Reklama

Reklama

Quo Vadis

  • Polsko Quo vadis
Polsko / USA, 2001, 160 min (Alternativní 135 min)

Obsahy(1)

Známý román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze "Quo vadis", který vypráví o osudech prvních křesťanů ve starověkém Římě, již několikrát posloužil jako předloha pro filmové zpracování. V roce 2001 ho převedl na filmové plátno režisér Jerzy Kawalerowicz. Jeho rozsáhlá, historicky laděná freska představovala v dějinách polské kinematografie ve své době nejnáročnější a nejdražší filmový projekt. Jedním z hlavních hrdinů melodramaticky laděného příběhu je mladý patricij a římský důstojník Marcus Vinicius, jenž se po třech letech vrací z války do Říma a přitom se náhodně zamiluje do krásné cizinky. Plavovlasá Lygie je královská dcera ze slovanského kmene, která zůstává na císařském dvoře držena jako rukojmí. Zamilovaný Marcus se ji pokusí ze zajetí zachránit a získat pro sebe. Lygie však nechce být jen jeho konkubínou, a proto uprchne a ukrývá se v křesťanské komunitě… Děj se odehrává na pozadí bouřlivého dění v antickém Římě (v letech 54–68 našeho letopočtu) za císaře Nera, se všemi protiklady a příznaky doby. Stále populárnější nové křesťanské náboženství, které nabízí posmrtný život a požaduje přísnější morálku, větší pochopení a toleranci mezi lidmi, musí být nenáviděné v prostředí, kde vládne krutost a nadřazenost. Dalšími výraznými postavami příběhu jsou inteligentní a požitkářský básník Petronius, blázen a krutovládce Nero a řecký filozof a podvodník Chilon... Jerzy Kawalerowicz tento výpravný historický velkofilm připravoval sedm let (kromě polských exteriérů se natáčelo například ve Francii, Římě a Tunisu), své režijní pojetí přirovnal k dantovské tragédii, v níž nakonec vítězí víra a láska. Do hlavních rolí obsadil řadu vynikajících polských herců. Postavu Marcuse Vinicia ztělesnil Pawel Delag, jeho přítele, bonvivánského básníka a sebejistého kritika společenských poměrů Petronia ztvárnil u nás dobře známý Boguslaw Linda, zatímco úlohu lstivého a krutého Nera hraje Michal Bajor. Nelze opomenout i další obsazení: zrádného a úskočného Chilona Chilonidese představuje Jerzy Trela, charismatického křesťanského apoštola Petra vytváří Franciszek Pieczka. (Česká televize)

(více)

Recenze (149)

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Že J. Kawalerowicz umí kvalitně zpracovat známou knižní předlohu, dokázal svým (a Prusovým) Faraonem. Pětatřicet let nato se pustil do dalšího polského držitele Nobelovy ceny za literaturu a jeho asi největšího románu. Bohužel se jen potvrdilo ono staré známé rčení o dvojím vstupu do téže řeky - tenhle film není úplně špatný , ale zároveň ani neuchvátí a za předlohou zaostává o mnoho stadií. Když polský historický velkofilm, tak volím raději Hofmana, ten nezklame a speciálně Sienkiewicze má v malíku. ()

Odpadlik 

všechny recenze uživatele

O tom že Poláci umějí dělat velké filmy, které směle konkurují Hollywoodu jsme se přesvědčili již v Sexmisi a o tomto filmu to platí dvojnásob. Jde o zajímavou podívanou do starého Říma, srovnatelnou např.s Gladiátorem a některé sugestivní scény, jako např. předhození Křesťanů lvům, Gladiátora ještě předstihují. Výborné herecké výkony Buguslawa Lindy (Petronius) a Michaela Bajora (Nero). ()

Reklama

gabin(a) 

všechny recenze uživatele

Mně se to opravdu líbilo! Viděla jsem i italské zpracování, ale tohle mi přišlo lepší, jak absolutně nemusím polské filmy a miluju ty italské a taky K.M. Brandauera! Knížku jsem četla už dávno, ale po filmu jsem měla hned chuť si ji přečíst znovu. Všechno, co si z knížky pamatuji, tam bylo a postavy byly obsazeny podle mně naprosto přesně, nikdo mě nerušil. Nejlepší mi připadal Nero, ale to je vcelku jasné, je to postava, kde je nejvíc co hrát. Film byl natočený staromódně, to je pravda, ale já jsem starší, staromódní a čím jsem starší, tím míň vidím slovo staromódní pejorativně. Román byl napsaný na konci 19. století a vzpomínám si, že když jsem knížku četla, připadali mi Vinicius a Lygie jako pěkně romantická dvojka, což ve filmu vyznělo přesně stejně a kdo mu to vyčítá je dost vedle. Nevadila mi ani podle některých špatná kamera, nebo naivita. Film měl podle mě především být adaptací knihy, poctou pronásledovaným křesťanům a určitě také katolické víře. A to se mu myslím povedlo. Snad se tomuto románu vyhnou Tarantino nebo Luhrman nebo jiní tolik oslavovaní progresivní režiséři (proti Tarantinovi nic nemám, ale byl by to pěknej krvák!) ()

Amonasr 

všechny recenze uživatele

Je to sice už hodně dávno, co jsem četl Sienkiewiczovo "Quo vadis", nejspíš ještě na gymnáziu, ale silně i po těch letech pochybuju, že by v něm mohlo být tolik laciného barvotiskového kýče, prázdných klišé a frází a prvoplánové katolické agitace a strojeného patosu, kolik se jich vešlo do tohoto snímku. Film připomínal spíš povrchní telenovelu nebo televizní filmy na biblické náměty nasekané podle jednoho kopyta, jaké se dávají v TV vždy před velkými křesťanskými svátky. Zpočátku mě hodně dráždily i ty zřetelně slovanské (polské) fyziognomie prakticky všech hlavních představitelů, casting mohl být udělaný jistě mnohem lépe a citlivěji, ale tak hollywoodské velkofilmy si v tomto směru zpravidla nevedou jinak, jen jsou ty fyziognomie ryze americké. A jelikož Poláci k Americe odjakživa nekriticky vzhlíží, asi chtěli jen vypadat tak nějak polsko - americky. To, co unese v tomto směru divadlo, je ve filmu spíš kontraproduktivní. ()

TheDarKnig 

všechny recenze uživatele

Polský velkofilm, který je v jádru jen další televizní blbost, jen se stále strašně snaží působit jako něco víc. Což mu v drtivé části stopáže vůbec nefunguje. A i když má tu stopáž skoro stejně dlouhou jako film americký, náhle je čekání na konec ještě mnohem mnohem víc k smrti nudící. Prostě úkrok vedle. Televizní look, díky němuž i aspon jemně slušné kulisy stále vypadají jako kulisy a atmosféra je tak něco, co neexistuje, režie taky nic moc ale dávám stejně dvě hvězdy díky slušnému soundtracku a pro mně docela fajn hrajícím hercům, což je taky jediná výhra oproti staré klasice. Tenhle typ lidí se mi prostě hodí do svých rol víc, než většina osazenstva minule. Minimálně věkem. Ale to je čistě subjektivní názor a ty herecké výkony mají obě strany stejně dobré, ta stará dost možná ještě lepší. Petronius je ale lepší zde. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (5)

  • Sluhu Ursusa ztvárnil Rafał Kubacki, reprezentant Polské lidové strany a zápasník Juda v těžké váze. (mr.filo)
  • Kolbiště ve filmu byl Circus Maximus. (Maskati)
  • Film byl natočen na motivy románu „Quo vadis“ z roku 1896 od polského spisovatele Henryka Sienkiewicze. (mr.filo)

Reklama

Reklama