Realita

"Ta knížka se mi líbí." Tak si tak říkám, že nejenom Quentin Tarantino, ale i Mr. Dupieux má talent a i když s tím určitě někdo nebude souhlasit, tento film nemusí chápat, stačí ho jen vnímat. Bylo by totiž opravdu skvělé, kdyby se filmoví režiséři mohli na svá díla podívat ještě dřív, než je natočí. Určitě bych tu pak neviděl ty černé či modré čtverečky. (11.06.2016)

Ryzí zmatenost, která se paroduje přímo v názvu. Kombinace dějových, časových i žánrových rovin se snoubí v šílené spirále, kterou se zpočátku snaží divák pochopit, aby se v závěru vzdal a nechal se pohltit němým údivem. Nečekejte zprofanovaná vysvětlení o snění či duševní poruše. Tady (zřejmě) žádné vysvětlení není. A právě v tom se Reality statečně dere proti proudu konvence, protože poctivé šílenosti se jen vzácně dočkají širšího uznání. Na své si přijdou milovníci komplikované Magnolie, slepí následovníci surrealistických, lynchovských šílenců, i ti, co si z kinematografie vyzobávají alternativní počiny nebo se rádi nechají zmást. Pro ně bude Reality strhujícím zážitkem hraničící s šílenstvím a orgastickým filmovým zážitkem. Ostatní se nedostanou za první čtvrthodinu, případně budou spílat západním směrem pro navrácení ztracených 90 minut. Já se hodnotit neodvažuji. Ale ke konci jsem si vrněl blahem jako divočák s videokazetou v žaludku. ? % (26.12.2015)

Mr. Oizo remixuje "Pohrdání" aneb když sur/Realita sní o tom, že si pustí fajn biják na VHS, ale sama je jen jednou myškou v labyrintu vyprávění rozpolceného autora v tvůrčí krizi. Nebo taky meta mozkoškrab, který někomu udělá vyrážku na mozku, zatímco jiní se u něj budou smát na stejně způsobů jako nasbírá jeden z hrdinů výkřiků. (24.08.2022)

Dupieux je mi sympatický už od Gumy, ačkoliv ta samotná mi přišla moc chtěná. Chtěná je i Realita, ale zároveň bylo hodně příjemné nasednou na její vlnu a nechat se nést mimo racionalitu... prostě hodně příjemná hříčka, během níž jsem si vzpomněl na Život v oblouznění, jen s trochu artistnějšími ambicemi. (15.09.2015)

Kdyby většina kinematografické produkce vypadala jako filmy Quentina Dupieuxe, asi by mě to lehce znepokojilo. Zatím však představují vítané osvěžení. Absurdní scéna, kdy kameraman podivné televizní show o vaření poprvé navštíví filmového producenta se svým nápadem na horor o vraždících televizorech, se nese v té nejlepší tradici montypythonovského humoru. (08.08.2016)