Blázniví bažanti

Nezažil jsem šílenství kolem filmů s Bažanty a ani ty fronty před kinem, ale jako dítě jsem měl tyto komedie rád a později jsme je měli i na vhs - vždy jsem si je rád přehrál. Dnes bych poněkud více cítil onu trapnost některých scének, ale na druhou stranu mohu říci, že v pozitivním smyslu mohu hodnotit genialitu scén jiných. Tento komentář víceméně sedí i na další pokračování Bažantů. (06.01.2014)

Čestné třetí místo (nebo nehezké předposlední) v mém žebříčku bažantů. Daleko před bažantama – ptákama, páč divočinu nejím, jen těsně za bažantem – nádobou, díky níž jsem v zimě neměl studené nožičky, a daleko za Jakubem Bažantem, který se díky pár schodům na Kavkách stal nesmrtelným. (14.02.2018)

Podle mě nejlepší film od Les Charlots (v dalších jsem mj. postrádal Luise) a jeden z mých nejoblíbenějších filmů vůbec. Humor je nevázaný a anarchistický od začátku do konce, jejich doprovodná hudba je příjemná, postupně jsem přišel na chuť i té "bigbítové" pasáži. A některé gagy jsou přímo geniální. Nechce se věřit, že je to Zidiho debut... (23.10.2007)

Vycepovat z partičky svobodně smýšlejících individuí, kterým význam slova vojna evidentně nikdo nevysvětlil, skutečné muže pregnantně vykonávající stupidní rozkazy bude pěkný oříšek. Svěřme tedy tyto chlapce do láskyplné péče zkušeného seržanta Belleca, jehož řvoucí snaživost je sice nekonečná, ale výsledky jeho práce nabízejí pouze řádně infantilní zábavu. Té jsem samozřejmě příznivě nakloněn. (29.11.2008)

Claude Zidi, na samotném startu dráhy úspěšného komediografa, si vytýčil jasný směr, jakým se hodlal ve své tvorbě nadále věnovat. Film o partě bláznivých mladíků "Bažantů" oplývá nejen osobitou atmosférou (v níž ještě funkčně doznívá éra bigbítové muziky), ale i invenčními nápady, pokud jde o smršť gagů vytvářejících v Bažantech něco jako moderní nebo chcete-li novodobou grotesku. Vtipy se střídají v rychlém sledu, občas ty nápady kolísají i na hraně menší trapnosti, ale ta se nakonec alespoň v mých očí záhy vytratila ve víru celkově originální filmové zábavy, která z toho číší i po letech. Hudební vystoupení skvěle dokumentují tehdejší moderní kulturu, v druhé polovině z vojenského prostředí přechází film od vizuálních gagů rovněž k vtipným situacím a dialogům. Horší je to s abcencí celistvějšího příběhu i nějaké jednotné a hutné myšlenky. Snad také proto mi mnohem víc sedí Zidiho pozdější komedie, které již příběh, případně i alespoň drobnou nadčasovou myšlenku, obsahují. Například i Velký bazar z rovněž "bažantí" série. 65% (19.04.2020)