Očista

Takto vyzerá človek, ktorý chce prežiť a pozerá sa hlavne na svoje záujmy. Výborná gradácia a vôbec tam nemusel byť príbeh mladšej ženy. Príbeh staršej ženy by úplne stačil. Je to vo svojej podstate brutálny film (psychicky). Rozhodne sa to oplatí pozerať. Po zamyslení je koniec viac pozitívny ako negatívny. (04.09.2014)

Tenhle finsko-estonský film je vlastně Finsko osobně v estonském kabátě. Finští herci v estonském prostředí. No a klobouk dolů za takovou spolupráci. Kluci severští tu parádně zkombinovali příběh z druhé světové války s příběhem z dnešní někdy dost kruté reality. Na film se nekouká hezky, je dost depresivní a dokáže dost slušně rozhodit sandál. Možná ale jenom díky tomu dokáže tenhle film tak výrazně zaujmout. Atmosféra je skvělá, prostředí je naprosto parádní a jediná chyba je asi jenom ve vyprávění těch dvou příběhů. Občas mi to přišlo zbytečně složitý, ale to takový příběhy občas bývají. Jinak super film. (15.08.2013)

História žien dlhé roky lámaných a ovládaných pomocou strachu a násilia v mrazivom severskom podaní takpovediac naporcovaná, zhrnutá dohromady a podstrčená nepríliš rozmaznávanému európskemu divákovi, odchovanému na súčasnej "špinavej" produkcii starého kontinentu tvorenej nepríjemnými snímkami ako Uno či Neznáma (ktorá je tematicky príbuznejšia rozpitvávanému subjektu) - teda mne. Výsledok sa môže pochváliť absenciou aspektu prvoplánovosti, v súčasnej kinematografii takmer neprehliadnuteľného, umným surovým podaním príbehu, ktorý sa nesnaží šokovať, ale ukázať fakty v jasnom svetle. Príbeh babky a vnučky, oboch týraných a zneužívaných v dvoch rozličných storočiach a historických obdobiach, ktoré sa postavia svojmu osudu a minulosti, aby sa s nimi konečne vyrovnali, postavili sa na vlastné nohy a získali slobodu. 120 minút depresie, násilia, sugestívnosti a žalúdočných vredov, skvele zrežírovaných a umne zahraných (fínska Uma Thurman je TOP). Možno len miestami pridať na tempe, odstrániť trochu výplňovej vaty a voilá. A aby som bol objektívny, jeden prvoplánový prvok zostáva - krásne melancholická, náladová hudba. 80% (20.01.2014)

Patrně nejbrutálnější snímek letošního ročníku festivalu není ani přes početné, občas na hraně samoúčelnosti balancující obrazy násilí nesnesitelně náročným kusem. Dvě časové roviny vyprávění vzdálené od sebe více než půl století se nerušivě snoubí a vytvářejí opravdu silný zážitek. Tam, kde by se leckdo spokojil s pouhým náznakem, Antti Jokinen otevřeně šokuje. Na tenhle krvák každý nebude mít žaludek. kult pro Cinema Mundi, 2013. Trochu klaustrofobie a voyerismu, hodně řezničina, která někdy zastiňuje nebo přetváří i tak silný dojem. Velká porce erotiky, která se ale topí v modřinách, moči a krvi. Silný a pro mnoho diváků jistě otřesný zážitek. (05.03.2013)

Opět po delší době pálím plný zásobník bez mrknutí oka. To byl tak neskutečný zážitek, až mě mrazí ještě teď, kam se na to hrabou horory! Šílený scénář, dokonalé herectví, perfektní režie, prostě špičková práce, bez výjimky. Ryzí jako zlato, syrové jako maso, surové jak železo, ostré jako břitva, to snad ani nebyl film, ale dokument. Realistický každým detailem, pohybem, myšlenkou. Skutečná Očista bez možnosti očisty, naopak se silným pocitem špíny za nehty, v duši, ve vesmíru. Stydím se, že jsem člověkem. (11.08.2013)