Blázniví bažanti

Někdo holt nikdy nedospěje. Jako nedospěli hrdinové této a dalších francouzských komedií s Les Charlots. A jako jsem zřejmě nedospěl já, když mi tyhle filmy i po letech přijdou stejně zábavné jako když mě na ně rodiče brali do kina coby škvrně. Opět jsem se smíchy popadal za břicho, a víc od tohoto žánru nepožaduji. Čtyři hvězdičky za klasiku mezi bláznivými komediemi a pátou dávám ze sentimentu... (06.05.2005)

Pětice kamarádů touží po tom stát se muzikanty, ale jelikož jsou švorc, musí si sehnat práci, aby zaplatili za hudební nástroje a mohli se zúčastnit soutěže o nejlepší kapelu. Jejich plány ale překazí nástup na vojnu, kde bohužel humorné scénky dosti poklesnou na kadenci. Bažanti jsou dnes již kultovní francouzskou záležitostí. Prakticky veškerý humor je situační, což je na jednu stranu jednodušší, protože mu porozumí každý divák, ale občas některé scénky netrefí do černého. Po filmařské stránce se mohli tvůrci snažit lépe, občas jsou jasně viditelné prostřihy a pár scének je velmi krátkých a působí, že měli skončit spíše ve střižně. Český dabing mi vždy připomene filmy s Fantozzim, protože poznávám hodně hlasů z této neotřelé série italských komedií s nešikovným účetním. (30.06.2021)

Tak na tomhle mi přišlo vtipný snad jedině ten retro zjev některých postav. Jinak je to pro malý děcka. Nebo spíš pro nejmenší. Nikdy se mi tyhle bažantovský filmy nelíbily. A teď po několika letech jsem se o tom opět přesvědčil. Tak to vypadá, že jsem zatím asi jedinej, kdo dává odpad. Možná mě za to budou všichni kamenovat, ale já to sem dávám jako varování pro ten zbytek. (02.10.2007)

Claude Zidi, na samotném startu dráhy úspěšného komediografa, si vytýčil jasný směr, jakým se hodlal ve své tvorbě nadále věnovat. Film o partě bláznivých mladíků "Bažantů" oplývá nejen osobitou atmosférou (v níž ještě funkčně doznívá éra bigbítové muziky), ale i invenčními nápady, pokud jde o smršť gagů vytvářejících v Bažantech něco jako moderní nebo chcete-li novodobou grotesku. Vtipy se střídají v rychlém sledu, občas ty nápady kolísají i na hraně menší trapnosti, ale ta se nakonec alespoň v mých očí záhy vytratila ve víru celkově originální filmové zábavy, která z toho číší i po letech. Hudební vystoupení skvěle dokumentují tehdejší moderní kulturu, v druhé polovině z vojenského prostředí přechází film od vizuálních gagů rovněž k vtipným situacím a dialogům. Horší je to s abcencí celistvějšího příběhu i nějaké jednotné a hutné myšlenky. Snad také proto mi mnohem víc sedí Zidiho pozdější komedie, které již příběh, případně i alespoň drobnou nadčasovou myšlenku, obsahují. Například i Velký bazar z rovněž "bažantí" série. 65% (19.04.2020)

Dobová obliba hudebních filmů, kterou eskaltovala popularita britské legendární čtveřice The Beatles a jejich filmů, donutila osvědčený model chlapecké čtyřčlenné skupiny implementovat tentokráte na francouzské reálie a tak se zrodil filmový cyklus s Les Charlots... Kde ovšem Brouci pracují s dadaistickým přístupem k filmové realitě a kde jejich humor má až surrealistický charakter, tam Les Charlots vrší klišé později etablovaných teenegerských komedií a jejich humor je z dnešního hlediska vyčpělý jak módní trend květovaných kalhot do zvonu... Tím se ale dostávám k jedinému (a skutečně pozoruhodnému) kladu filmu Bažanti - to, čemu říkají v tomhle filmu pop a co prezentují kapely na ,,popové" přehlídce kapel, je ve skutečnosti psychedelický rock oné éry, tedy to nejlepší, co historie populární hudby může nabídnout... Škoda, že v průběhu času došlo od té doby v rámci populární hudby k tak velkému významovému posunu... (19.01.2008)