Oculus

Povedený horor, který se pyšní zájmena stylem vyprávění. Prolíná se minulost s přítomností a to může být ze začátku docela problém. Chvilku trvalo než jsem se do toho dostal a pochopil, oč vlastně jde. Není to chyba, ale ze začátku to docela vadí. Teprve když jsem si dal vše dohromady, začala pořádná jízda. Od první poloviny výborná atmosféra a obrovské napětí, které se táhlo až do konce. Já si nemohu ztěžovat, duchařiny jsou má krevní skupina, takže nebýt trošku zmateného začátku a trošku nemastných hlavních herců, šel bych do plného počtu. Druhé zhlédnutí teprve rozhodne jestli si Oculus zaslouží plný počet .. 8/10 = 85% (01.06.2014)

O režisérovi jménem Mike Flanagan se mluví jako o nástupci Jamese Wana, jestli bude jeho další film dosahovat kvalit alespoň stejné úrovně, jako měl tento horor Oculus, tak by se klidně mohl stát jeho následovníkem. Oculus vůbec neoplývá lekačkami podpořené zvuky pro zvýšení lekavosti, což já mám u filmů rád, zde mi to chybělo, ale na druhou stranu jsem byl rád, protože jsem nemusel býti v pohotovosti a nemusel jsem si vzít bezpečnostní hnědé trenky. :D Prostě to bylo něco jiného, než na co jsem byl zvyklý, proto nemohu dát plný počet, ale jinak jsem zvědavý, co se z tohoto režiséra nakonec vyklube. (01.06.2014)

Súrodenci s nejednoznačným náhľadom na tragédiu z minulosti, ktorá pripravila o život ich rodičov, sa ocitajú v dome so starým zrkadlom, v záujme experimentálneho zistenia - či má, alebo nemá vražedné chúťky a nadprirodzenú silu. Parádička; očakávania, ktoré som k tomuto mal boli približne naplnené a Mike Flanagan je talent, čo svoj niekoľko rokov starý, poloamatérsky kraťas Oculus pretvoril na skvelý moderný horor, ktorý je nielen desivý (konečne poriadne zimomriavky, mega atmosféra a funkčné ľakačky), ale aj premyslený, zaujímavý, kvalitne natočený a s hororovou „mirror“ témou to dokonca zvláda lepšie než môj najobľúbenejší režisér Alexandre Aja. A hoci mám Flanaganovu "Absentiu" aj tak o malý kúsok radšej, je pre mňa "Oculus" zatiaľ najlepším hororom z tohtoročnej úrody. (24.05.2014)

Kvůli mimořádné působivosti s radostí odpouštím libovolné chybičky a nedokonalosti - a to hlavně díky tomu, že film velmi chytře vypráví o hrůze výsostně filmovými prostředky. Dramaturg ve mně celou dobu tetelil blahem, jak to bylo poskládané, prostý divák se bál tak, že ani nemohl mít nohy na podlaze, aby po nich náhodou něco nešmátlo, fatalista ocenil, že i u tatínka, i u maminky nakonec zvítězil rodičovský pud nad jakýmkoliv démonem, a fanoušek Möbiovy pásky opět poznal, jaké to je dojít po jiné cestě do stejného místa. Velkým plusem jsou potom okolnosti, za jakých jsem film viděla. (08.06.2014)

Ne, ani takhle to nepůjde. Slibná zápletka kolem zlobícího zrcadla, které dohání lidi k šílenství a nehezkým činům z toho vyplývajících, sympatičtí, na horor velmi dobří herci (v čele s „trhlou“ Pondovkou) a zajímavě flashbacky gradovaný děj, ale co ta přítomnost? Vždyť v té není prakticky žádné napětí, žádná atmosféra. A nakonec člověk zjistí, že i ta gradace je ve skutečnosti klam, protože ve skutečnosti jsou hrdinové absolutně pasivní, jakkoliv se nám film snaží tvrdit opak. Totiž ty postavy samotné by rády pasivní nebyly, to jsem si jistý (kdo by chtěl skončit jako maso do mlýnku, obrazně řečeno), ale scénář jim opravdu nic nedovolí. A tak i přes zajímavé nápady ve finále, i když někdy trochu příliš překombinovaných, se vše mění v další typicky nudné klišé s typickou pointou. Škoda, první polovina vypadala nadprůměrně. (15.01.2015)