Kostka

Řekl bych, že hlavní doménou filmu měla být psychologie postav. Ta se však okamžitě vytrácí s jejich demencí. V týmu nesmí chybět drsňák, pan Tajemnej, doktorka, hrozně chytrá holka a jeden kretén + pár postradatelných lidí. Napětí sem nenašel žádný. Když to shrnu, zabil jsem tím filmem hodinu a půl života. Pokud se chcete podívat na něco podobnýho, ale mnohem lepšího, sáhněte po Saw 1. (15.06.2011)

Tak toto je opravdu originální snímek. Skvěle vykreslená, tísnivá atmosféra Kostky působí na diváka velmi zajímavě a nedovolí mu ani na chvíli upoutat pozornost na něco jiného než na šestici hlavních protagonistů tohoto skvělého sci-fi. Velmi poutavá zápletka postupně graduje až do překvapivého závěru. 80% (14.10.2008)

Film má zajímavou myšlenku a dobrý námět, ale mohl být natočen mnohem lepším způsobem, takže ve finále je výsledek zklamáním. Možná za to může ten mizerný výkon herců, nebo scénář, nevím. Film se snaží být chytrý, ale prostě není a příběh nemá začátek ani konec. Když to všechno shrnu, tak je to průměrný film, který stačí vidět jen jednou. (17.05.2012)

“Big Brother is NOT watching you”. Co se stane, když slasher oberete o vraha i jeho motivace? Vznikne Kostka, mechanicky chladná vyvražďovačka, která zlomyslně odepírá vysvětlení a pohrává si s žánrovými pravidly. Skupina postav se probouzí v železné pasti a pokládá si tři zásadní otázky klasických slasherů: Kdo nás ohrožuje? Z jakého důvodu? A proč zrovna nás? Vyprávění je – a diváka – pak nechá konstruovat možná vysvětlení. Má nějakou souvislost přítomnost zločince a policisty? Lékařky a architekta? Co znamenají čísla u každé místnosti? A proč jsou různě barevné? Ze všech vznesených hypotéz se naplní pouze jedna, a to tak absurdním způsobem, že odhalí všechna úmrtí jako zbytečná. Kostka je ztělesněním absurdní individualistické nadbytečnosti. // A je to i poměrně zábavně vyprávěné. Smrtící pasti v místnostech totiž plní roli vraha pouze v první polovině, protože dynamika se ve druhé obrací. Hlavní konflikty se přesouvají z Kostka vs. postavy k postavy vs postavy. I tak se ve světě, v němž chybí vysvětlení, navazuje na klasické vyprávění – z kontextu stavby se nedozvíme nic, ale obrací se vnitřní dynamika vztahu mezi postavami, která prochází tradičním vývojem. (19.07.2019)

Výtečná věc, která mě hodně bavila. O tom filmu jsem věděl už dlouho, ale dostal jsem se k němu až teď, což mi vlastně přineslo zjištění, že to pořád stojí za vidění i po těch letech a v podstatě to nijak nezestárlo, ten film je hodně nadčasový a velmi dobrý. Úroveň některých trikových záběrů je sice mizerná, ale to mi nijak nevadilo, protože to má prostě perfektní znepokojivou atmosféru a dokonalý námět, který mě strašně baví. Dá se u toho hodně přemýšlet, jak si to vlastně celé vyložit, podobně jako se to ale dá i nekomplikovaně prostě užít a zkoušet předvídat, jak to celé dopadne - osobně jsem se netrefil a jsem za to jen rád, že se ten děj ubíral cestami, které jsem nečekal. Kvalitní mi přišlo i obsazení a celkově bych asi neměl co tomu filmu vytknout - kdybych ovšem už loni neviděl na Netflixu Díru, která se mi subjektivně přece jenom líbila víc. (15.02.2021)