Quo vadis
Režie:
Jerzy KawalerowiczScénář:
Jerzy KawalerowiczKamera:
Andrzej J. JaroszewiczHudba:
Jan A.P. KaczmarekHrají:
Paweł Deląg, Magdalena Mielcarz, Bogusław Linda, Michał Bajor, Jerzy Trela, Franciszek Pieczka, Krzysztof Majchrzak, Rafał Kubacki, Andrzej Tomecki (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Známý román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze "Quo vadis", který vypráví o osudech prvních křesťanů ve starověkém Římě, již několikrát posloužil jako předloha pro filmové zpracování. V roce 2001 ho převedl na filmové plátno režisér Jerzy Kawalerowicz. Jeho rozsáhlá, historicky laděná freska představovala v dějinách polské kinematografie ve své době nejnáročnější a nejdražší filmový projekt. Jedním z hlavních hrdinů melodramaticky laděného příběhu je mladý patricij a římský důstojník Marcus Vinicius, jenž se po třech letech vrací z války do Říma a přitom se náhodně zamiluje do krásné cizinky. Plavovlasá Lygie je královská dcera ze slovanského kmene, která zůstává na císařském dvoře držena jako rukojmí. Zamilovaný Marcus se ji pokusí ze zajetí zachránit a získat pro sebe. Lygie však nechce být jen jeho konkubínou, a proto uprchne a ukrývá se v křesťanské komunitě… Děj se odehrává na pozadí bouřlivého dění v antickém Římě (v letech 54–68 našeho letopočtu) za císaře Nera, se všemi protiklady a příznaky doby. Stále populárnější nové křesťanské náboženství, které nabízí posmrtný život a požaduje přísnější morálku, větší pochopení a toleranci mezi lidmi, musí být nenáviděné v prostředí, kde vládne krutost a nadřazenost. Dalšími výraznými postavami příběhu jsou inteligentní a požitkářský básník Petronius, blázen a krutovládce Nero a řecký filozof a podvodník Chilon... Jerzy Kawalerowicz tento výpravný historický velkofilm připravoval sedm let (kromě polských exteriérů se natáčelo například ve Francii, Římě a Tunisu), své režijní pojetí přirovnal k dantovské tragédii, v níž nakonec vítězí víra a láska. Do hlavních rolí obsadil řadu vynikajících polských herců. Postavu Marcuse Vinicia ztělesnil Pawel Delag, jeho přítele, bonvivánského básníka a sebejistého kritika společenských poměrů Petronia ztvárnil u nás dobře známý Boguslaw Linda, zatímco úlohu lstivého a krutého Nera hraje Michal Bajor. Nelze opomenout i další obsazení: zrádného a úskočného Chilona Chilonidese představuje Jerzy Trela, charismatického křesťanského apoštola Petra vytváří Franciszek Pieczka. (Česká televize)
(více)Recenze (149)
Nejdražší projekt polské kinematografie si určitě tolik peněz nezasloužil (a navíc tu nejsou nikde vidět). Hlavním viníkem je určitě režisér a scénárista v jedné osobě, jehož práce nevzbuzovala dojem adaptace historického románu, ale realizace divadelní hry v exteriérech. Skoro všicni buď neustále přehrávají, nebo zase jen odrecitují své repliky a zmizí. Kromě Boguslawa Lindy (a hrstky dalších ve vedlejších rolích) tu snad ani nejsou žádní herci (že by tedy amatérské divadlo?). Na Magdalenu Mielcarzovou se aspoň dobře kouká (rozhodně mě nenudila tolik jako Diane Kruger v Troji), ale jsem přesvědčený, že obsazení skutečných herců by bylo jednoznačně přínosem. ()
Že J. Kawalerowicz umí kvalitně zpracovat známou knižní předlohu, dokázal svým (a Prusovým) Faraonem. Pětatřicet let nato se pustil do dalšího polského držitele Nobelovy ceny za literaturu a jeho asi největšího románu. Bohužel se jen potvrdilo ono staré známé rčení o dvojím vstupu do téže řeky - tenhle film není úplně špatný , ale zároveň ani neuchvátí a za předlohou zaostává o mnoho stadií. Když polský historický velkofilm, tak volím raději Hofmana, ten nezklame a speciálně Sienkiewicze má v malíku. ()
Je to sice už hodně dávno, co jsem četl Sienkiewiczovo "Quo vadis", nejspíš ještě na gymnáziu, ale silně i po těch letech pochybuju, že by v něm mohlo být tolik laciného barvotiskového kýče, prázdných klišé a frází a prvoplánové katolické agitace a strojeného patosu, kolik se jich vešlo do tohoto snímku. Film připomínal spíš povrchní telenovelu nebo televizní filmy na biblické náměty nasekané podle jednoho kopyta, jaké se dávají v TV vždy před velkými křesťanskými svátky. Zpočátku mě hodně dráždily i ty zřetelně slovanské (polské) fyziognomie prakticky všech hlavních představitelů, casting mohl být udělaný jistě mnohem lépe a citlivěji, ale tak hollywoodské velkofilmy si v tomto směru zpravidla nevedou jinak, jen jsou ty fyziognomie ryze americké. A jelikož Poláci k Americe odjakživa nekriticky vzhlíží, asi chtěli jen vypadat tak nějak polsko - americky. To, co unese v tomto směru divadlo, je ve filmu spíš kontraproduktivní. ()
Na to, kolik se do tohoto filmu vrazilo peněz, mohl výsledek dopadnout o hodně lépe. Zpracování je poměrně nezáživné (zvláště první hodina je opravdu o trpělivosti) a celé to působí spíše jako televizní inscenace než historický velkofilm. Když odmyslím totálně příšerný český dabing, tak herci jsou průměrní, režie a celková atmosféra ne příliš výrazná. I přesto tento film úplně neodsuzuji, předloha je totiž vskutku parádní a člověk se i přes všechny neduhy filmu přeci jen něčemu přiučí. ()
Ale, ale, nebude tak zle, aby neslo dat alespon prumerny hodnoceni. Knizni predloha je samozrejme o nekolik radu vejs, a prave na tom si Kawalerowicz nabil svoje ctena usta, kde ale kolisa prehustenej scenar a snaha o nabubrelou vizualitu, tam mi vsechno vynahradili herci v cele s Lindou a Bajorem jako Neronem. A ze nekomu vadi prilisnej akcent na nabozenskou rovinu celyho tematu? Proste Quo Vadis. A Polaci Excorcistu nikdy nenapisou ani nenatocej. ()
Galerie (17)
Photo © Home Box Office (HBO)
Reklama