Oculus

Zimomriavky - dokonalý barometr děsu, který nelze ošálit. Buď tam jsou, nebo ne a Flanagan ze mě dělal husu docela často.. Dovedně zakomponovaná struktura vyprávění, kdy se četnost flashbacků zintenzivňuje až do splynutí s realitou, hudební podkres zvěstující něco zlověstného (ten hluboký, opakující se tón je geniální), koncentrovaná, plíživá hrůza a na konci žádný okulus, kterým by prosvítalo denní světlo. Holt, jsou druhy zrcadel, u kterých střepy přinášející štěstí nikdy nepřijdou.. Ocultus! (10.06.2014)

Kingo-Kubrickův masterpiece po 33 letech s posilou. Oculus nezaujímá v podstatě ničím novým. Animismus, zlá zrcadla, posednutí ďáblem, otočení zbraně vůči nejbližším - to vše jsme už mnohokrát viděli. Nevím tedy čím to je, ale během sledování jsem z obrazovky cítil ryzí originalitu. Důvodem bude pravděpodobně dokonale pojatá retrospektivní kompozice. V tradiční naraci se totiž v přítomnosti nic neděje. Zde se ovšem po přenesení do reality cosi změní. Co a jak divák začíná zjišťovat teprve postupně; mezitím si láme spolu s ústřední dvojkou hlavu nad tím, co je realita a co iluze. Po chvíli už jsem jen čekal, kdy zpoza závěsu vystoupí Jonathan Frakes z Věřte nevěřte a na férovku se zeptá. Příběh před deseti lety značně připomíná takový Conjuring nebo Sinister a sám o sobě by tedy nebyl ničím zajímavým. Daleko více tak zaujme současné dění, a to nejen díky přitažlivé hrdince. Racionální využití nahrávacích kamer bodá nůž do zad logice většiny found-footage snímků a po setmění bylo jasné, že nastane peklo. Současným odvíjením dvou příběhů se tak děj vygraduje dvojnásobně - závěrečná čtvrthodina je celkem nářez. Samotná pointa nepřekvapí, ale skýtá několikeré možné vyznění, sám nevím, ke kterému se přiklonit. Možná je to jen aktuálním rozpoložením, ale já jsem spokojen; za svoje nervy ale rozhodně nemluvím. Nejlepší soundtrack z filmu: Bring the mirror back. 80 % (01.06.2014)

Horůrek, u kterého si člověk do trenclí zrovna nepřikákne. Z celého filmu mi nejvíce vadil Brenton Thwaites, protože to je zkrátka hrozně nesympatický šulin. Zato zrzečka v obou verzích bavila. Příběh je dost pofidérní záležitost, pro kterou je nutné obětovat několik úvodních minut k rozkoukání se. To blbnutí se zrcadélkem potom nebylo vyloženě špatné. Možná ten 20minutový popis, co vše strašného v minulosti vyvedlo si kluci tvůrcovští mohli odpustit, či to podat alespoň malinko děsivou formou. Když si člověk protrpí úvodní nudu, tak litovat zřejmě nebude. V závěru totiž snímek vyeskaloval k velice pěknému finále, kde se nám krásně prolínají dvě časové roviny a divák si tak dovede pochutnat. Věčná škoda debilního zbytku. Rozhodně bych šel s hodnocením výš. (23.05.2016)

Vraždící máma? Vraždící táta? Vraždící dcera? Vraždící syn??? To je ale chujovina! Pohádka pro prťata na dobrou noc, u které zaručeně usnete dřív, než se objeví jeden z mála mizerných gore efektů v podobě utrženého nehtu... Čekal jsem buď brutální masakr nebo mrazivou atmosféru. Nu, dostalo se mi nudné slátaniny, kdy se prolínají dvě časové roviny bez ladu a skladu a vy stále čekáte, co z toho vyleze. Opravdu by chtěl režisér touhle ptákovinou postrašit diváky? Pche, klidně doporučím i největším strašpytlům - bát se není čeho! Zrcadlo - tak skvělý předmět, tolik možností, tolik děsuplných příběhů v literatuře i filmu....ovšem tahle hovadina k nim nepatří. V závěru, který jsem stěží dokoukal, jsem si přál, aby byly hlavní postavy zmasakrovány - bohužel, má prosba byla vyslyšena jen napůl a provedení muselo zahřát srdce každého cenzora. Italové by to takhle jistě nezprasili... (05.06.2014)

Další důkaz toho, že duchařský subžánr hororu je v těžké prdeli. Každým rokem díky nepochopitelné poptávce vznikají desítky duchařských filmů na stejný brdo, protože se zkrátka s tak omezeným tématem nedá pracovat originálně. V tom lepším případě je to remake staršího originálu, v tom horším nepřiznaná vykradačka všeho možného. Tento brak chtěl udělat krok dál a vymyslet něco neotřelého, neviděného a hlavně levného. Výsledek je vraždící zrcadlo, které nechává vadnout kytky v květináči, unáší psy, zvedá teplotu o pět stupňů a způsobuje halucinace lidem. Vy na ty halucinace postav budete celý film čumět a jediná forma napětí, které u toho všeho budete pociťovat, bude spočívat v tom, zda se KONEČNĚ něco stane. Nestane se de facto vůbec nic a při troše toho přemýšlení dojdete k závěru, že i tento neotřelý duchařský shit je asi stejně originální jak semeno na bukkake party. Zdejší celkové hodnocení bych bral s rezervou. 20% (31.05.2014)