Očista

Jo, tak tomuhle já říkám kvalitní evropská filmařina. Neřekl bych sice, že dokonalá, z mého pohledu má několik nedostatků (nesedící rodinné vztahy, ne tak poutavá dějová linie se Zarou, resp. současností), ale ve chvílích, kdy se děj věnuje příběhu mladší verze Aliide v podání výborné Laury Birn, divák sedí jako zařezaný, je maximálně napnutý a zcela fandí hlavní hrdince. Řemeslnou stránku lze snad jen chválit, potřeba je také ocenit míru užité syrovosti, ať už té ukázané, nebo divákem domyšlené. Silné 4*, spokojenost. (02.02.2014)

Solidně depresivní drama, u kterého jsem váhala mezi 4 a 5. Druhá polovina už je přeci jen dost utahaná a divák tou tíhou hodně zdeptaný. Někoho to možná může nudit. Plný počet si u mě ale přeci jen zaslouží, protože fandím neokoukaným hercům a uvěřitelnému herectví (zde komplet za jedna) a baví mě téma o schopnosti ženy unést neskutečné množství bolesti. Nápad prolnout osudy dvou trpících žen z úplně jiného prostředí a přesto vzájemně propojených je poutavý, ale všemu podle mě dominuje motiv celého Aliidina bolestného až temného života, tedy neopětovaná láska, která má mnohem blíž k posedlosti.Ta má na jednu stranu neuvěřitelnou sílu být motorem v situacích, ve kterých by většina z nás nevydržela, na druhou stranu nabízí jen utrpení, zoufalství, předstírání a falešnou naději. Lze se vůbec takovému osudu, nebo spíše prokletí ubránit? Těžký film, který je ovšem nahony vzdálen romantickému kýči a plytkému Hollywoodu. (27.04.2013)

Dvě neskutečně ošklivé slečny, které činil ošklivým zejména naprosto žalostný výběr účesu, místo aby se radovaly, že se na celém širém světě našel někdo, kdo projevil zájem o jejich rozkrok, tak se cítily ublíženě a měly pocit, že s nimi život obrazně i doslovně vyjebal. Rozhodně zajímavý příběh, který mě seznámil s historií zemí třetího světa. K vidění bylo několik opravdu intenzivních scén, které by nenechaly chladnou ani mrtvolu. Bohužel se mi vůbec nelíbila forma, kterou mi byl příběh servírován a do oka mi nepadl ani nikdo z hereček a herců. Strašně se v ději skákalo, nevím zda chtěli tvůrci divákům umožnit srovnávání dvou různých nehezkých období obou žen ve dvou zcela odlišných dobách a nebo měli za lubem něco jiného. Obdivovatelé finsko-estonské kinematografie si ovšem zajisté přijdou na své. Já hodnotím svůj divácký zážitek pouze lehce nadprůměrně. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017, která se protáhla do roku 2018 a současně estonského filmového týdnu. Film mi vybrala uživatelka eLeR. (18.02.2018)

Antti Jokinen je moje velké dubnové překvapení z Finska. Jeho snad druhý film a tak intenzivní zážitek, který se mnou docela solidně zacloumal. Mimo jiné na mě silně zapůsobila skvělá a neznámá Laura Birn, která hrála mladou Aliide, zmítanou neopětovanou láskou, ale kde v konečné fázi přichází smíření nejen se sebou, ale i s minulostí. Hodně, hodně silné drama, nehnula jsem se ani na minutu od obrazovky a je jen škoda, že v těch nejsilnějších momentech se až moc tlačilo na pilu, jinak je to ale stejně silná čtyřka a já Puhdistus určitě doporučuju .- Po čtrnácti dnech jsem se rozhodla, že zvednu hodnocení, protože to jsou přesně ty ojedinělé filmy, které dlouho utkví v paměti a takových je opravdu málo. 90% (08.04.2013)

Zaujímavý drsný film z malej kinematografie paralelizujúci osudy dvoch žien oddelených generáciami. Aj keď spájanie praktík mafie zneužívajúcej dievčatá a ženy na prostitúciu s praktikami okupantov vnucujúcich malej krajine totalitné praktiky stalinského Ruska sa môže niekomu zdať nenáležité, stačí si uvedomiť spojivom oboch príbehov je všadeprítomné násilie, bezvýchodnosť životných situácií a klesnutie človeka až na existenciálnu úroveň. Film divákovi bez predchádzajúceho varovania ponúka brutálne praktiky mafie, či režimu, takže pri morálnom odsudzovaní konania obetí by sa mal každý pozastaviť a svoj postoj si dobre rozmyslieť. Lebo iné je cítiť sa hrdinom, keď ma život nevystavil žiadnej skúške a iné, keď prežívam osud niektorej z postáv tohto filmu. (11.07.2013)