Jak dostat tatínka do polepšovny

Pokračování skvělé rodinné komedie, které rozhodně neudělalo ostudu prvnímu dílu. Povedlo se náramně a možná i lépe. Přesun ze zasněžených hor do letního prostředí, plného pískovcových skal, není vůbec špatné a opět je tu pro diváka spoustu legrace a dobrodružných scén. Oba díly patří určitě do sekce "je třeba zhlédnout před smrtí", protože tahle díla nestárnou a zachovávají si svoji kvalitu. Společně s prvním dílem vřele doporučuji. 90% (18.11.2010)

Skvělé pokračování, které dokázalo pobavit naprosto stejně jako první díl. Kromě osvědčeného tria hlavních hrdinů tu máme i dědu, který rovněž nejde pro nějakou tu peprnou hlášku zrovna daleko. I zde se samozřejmě kromě humoru hraje na city. No za vůbec nejlepší považuji pasáže, kdy se táta snaží pořád marně dostat mámě pod sukni a ten malý rošťák jim to kazí. Samozřejmě i hudba byla opět geniální, na tu bych málem zapomněl. (07.04.2018)

Když přirozenou cestou odezněl hodnotový úhor tvrdé normalizace první poloviny sedmdesátých let, začala se spontánně prosazovat potřeba lehčích, oddechových děl "socialistického realismu"; režim, který se snažil přesvědčit sebe i veřejnost o svém úspěchu a vážnosti, se nestavěl proti. Naopak. Poledňáková se svými projekty přišla jako na zavolanou; přitom se jí podařilo víc než překonat původní předsevzetí a do velmi volného cyklu její tvorby dostat neopakovatelnou osobnost Tomáše Holého, jehož kultivované uličnictví si oblíbil a oblibuje snad každý. Skutečnost, že Poledňákové tvorba má i svůj společenský náboj (osud osamělých matek a jejich enormní úsilí o vychování běžně se v populaci vyskytujících dětí z neúplných rodin a naopak existence bariér usilujících o eliminaci těchto snah), partnerské jiskření muže, který dospěl čerstvě z adolescentnosti ke skutečně "dospělému" otcovství, aniž o tom věděl, z rozverné komedie činí dílo s podstatně většími ambicemi i poselstvím. I po mnoha letech, která upustila od jeho premiéry, si TATÍNEK uchovává svou svěžest a čerstvost. Zřejmě i v mladé a nejmladší generaci, která si ho cení především pro rozvernost, v níž jakoby se hlásila ozvěna příští doby: Ať už je z hlubin světa vyloveno cokoliv, zaslouží si to úctu a uznání, pokud v tom lze nalézt lidství, mravní zodpovědnost a uměleckou nápadidost, která si nemusí za každou cennu libovat v neskrývané negaci své neopakovatelné situace. Naopak: podle svých možností ukazuje tato pozitivní orientace dál, výš, rychleji. Ano, i to je poselství, i to je hodnota, která je něco víc než slepá ulička konzumentství naší současnosti; dnešek, který - ještě prožíván - se mění přímo před očima ve svůj opak předvídatelného, zřejmého, konformního, nudného. Se zahozeným snem, s rezignací na třeba i nevyslovitelný ideál a tužbu. (25.03.2008)

Od bolavého velrybího chrupu do nápravného zařízení aneb Vašek, Anna a Luboš znovu v nasazení, tentokrát v opačném ročním období a v doprovodu trhlého dědečka, psa, čuníka a dalších rozličných vesnických charakterů (viz Luděk Sobota a Petr Nárožný). Toto pokračování je akčnější, odvážnější a dost možná i trhlejší, takže ani omylem nezůstává ve stínu svého předchůdce. (30.07.2019)

Jedno z krásnych príkladov, kde sequel prekonáva prvá diel. Pribudli tu nové postavy (najlepší je určite starý otec) no a film disponuje aj väčším množstvom humoru. Každá druhá veta Tomáša Holého (opäť geniálny) je skvost a nezabudnuteľná hláška. Narozdiel od jednotky, tento film má stále skvelé tempo. Väčšina filmu sa odohráva na prázdninách u deda a nie sú tu hluché miesta ako vo "Veľrybe". Tempo je vyrovanné a veľmi dobre sa na to pozerá. Herci podávajú skvelé výkony. Okrem Holého sú tu úžasní Němec, Preissova, či Karlík. No a poteší aj znesiteľný Sobota. Klasická komédia, narozdiel od jednotky ÚPLNE právom kultová. Jedna z najlepších česko-slovenských komédií. 80%+ (11.02.2006)