Očista

Takto vyzerá človek, ktorý chce prežiť a pozerá sa hlavne na svoje záujmy. Výborná gradácia a vôbec tam nemusel byť príbeh mladšej ženy. Príbeh staršej ženy by úplne stačil. Je to vo svojej podstate brutálny film (psychicky). Rozhodne sa to oplatí pozerať. Po zamyslení je koniec viac pozitívny ako negatívny. (04.09.2014)

Bylo to podobně příjemné jako když člověk zároveň šlápne na LEGO, malíčkem druhé nohy kopne do rohu skříně a prsty ruky si skřípne do dveří. Sice to mohlo být o kousek kratší, ale pořád to bylo dost sugestivní a záživné, takže jsem se nudil jenom místy. Člověk si až říká, jak jsme se tady za komančů měli oproti Pobaltí skvěle. 80% (06.04.2017)

Historie plná bolesti, hnusu a ponížení se opakuje s pravidelností vojenských přehlídek - jednou pro moc a nadvládu, podruhé pro peníze a příště pro obojí, střídá se jen naléhavost potřeb... když už se zdá, že morálně nelze klesnout hlouběji, přichází další metla lidstva, která si kolikrát nezadá s válkou, totalitou nebo mafií - nenaplněná touha po tom, co nemůžeme mít a ve zvráceném zbožňování nechá projít okruh blízkých dalším utrpením, byť pro jeden jediný den v talinském parku... I přes nespornou působivost se v tomto double dramatu zdají osudy hrdinek podivně cizí a vzdálené, nedokážou proniknout blíž přesto, že vás nutí spoluprožívat hrůzy jak na chatě v horách, ale očistné plameny přichází jen pro ně, až na diváka nedosáhnou... Jinak - zlatá doba facebooková. (23.01.2014)

Jak vidno, do velmi zvučné rodiny severské kinematografie začíná pomalu, ale jistě pronikat i nevelká estonská kinematografie. Po několika úspěších v čele se syrovým dramatem Klass se minulý rok spojila s Finskem, aby ve snímku Očista podrobila reflexi nedávnou minulost země. I když se srovnání stalinského teroru během okupace země za druhé světové války a současného problému obchodu s bílým masem může jevit jako přehnané a povrchní, snímek velmi rychle přesvědčí o opaku. Setkání dívky na útěku před nebezpečnou mafií s její příbuznou v dobrovolné izolaci po zradě svých nejbližších přináší ve vypjatých střetech a dialozích bolestné a velmi intenzivní vzpomínky. Osud mladé dívky šokuje svoji explicitností a nekompromisním řešením, ještě zajímavější a mrazivější je ovšem životní směřování staré ženy, u níž se spojila zášť vůči manželství vlastní sestry s nesnesitelným pudem sebezáchovy. Zaprodala se moci z osobních pohnutek a tím se jí podařilo zničit vše, o co usilovala. Radikální řešení krajních situací, z nichž není úniku, se ukáže být společným "traumatem" obou žen, které nacházejí po hluboké nedůvěře porozumění a to stvrzuje poslední brutální čin, který nemůže následovat nic jiného, než v titulu zmíněná očista a vykoupení. Dějově i významově bohatý příběh nepřestává klást provokativní otázky, jde v analýze až do důsledků, před nimiž by mnozí obrátili zrak jinam. Vše podává v silně naturalistické podobě, která spojuje skandinávskou drsnost i zádumčivost s nekompromisním nábojem vrcholných sovětských válečných filmů. Pokud v současných filmech hledáte nepříliš častou hlubokou sondu do morálně nejednoznačné a přesto charismatické postavy a jste ochotni s ni hluboce prožívat všechna životní rozhodnutí, nejhlubší možný pád a již zmíněné vykoupení, tenhle snímek vám vše nabídne plnou měrou. Jeho očistný charakter totiž ve své sugestivnosti neplatí jen pro charaktery, ale i pro diváka samotného. A je to opravdu silný a ojedinělý pocit. (Cinema Mundi 2013) (03.03.2013)

História žien dlhé roky lámaných a ovládaných pomocou strachu a násilia v mrazivom severskom podaní takpovediac naporcovaná, zhrnutá dohromady a podstrčená nepríliš rozmaznávanému európskemu divákovi, odchovanému na súčasnej "špinavej" produkcii starého kontinentu tvorenej nepríjemnými snímkami ako Uno či Neznáma (ktorá je tematicky príbuznejšia rozpitvávanému subjektu) - teda mne. Výsledok sa môže pochváliť absenciou aspektu prvoplánovosti, v súčasnej kinematografii takmer neprehliadnuteľného, umným surovým podaním príbehu, ktorý sa nesnaží šokovať, ale ukázať fakty v jasnom svetle. Príbeh babky a vnučky, oboch týraných a zneužívaných v dvoch rozličných storočiach a historických obdobiach, ktoré sa postavia svojmu osudu a minulosti, aby sa s nimi konečne vyrovnali, postavili sa na vlastné nohy a získali slobodu. 120 minút depresie, násilia, sugestívnosti a žalúdočných vredov, skvele zrežírovaných a umne zahraných (fínska Uma Thurman je TOP). Možno len miestami pridať na tempe, odstrániť trochu výplňovej vaty a voilá. A aby som bol objektívny, jeden prvoplánový prvok zostáva - krásne melancholická, náladová hudba. 80% (20.01.2014)