Vládci vesmíru

Prosím za prominutí, ale nemíním z nějaké pochybné nostalgie šetřit plagiát Hvězdných válek (které sami originalitou právě neoplývají), který je hloupý, nudný a vtipný jako umělá hmota. Fantasy, ve které se střetne hrdina s úctou nazývaný He-Man s protivnicí jménem Evil-Lyn, může být buďto nepředstavitelně zábavné nebo nekonečně dementní a nesledovatelné. Přes veškerou dobrou vůli jsem ve Vládcích vesmíru neobjevil ani zrnko sebeironie a jen několik málo scén, které mě pobavily svou upřímnou blbostí . Co se týče hereckých výkonů - kdyby bývali tvůrci svěřili jednotlivé party dřevěným loutkám v rukou zkušených vodičů, dostali by z nich dost pravděpodobně živelnější a přesvědčivější (rozumějte nějaké) herectví. Byli jste-li kdy na pochybách co je a jak vypadá takzvaný "kýč", prosím nehledejte dále. 10% (07.09.2009)

GUILTY PLEASURE. Já vím, je to pokleslé a velmi, velmi neprofesionální rozhodnutí filmového milovníka, ale zkrátka, tohle je jeden z filmů mého dětství a k tomu se ošklivě zachovat nemohu. A jak Skeletor sliboval: Já se vrátím, tak mě vrací i tenhle opravdu velmi odpaduhodný skvost do mého dětství. (15.11.2009)

Vládci vesmíru jsou čistá béčková brilance, která zničila nejednu hereckou kariéru a která vykrádá ostatní filmy, co to jen dá. Své předlohy se přesto z finančních důvodů příliš nedrží. Děj začíná na planetě Eternia po velké bitvě, kterou z finančních důvodů neuvidíme. He-Man a jeho kámoši na začátku filmu utečou před megalomanským kostlivcem Skeletorem a jeho bandou na jinou, náhodně zvolenou planetu, kterou je z finančních důvodů Země. S předlohou má tedy film pramálo společného (He-Man tu navíc místo svého gigantického meče používá spíše laserovou pistoli). Nejdůležitějším atributem he-manovských akčních figurek bylo, že měly svaly a neměly skoro žádné oblečení. Animovaný seriál a komiksy byly v podstatě jen reklamy na tyto figurky a nevnášely do jejich světa příliš hloubky. Postavy ve filmu jsou v zásadě jen obživlými verzemi těchto akčních figurek, jejichž kostýmy ovšem v hrané podobě působí extrémně směšně (herci se v nich mnohdy mohou stěží hýbat). He-Manovu identitu tvoří čistě jeho muskulatura (pro nechápavé je jeho mužnost v jeho jménu pro jistotu akcentována dvakrát - „he“ a „man“). A vlastně si nedokážu představit vhodnějšího herce pro tuto roli než Dolpha Lundgrena. Jeho výstřední komiksová vizáž s koženými spoďáry a bondážovými kšíry se vám navždy vryje do paměti. Lundgren na roli He-Mana nebyl příliš pyšný. Jeho švédský přízvuk sice nakonec nepředabovali, jak bylo původně v plánu, ale je tu využitý maximálně jako nevkusně nastajlovaná hora svalů, která občas něco řekne. I tak jde ale o první roli, v níž pronese víc než čtyři věty. Ty nejlepší hlášky tu má ovšem He-Manův protivník Skeletor, jehož povahu lakomého fracka, který musí mít všechny hračky pro sebe, vystihuje jeho nezapomenutelný výrok: „musím mít všechno, jinak nebudu mít nic!“ Musí mít tedy i tu nejpompéznější kulisu v celém filmu, kterou je jeho trůn. Charakterní herec Frank Langella si roli maniakálního záporáka vyloženě vychutnává, pronáší ďábelsky stupidní monology se shakespearovskou vážností a dokáže solidně přehrávat i přes gumovou masku, která zakrývá většinu jeho mimiky. (25.06.2016)

Po čerstvém zkouknutí nejnovějšího fláku od Dolfiho jsem dostal náladu na něco z jeho pravěkých začátků. A oko i ruka mi padly nejdřív na tuhle vykopávku. Bizarní záležitost. Zprvu zdánlivě plagiát Star Wars, ale po chvíli se děj díky cestám v mimoprostoru přenese na matičku Zemi a v jakémsi kalifornském městysu pak propukne boj mezi slouhy vesmírného uzurpátora Skeletora a Dolfiho partou spravedlivých. No, narovinu, je to tedy v první řadě parta zoufalců a scénář je nadprůměrně infantilní a retardovaný i na film pro předpubertální děti, ale na druhou stranu já na tomhle bijáku nevyrůstal a ta celková mizérie scénáře i triků mi přišla spíš roztomilá a zábavná, než protivná. A happyend byl taky fajn. (07.02.2024)

Tohle úchvatně nakřáplé béčko s košatým happy-endem dnes musí zákonitě vyvolávat úsměv na tváři. Švédský objev Dolph Lundgren za zvuků hudby Billa Contiho (celá Rockyho série a řada jiných Stalloneho pecek) s neustále zaťatými břišními svaly dokazuje, odkud se odpíchla jeho kariéra směšného atleta. Přeplácaná fantasy jízda ve stylu 80. let, která krade, kde může – a jen ten scénář někde zapomněla!! Slavné producentské duo Menahem Golan a Yoram Globus (mj. Cyborg nebo Krvavý sport) ale toho času plnilo sály kinosálů a my jen můžeme nostalgicky vzpomínat. Tak, a teď zpátky na ZEM!! (30.04.2008)