svou rybu nakonec najde. Bates Motel funguje podobně. V touze po komerčním úspěchu se seriál široce rozkročil, rozvíjí hned tři linie, které by si zasloužily vlastní šou. Jedna z nich se věnuje mladému Normanovi a jeho rozvíjející se duševní chorobě, druhá se soustřeďuje na život místních teenagerů a třetí, pro mě nejatraktivnější, sleduje soupeření dvou místních gangů o nadvládu nad pěstováním konopí, což je odvětví, které drží místní ekonomiku nad vodou. Mezi tím vším kličkuje Normanova rodina. Zmíněné linie se proplétají někdy zdařile, mnohem častěji se ale vzájemně tlučou. Po herecké stránce výborná Vera Farmiga neodolala pokušení a coby koproducentka seriálu kormidlovala svou postavu od nesympatické dominantní a manipulativní mrchy směrem k nešťastné obětavé milující matce a jaksi pominula, že první poloha je divácky vděčnější. Seriál sice umí přijít se spoustou atraktivních postav a motivů, neumí s nimi ale pracovat. V 1. sérii se sice objevují vymazlené scény - epizoda Muž z čísla 9 je hitchcockovější než cokoli z mistrovy dílny, s přibývajícím počtem epizod je ale čím dál zřejmější scénáristická bezradnost. V provinčním americkém městečku je počet vražd větší než ve zkrachovalém Detroitu. Dílko je podivně rozhozené do časoprostoru, mísí se tam anachronicky móda i předměty různých časových období a obstarožní Bates Motel z Hitchcockova filmu vypadá v éře digitálních technologií a rozjuchaných amerických teeenagerů současnosti tak nějak nepatřičně. První sérii jsem slupl jako malinu, druhá se mi začala zajídat a poslední tři části jsem dokoukal se skřípěním zubů. Ke sledování třetí série jsem se vůbec neodhodlal. S odstupem konstatuji, že Bates Motel na odkazu Hitchcocka spíš paratizuje, než aby ho rozvíjel. Celkový dojem za obě série: 55 %. (09.10.2015)

Původně jsem si tady chtěl rýpnout pouze do toho, že Bates Motel přišel až moc okatě parazitovat na konci Dextera a dost mě překvapilo, že se nad tím žádný ze zdejších rozumbradů nepozastavil. To se samozřejmě potvrdilo. Společenská neobratnost, zabržděná komunikace, schizofrenie a klasický rituál s odklízením těl jsou přesně těmi taháky, které budou fanouškům Dextera chybět a rádi za tím půjdou jinam. Tvůrci si jsou moc dobře vědomi, k jak zásadnímu snímku dělají prequel, takže obsazení i technická stránka jsou na jedničku. Celé to bohužel není vůbec konzistentní. Jednotlivé pasáže samy o sobě fungují (odkazy na Psycho, Norman aka Dexter, perverzní vztah matky se synem, teen love story), chtělo by to jen lepší návaznost. Co mě při první sérii úplně uzemnilo je to, že tvůrci chtějí parazitovat i na konci Breaking Bad (místo pika se ve velkém jede tráva), ale toho si zřejmě taky nikdo nevšiml. Postava Dylana (Jesse bez potřeby fetovat) však nepůsobí zbytečně a jeho první krůčky ve světě drog jako samostatný celek také fungují. Když se k tomu všemu připočte ještě obchod s bílým masem, je asi všem jasné, že se z toho stává velký guláš a během deseti epizod se tolik zajíců prostě pochytat nedá. Cílení na mladé publikum je z toho cítit na sto honů. Zkušenější divák pozná obrovský potenciál, ale ne každý bude mít nervy na dějovou rozháranost. Taky si myslím, že by to bez těch drog a šlapek klapalo. Bláznivé Normě sice moc fandit nejde, ale závěrečná pravda o její minulosti ji neskutečně zlidštila a více prostoru si zaslouží. Mezi Normanem a děvčaty to slušně jiskří, takže není potřeba vymýšlet další odbočky. Druhá série není vysloveně lepší, ale je rozhodně bláznivější. Sebešílenější twist či cliff na konci epizody je v té následující vyřešen během dvou minut, což už jednou tvůrci předvedli i v první sérii. Především stahování postav, s kterými by se těžko pracovalo (Bradley, bratr Normy), ze scény je zde dovedeno do dokonalosti. Poslední dvě série odkloní mnoho vedlejších linek a hlavní slovo má pouze Norman, což se ukáže jako problém. Těžko se mu fandí a navíc nepřináší nic nového. Jen se to ve finále tváří, že žádné Psycho nebylo. První liga je trochu jinde, ale jako teen kult to ujde. S1 - S2: 70% S3: 75% S4 - S5: 65% (02.09.2019)

Ze začátku jsem jen udiveně kroutil očima zejména nad chováním několika postav, ale je to čím dál tím lepší a vypadá to, že i promyšlenější. Tvůrčí experimentování se zasazením do moderní doby - obklopené předměty, ošacením a nábytkem z 60.tých let - pak také nevypadá vůbec špatně. A navíc jsem se po krátké době znovu zamiloval (tentokrát v televizi, ne ve filmu), a to rovnou dvakrát. Nikolka zatím vede. (01.04.2013)

Já vím, je to trochu něco jiného a je to stylizované do dnešní doby, ale mně se ten pilot zahalený do moderního kabátu překvapivě líbil. Jsem zvědavá, jakou kvalitu si seriál udrží, ne že bych očekávala nějaký zázrak, ale jestliže se to bude dále nést v duchu pilota, tak budu spokojená. Každopádně už teď se těším na další díl a to už o něčem svědčí. (20.03.2013)

Bates motel vyniká dobrou atmosférou, která je plná napětí, záhad, postupné gradace děje a odhalení. Nic není tak jak se zdá. Na začátku má každý své malé tajemství. Seriál se ve vyprávění příběhu mladého Normana nikam nežene a děj plyne pomaleji, kdy to pěkně vyhovuje celkové atmosféře. Události působí ze začáku chaoticky a nesouvisle, kdy spojitost mezi nimi určitě je, jen je třeba se lépe dívat. Seriál se celou dobu pohybuje ve dvou rovinách. V té kriminální a v té psychologické. Obě roviny tvoří podstatnou část seriálu a navzájem spolu souvisejí. Změna v jedné z nich ovlivňuje udalosti v té druhé a naopak. Postupně sledujeme i vývoj Normana z milého, starostlivého a citlivého chlapce na někoho úplně jiného. Někoho naprosto psychicky chladného, nestabilního až sociopatického. Freddie podáva neskutečný výkon, z kterého mrazí v zádech. Stejně tak skvěle mu sekunduje i Vera Farmiga v roli starostlivé matky Normy, která má ke svému synovi silný vztah, který občas možná až překračuje některé hranice. Ani ostatní postavy ale nezůstávají v pozadí. A to hlavně Max Thierot jako Dylan, který si jede celou dobu svoje a sem tam si nějakou tu scénu ukradne pro sebe. Tou druhou postavou je Emma, která se se svým charakterem mezi nimi určite neztratí. - "Why do crazy people keep gravitating towards me?" (26.12.2017)