Králova zahradnice

Schoenaertsovi to ako romantickému milovníkovi v historickom žánri celkom sadne (Ďaleko od hlučného davu) a je tam sympatickejší ako grázlik v súčasnom eu filme (Darebák a pretekárka, Na dreň) a Kate sa hodí úplne všade a je presvedčivá aj ako kráľova záhradníčka, ale spolu im to ako páru až tak neladí. Chvíľu som mal pocit, že citom nakoniec vzplanie k samotnému kráľovi a určite by sa k sebe hodili. Nerozumiem tak nízkym hodnoteniam pri tak neškodnom filme, ktorý Rickman točil zrejme prevažne pre ženy, aby si molhi poplakať občas aj pri vkusne nakrútenej kostýmovej romantike a so Sabine navyše nie je vôbec ťažké sa stotožniť. Navyše vzťahy na pracovisku sú v súčasnosti v móde, takže kde je problém? Jej trápenie vďaka tragickej udalosti v minulosti by viac vyniklo prerozprávaním nešťastných okolností nehody pri nejakej vhodnej konverzácii, než pri doslovnej retrospektíve, ktorá keď už, tak mala prísť o niečo skôr a nie tesne pred koncom. (15.12.2018)

I kdybych odhlédl od své přezíravosti k podobným kostýmním spektáklům, nemohl bych o tomto filmu napsat nic pozitivního. Snad vše, co jsem o něm četl v materiálech od Bontofilmu, mi přišlo nemístné, skoro až vylhané - logline slibuje úplně jiný film, než ve skutečnosti zhlédnete. Původně jsem se například domníval, že postava Sabine De Barra bude muset o zakázku u dvora tvrdě bojovat a že bude mít za úkol vytvořit kompletní zahradu kolem Versailles, ale v reálu jí to skoro spadne do klína a za úkol má nakonec vytvořit pouze Lasturový háj (Bosquet des Rocailles, pro film zhotovena replika originálu, který stojí dodnes), který je v celém komplexu obřích palácových zahrad (800 ha) jen malou částí, vymyká se však z přísné formálnosti celých zahrad a představuje malý kousek chaosu (odtud původní titul filmu "A Little Chaos"). Samotná postava Sabine De Barra je fiktivní a film se od historických reálií odchyluje i dalších ohledech, neuškodí tedy mít to při jeho sledování na vědomí. Dějová linka milostného sbližování Andrého a Sabine mě nebavila, ačkoli je ve filmu zcela dominantní, a vše ostatní je tam spíše jen do počtu, jako nezbytné atributy podobných historických filmů z této éry, takže pochopitelně nemůžou chybět slibované intriky apod. Film sice skutečně obsahuje většinu z avizovaných motivů, jejich zpracování mi ale přišlo strašně povrchní - člověk se o toho postavách dozví asi tolik, jako o dobovém zahradnictví, tedy skoro nic. Rád bych třeba napsal, že u mě Rickman coby Ludvík XIV. vyvolával záchvaty smíchu, ale popravdě mi zástupně za něj bylo spíše jen trapně (on sám o své roli pronesl: "...Když hrajete Ludvíka XIV., nemusíte se moc hýbat a ve tváři máte ten samý výraz, jako když něco režírujete."). Z celého filmu je znát, že tvůrci zápasili s velmi napjatým rozpočtem, kvůli němuž se mj. nenatáčelo v originálních lokacích ve Francii, ale v Anglii (což mi připomíná, že mi mimochodem strašně trhal uši rozpor mezi tím, že děj je zasazen do Francie 17. stol. a všechny postavy mají francouzská jména, ale ztělesňují je britští herci, kteří mluví anglicky - osobně zkrátka zastávám asi trapný názor, že by se ve filmu mělo mluvit jazykem země, ve které se děj odehrává). Ve výsledku nemám za sebe problém napsat, že na nudnější novinářské projekci jsem dlouho nebyl. K uzoufání nudný, nenápaditý a strašlivě zbytečný film, který mě dokonale otrávil. Jednu hvězdu za výbornou práci kostýmní výtvarnice Joan Bergin, která procestovala celý svět, aby sehnala autentické prvky (například hedvábí měla z Itálie) a které se podařilo u obou hlavních hrdinů prostřednictvím kostýmů vyjádřit rozdíly jejich povah. (23.03.2015)

Králova zahradnice je melodramatem z červené knihovny tak čistým, že se chvílemi zdá, jako by ani nemohla být myšlena vážně. V době sebeuvědomnělých meta-filmů pracujících s žánrovými prvky jako s dílky lega není snadné uvěřit, že by někdo nabídl film tak žánrově čistý „nezištně“ a s vážnou tváří. V případě Královy zahradnice tomu tak ale nejspíš bude. Mluvíme tu o příběhu s postavami definovanými tak jasně, že jediný krůček k větší doslovnosti by byl obléknout hodné do bílého a zlé do černého šatu. Winsletová ztvárňuje prototyp „absolutně emancipované, ale ne hystericky feministické Ženy“, jež může být svedena pouze mužem, který ji nejdřív dá na vědomí svůj respekt všemi myslitelnými i nemyslitelnými způsoby. Schoenaerts „Mistr projektant“ naštěstí takový je, a že jde o dokonalého gentlemana se pozná i podle toho, že jako jediný muž ve Francii nenosí paruku, ale honosí se vlastními krásnými kadeřemi! (17.04.2015)

Mám ráda historické filmy a miluju Kate Winslet, ale tenhle film se moc nepovedl.. Scénář nebyl jeden z těch nejsilnější a režisér jej celý do puntíku zachytil bez nějaké přidané hodnoty.. Celkem koukatelná slaďárna, která má ovšem k reálně vykresleným dějinám značně daleko.. Dokonce je tam i jedna scéna, kde jsem to Winsletce nesežrala a to je co říct :-( Matthias Schoenaerts nebyl pro svou roli vhodným výběrem.. (20.09.2015)

Jakou jinou roli by si měl režisér dát, než krále, že? Alan Rickman se ale spokojil s vedlejší úlohou a do centra dění umístil Kate Winsletovou. Ta je stále ve výborné herecké formě, bohužel jí ale moc nepomáhal scénář, aby z toho byl film, který si divák s chutí pustí znovu. Ve výsledku příjemná podívaná, která neurazí, ale ani nenadchne. (22.12.2018)