Oculus

Tento horor je v štýle V zajatí démonov alebo Sinister. Oculus má hutnú atmosféru, o ktorú sa predovšetkým starajú ľakavé scény a strach z neznámeho bez potokov krvi. Škoda len, že k dokonalosti tomu chýba ešte celkom veľa. Na jeden večer však zabaví a nejde o zlé hororové dielo. Po stránke psychologickej je tento horor fakt luxusný. Presne vidíte, ako sa psychika hlavných postáv mení. Začínajú hádky, spomienky na minulosť, manipulácia vedomím a k tomu je všetko skvele pretkané príbehom, ktorý zažili ako deti. Cez všetky opatrenia a chytro vymyslené plány, nad zrkadlom rovnako nevyhrajú, pretože hlave sa jednoducho nedá rozkázať. Film má hlavu a pätu, divák pochopí dej a v ničom sa nestráca, čo je u psychologickej snímky plus. (04.11.2019)

O režisérovi jménem Mike Flanagan se mluví jako o nástupci Jamese Wana, jestli bude jeho další film dosahovat kvalit alespoň stejné úrovně, jako měl tento horor Oculus, tak by se klidně mohl stát jeho následovníkem. Oculus vůbec neoplývá lekačkami podpořené zvuky pro zvýšení lekavosti, což já mám u filmů rád, zde mi to chybělo, ale na druhou stranu jsem byl rád, protože jsem nemusel býti v pohotovosti a nemusel jsem si vzít bezpečnostní hnědé trenky. :D Prostě to bylo něco jiného, než na co jsem byl zvyklý, proto nemohu dát plný počet, ale jinak jsem zvědavý, co se z tohoto režiséra nakonec vyklube. (01.06.2014)

|90%| Velké překvapení pro mě. Vydařený horor po všech stránkách. Mrzí mě, že se to nedostalo k nám do kin, ale nevadí. Samozřejmě se to ještě nějak doladit dalo, ale rozhodování mezi 4 a 5 hvězdou jsem nakonec překonal. Příběh a hlavní téma zrcadlo. A okolo toho zrcadla se to furt točilo, takže zajímavých nápadů zde bylo víc než dost. Jistě, vše bylo spracováno poměrně jednoduše, ale to vůbec nebyl problém. Malý rozpočet zde nevadil. Úvod byl rychlý, obyčejný, ale pak se šlo hned na věc. Zezačátku jsem pár minut tápal než jsem si zvykl na styl – vracení do minulosti (flashbacky) a dění v současnosti. To se neustále prolínalo, takže až když jsem se začal pořádně orientovat, tak se mi to líbilo víc a víc. Lekaček tu pár máme, ale spíš mě zaujala děsivost a temné chvíle v domě. R-kové převedení zde rozhodně využito bylo. Ne nějak naplno, ale přeci děsivě vyhlížející žena, která se díky tajemným schopnostem chtě nechtě stala děsivou bytostí, trocha krve, střepy v puse jedné postavy atd. Herecká sestava byla mladá – tím myslím hlavní hereckou dvojici. Nejvíce mě zaujala mladá holka, která o hrůzostrašnosti a velké moci zrcadla věděla moc a měla toho dost naplánované. Zato její bratr se tam spíš motal či jí překážel, ale svou roli zvládnul dokonale. Sice se toto nedá nějak srovnávat, ale přiřadil bych to trochu k hororům Insidious 1,2, V zajetí démonů apod, ale jak píši, nedá se to moc srovnávat, ale já ty horory, které se odehrávají po většinu času v domě mám tak rád. Tempo má snímek vzestupné, takže čím víc se to blížilo ke konci, tím víc se mi to líbilo. Co se týče závěru, jak vše dopadlo, chvíli jsem byl zaražen, ale nakonec jsem to ocenil. Takže kult to určitě nebude, což je škoda, ale přesto mě to zaujalo a bavilo víc než dost, takže asi tak. Těžko to dále popisovat – u mě VELKÁ SPOKOJENOST. (27.06.2014)

100 minut trvající nudu, která se vůbec k ničemu nedohrabe, postrádá napětí, hudbu a atmosféru, je okoukanà, kýčovitá ( žena, bílé šaty, dlouhé, černé vlasy, smrtelně bledá ) předvídatelná ( kyvadlo ) , má dvě lekačky, jednu působivou scénu v pracovně a debilní konec si strč Flanagane do prdele. Zbytečná očekávání vytvořená vykalkulovaným trailerem a zdejší vypatlanou hororovou sebrankou nedomrdlých idiotů. 40% (01.06.2014)

Po nedoceněných Střepech v hlavě další výživná zrcadlová věc (dlužno podotknout, že ptákovina s Kieferem Sutherlandem kope druhou ligu). Bubáci neotálejí s příchodem a jdou se seznámit s divákem hned v první minutě (aniž by jim to později ubíralo na děsivosti) a ultimátní zdroj všeho zla, charismatické starobylé zrcadlo, nedává lidským pohůnkům sebemenší šanci k nádechu. Jednoduše, tentokrát se nehraje o to, jak a kdy bude nepřítel poražen, ale zda dovolí obětem alespoň trochu té falešné naděje. Je fajn, že se tvůrci vybodli na lekačky i přímočaré běsnění a budují ZLO pěkně postaru, neobjasňují jeho původ, podrývají možnosti jeho porážky a dávají příslib rozvíjení mytologie (prasklina v zrcadle) - tady bych pokračování s nástavbou uvítal. A je tu dokonce funkční práce s postavami! V hlavní roli jinak schopné prolínání dvou časových rovin, minimalistická abstraktní hudba a supertěžká bezvýchodná atmosféra. Dobrý to bylo. A zlý. (04.06.2014)