Knězovy děti

Tahle hra s černým petrem mě bavila od začátku až do úplného konce. Nic se tu neděje nahodile a na každého nakonec dojde. Ani nedokážu říct, který z těch příběhů se mě dotkl nejvíc. Pravděpodobně bych musela říct, že asi každý - ať už jde o ty s dobrým koncem (svetr s falešným Josem) nebo o ty druhé. Knězovy děti jsou filmem, který určitě musíte vidět hned z několika důvodů: Kněz vypadá jak Adrien Brody, film je plný roztomiloučkých miminek, vášnivých a odhodlaných kněží (to kdyby vás nebrala ta mimina) a má skvělou pointu. Tleskám chorvatskému filmu. (03.05.2015)

Přesně, jak píší pánové Isherwood a Verbal, tohle je typ lidové komedie na kterou se kýčař Troška nezmůže i kdyby se rozkrájel. Opravdová legrace bez nepříjemného odéru trapnosti, svérázné postavičky, ztvárněné herci, kteří skutečně umí hrát, pevně vystavený příběh, výborná hudba a půvabné prostředí malé chorvatské ostrovní vesničky, které pro mně mělo i osobní, nostalgický význam, protože jsem na takové podobné, strávila před pár lety moc hezkou dovolenou. Asi tak dvě třetiny filmu jsem měla na tváři konzistentní úsměv, přerušovaný jen občasným hlasitým výbuchem smíchu a i když ke konci došlo i na to zvážnění, to když na hlavního hrdinu dopadly následky jeho poněkud neortodoxního řešení malé místní porodnosti, pořád šlo o nadprůměrnou podívanou. Hodně zářivé čtyři hvězdy a možná to časem zvednu i na pět, protože nepochybuji, že si tuto výtečnou komedii dám někdy v budoucnu s gustem znovu. (04.12.2013)

Určite nesúhlasím s prirovnaniami k troškovinám a všeobecne ľudovým komédiám v našom česko-slovenskom ponímaní (napriek tomu, že je to najúspešnejší chorvátsky film všetkých čias). Síce si ten námet viem predstaviť aj u Trošku, to je asi tak všetko, čo majú spoločné. Hlavnou prednosťou filmu je jeho nepredvídateľnosť - tak čo sa týka deju i žánru. Komické scény sa striedajú s vážnymi a vo výsledku je film niekedy dosť smutnou satirou a dopodrobna realisticky rozoberá, čo všetko sa môže stať, ak niekto svojvoľne naruší ľuďom ich plánované rodičovstvo. A moja obľúbená postava je xenofóbny lekárnik. "Jose! Srpsko ime!" (15.06.2014)

Veľmi dobrý nápad, ale aj celkovo výborné spracovanie obohatené neuveriteľne skvelou iróniou, sarkazmom a narážkami na cirkev, ale aj zmýšľanie obyčajných ľudí jedného chorvátskeho ostrovčeku v Jadrane. Nového kňaza jedného dňa zamrzí klesajúca demografická krivka, a tak dostane "skvelý nápad" ako túto situáciu vyriešiť, pri čom mu pomáha predavač novinového stánku a lekárnik. No počiatočná komédia sa pomaly, ale isto mení na dramatickú tragikomédiu. Myslím, že aj tento obrat z tohto filmu spravil naozaj hodnotné dielo. Plus aj tá samotná atmosféra malebnej ostrovnej dedinky a miestne vzťahy medzi ľuďmi prispeli k skvelému zážitku (Zdeněk Troška sa má veru čo učiť). (04.12.2013)

Slunce, seno a propíchnutá šprcka je dokonalým studijním materiálem pro Trošku vytepleného rádoby režiséra, aby věděl, jak má vypadat opravdová, svěží letní komedie, a poučením pro všechny "řízkáče", že by se měli na dovolené v jakékoliv prdeli kolem Dubrovníku omezit výhradně na lízání a prstění, nechtějí li si jako suvenýr přivézt nějakou řvoucí infekci. Nádherný příklad toho, jak lze ze zdánlivé kokotinky velmi hravě naplnit kotel netrapného (Ano, Zdeňku, NE-TRAP-NÉ-HO!) humoru, suchého jako klín katolické světice. (29.11.2013)