Očista

Zaujímavý drsný film z malej kinematografie paralelizujúci osudy dvoch žien oddelených generáciami. Aj keď spájanie praktík mafie zneužívajúcej dievčatá a ženy na prostitúciu s praktikami okupantov vnucujúcich malej krajine totalitné praktiky stalinského Ruska sa môže niekomu zdať nenáležité, stačí si uvedomiť spojivom oboch príbehov je všadeprítomné násilie, bezvýchodnosť životných situácií a klesnutie človeka až na existenciálnu úroveň. Film divákovi bez predchádzajúceho varovania ponúka brutálne praktiky mafie, či režimu, takže pri morálnom odsudzovaní konania obetí by sa mal každý pozastaviť a svoj postoj si dobre rozmyslieť. Lebo iné je cítiť sa hrdinom, keď ma život nevystavil žiadnej skúške a iné, keď prežívam osud niektorej z postáv tohto filmu. (11.07.2013)

Tenhle finsko-estonský film je vlastně Finsko osobně v estonském kabátě. Finští herci v estonském prostředí. No a klobouk dolů za takovou spolupráci. Kluci severští tu parádně zkombinovali příběh z druhé světové války s příběhem z dnešní někdy dost kruté reality. Na film se nekouká hezky, je dost depresivní a dokáže dost slušně rozhodit sandál. Možná ale jenom díky tomu dokáže tenhle film tak výrazně zaujmout. Atmosféra je skvělá, prostředí je naprosto parádní a jediná chyba je asi jenom ve vyprávění těch dvou příběhů. Občas mi to přišlo zbytečně složitý, ale to takový příběhy občas bývají. Jinak super film. (15.08.2013)

Opět po delší době pálím plný zásobník bez mrknutí oka. To byl tak neskutečný zážitek, až mě mrazí ještě teď, kam se na to hrabou horory! Šílený scénář, dokonalé herectví, perfektní režie, prostě špičková práce, bez výjimky. Ryzí jako zlato, syrové jako maso, surové jak železo, ostré jako břitva, to snad ani nebyl film, ale dokument. Realistický každým detailem, pohybem, myšlenkou. Skutečná Očista bez možnosti očisty, naopak se silným pocitem špíny za nehty, v duši, ve vesmíru. Stydím se, že jsem člověkem. (11.08.2013)

Historie plná bolesti, hnusu a ponížení se opakuje s pravidelností vojenských přehlídek - jednou pro moc a nadvládu, podruhé pro peníze a příště pro obojí, střídá se jen naléhavost potřeb... když už se zdá, že morálně nelze klesnout hlouběji, přichází další metla lidstva, která si kolikrát nezadá s válkou, totalitou nebo mafií - nenaplněná touha po tom, co nemůžeme mít a ve zvráceném zbožňování nechá projít okruh blízkých dalším utrpením, byť pro jeden jediný den v talinském parku... I přes nespornou působivost se v tomto double dramatu zdají osudy hrdinek podivně cizí a vzdálené, nedokážou proniknout blíž přesto, že vás nutí spoluprožívat hrůzy jak na chatě v horách, ale očistné plameny přichází jen pro ně, až na diváka nedosáhnou... Jinak - zlatá doba facebooková. (23.01.2014)

Patrně nejbrutálnější snímek letošního ročníku festivalu není ani přes početné, občas na hraně samoúčelnosti balancující obrazy násilí nesnesitelně náročným kusem. Dvě časové roviny vyprávění vzdálené od sebe více než půl století se nerušivě snoubí a vytvářejí opravdu silný zážitek. Tam, kde by se leckdo spokojil s pouhým náznakem, Antti Jokinen otevřeně šokuje. Na tenhle krvák každý nebude mít žaludek. kult pro Cinema Mundi, 2013. Trochu klaustrofobie a voyerismu, hodně řezničina, která někdy zastiňuje nebo přetváří i tak silný dojem. Velká porce erotiky, která se ale topí v modřinách, moči a krvi. Silný a pro mnoho diváků jistě otřesný zážitek. (05.03.2013)