Kdysi byli bojovníky

Nejsem rasista, neboť lidi rozděluji pouze na ty, kteří mají pro společnost nějaký přínos a ty, kteří na systému bez skrupulí parazitují. Těch druhých je poslední dobou čím dál víc a tak mi vadí, když musím ve filmu sledovat sociální dramata opálených domácností. Proč musím? Protože spolek vážených csfďanů tento snímek zařadil mezi ty TOP a já chci vidět všechny TOP kousky, aby mi něco podstatného neuniklo. Film je však pro mne únikem od všedních starostí a tak mne to, že někdo dokáže natočit syrové drama ze života příliš nevzrušuje. Šel bych s hodnocením ještě níž, ale hodně zachránil nejlepší novozélandský vývozní artikl zvaný haka a taky cholerické výlevy svalouše Jakea stály za to. Jinak je to úplně stejné, jako běžný den na pavlačáku v blízkosti sociálky a tomu asi málokdo dá pět hvězd. (29.07.2013)

Film, vedle kterého vypadá veškerý děj v Sin Nombre (2009) jako pohádka. Spíš by se to dalo přirovnat k jinému letošnímu karlovarskému filmu, Samson and Delilah (2009), který zase popisuje problémy Austrálců. Ale zatímco ten se zaměřuje jen na strašně úce vymezené téma, toto je film, který bere své téma pěkně zeširoka. V centru dění je jedna maorská rodina, která trpí pod násilnickým otcem a snaží se najít své místo ve světě, který už dávno není jejich, ale není to lehké, když na každém kroku je bída a násilí. Vyústění je stejně tragické, jako nevyhnutelné. A naděje na lepší budoucnost zřejmě neexistuje. (07.09.2009)

Občas je až z podivem co si někteří tvůrci dovolili ve svých rodných zemích, když začínali svou režijní kariéru. Stačí si vzpomenout co vyváděl Peter Jackson ale on očividně nebyl jediný novozélanďan, který se nebál přitvrdit. Lee Tamahori, který se v Americe prosadil snímky "Na ostří nože", "Dnes neumírej" nebo "xXx 2" si jako svůj prvotní počin vybral snímek o životě lidí, které byste nechtěli mít jako sousedy nebo je jen potkávat na ulici. Natočil brutální a atmosfericky vyloženě hnusný snímek, ve kterém exceluje Temuerra Morrison (vybavuji si ho jako sympatického kapitána z Nebezpečné rychlosti 2) jako násoska a brutální násilník, který dokázal vytvořit postavu, kterou bych opravdu nechtěl potkat. Je to ten typ snímku, který nemá pevný příběh, ale divák prostě sleduje život několika lidí (rodina a několik známých) v nepříliš příznivých podmínkách na pokraji chudoby, jejíž beznaděj navíc podporuje násilnický otec v Morrisonově podání. Nejedná se o hezký, ale rozhodně zajímavý film, který diváka utvrdí v tom, že na tom určitě není zas tak špatně. Neznámý, ale opravdu povedený film, který rozhodně stojí za vidění. (12.07.2011)

Vypjatá kiwi tragédie domácího násilí v prostředí maorských sociálů, kterou je určitě zajímavý vidět (přeci jen kulturně nevšední, plus samozřejmě uvědomit si, co se děje všude po světě z komplexu měněcennosti, slabošství a "vinou" alkoholu), ale o žádný must-see (jak mi to bylo podáno novozélanďanem) se zase nejedná. Téma sice nadčasové, ale film podezírám z toho, že se po všech dalších stránkách vůbec nepohnul s dobou a těžce zestárnul. (23.10.2015)

Nový Zéland, 1990. Deprimujúco sociálny príbeh z maorijskej slumovej oblasti o rodine, ktorú tvrdou rukou ovláda foter Jake, bitkár, potomok otrokov. S manželkou Beth má 2 dcéry a 3 synov. Jake je notorik, keď si vypije, terorizuje rodinu. Najstarší syn Nig sa pridá k pouličnému gangu, ktorý je známy svojim domorodým maorijským tetovaním. Druhý syn Mark je za kriminalitu poslaný do polepšovne, kde sa učí bojový tanec "haka" a je mu pripomínaná jeho kultúra. Po neveselých filmoch o osudoch domorodcov Amerík a Austrálie je toto ďalší dramatický príbeh o dopade ničivej moci kapitalizmu na pôvodné obyvateľstvo. (SPOILER) Po tom, čo Jakeov opitý kamoš znásilní jeho dcéru, Beth ho opúšťa so slovami: "Naši ľudia boli kedysi bojovníci. Nie ako ty, Jake. Mali manu. Hrdosť. Mali ducha. Keď môj duch tu prežil 18 rokov, tak prežije všetko." a s deťmi odchádza z "civilizácie" späť do svojej rodnej maorijskej domorodej dediny. (08.12.2010)