WikiLeaks

Zaujímavé myšlienky v nezaujímavom spracovaní. V podstate len sfilmovaná verzia dokumentu We Steal Secrets: The Story of WikiLeaks z toho istého roku, avšak krátená o zásadné udalosti. Tak ako je náročné pútavo zadaptovať tak, na prvý pohľad, nevďačnú tému ako je založenie Facebooku a dokáže to snáď len Fincher (The Social Network), podobne sú na tom aj udalosti ohľadom Wikileaks. A je úplne jedno, či s „novodobým vizionárom, ktorý sa nebál postaviť celému svetu“ Julianom Assangeom súhlasíte alebo nie, stačilo by keby sa s jeho myšlienkami stotožnil aj samotný režisér a náležite ich odprezentoval. Nestalo sa. Toto je len výklad z učebnice, respektíve zo samotnej Wikileaks: množstvo informácii na jednom mieste, ale bez akéhokoľvek kategorizovania, vysvetlenia, nabádania k hľadaniu ďalších. Vo výsledku tak je úplne jedno koľko zaujímavých, kontroverzných, prekvapivých informácii tam je, keď sú divákom prezentované bez hlbšieho významu. Kontradikčné na tom je to, že film podkopáva to zásadné čo prezentuje – samotné myšlienky Juliana a tú „osvetu“ o ktorú sa snaží („If you want to know the truth, no one is going to tell you the truth. They're only going to tell you their version!“). Absolútne nedokáže vzbudiť záujem o danú problematiku, aj napriek tomu, že sa jedná o jednu z najzásadnejších internetových udalostí posledných rokov. Po dopozeraní si nespomeniete na jeden zaujímavý moment, udalosť, scénu alebo myšlienku. To je obzvlášť pri filme o Wikileaks tým najhorším prehreškom. Pred Benedictom Cumberbatchom však klobúk dole. Do úlohy sa vžil: jeho mimika, gestikulácia, hlasový prejav až stierajú hranicu medzi herectvom a skutočnosťou (zhodou okolností som nie tak dávno videl spomínaný dokument We Steal Secrets, takže ešte mám živo pred očami vystúpenia reálneho Juliana Assange). Bohužiaľ, on jediný drží pozornosť celého snímku a práve vďaka jeho výkonu si film akú takú drží úroveň. V závere však čaká len zle podaný príbeh na úrovni televíznej adaptácie so stopážou, ktorú nedokáže využiť, ktorý nedokáže predať ani jednu myšlienku a ktorý Vám ponúkne len veľmi základný pohľad na jednu z najzaujímavejších internetových udalostí 21. storočia, ktorá by si rozhodne zaslúžila o niekoľko úrovní kvalitnejšie spracovanie. Daná látka na to má a je až na smiech, že film o takom „jednoduchom“ Facebooku dokáže byť tisíc krát pútavejší ako ten o Wikileaks. Nuž, ale tak to dopadne pokiaľ sa do podobnej látky púšťa režisér posledných dvoch dielov Twilight ságy. Bleh... (08.02.2014)

Vcelku slušné drama o tom, kterak hackerský "terorista" a podivín v jedné osobě provedl "útok" na USA, a odkryl tak její celosvětovou síť krys, přičemž epizoda o útěku jedné takové je v celém filmu to nejdojemnější (asi jako migranti paní kancléřky). Příběhu určitě neprospívá jednotný postoj jaký zaujal: USA jako obět- ale prosím Vás; představa pana Berga, jakožto nejkorektnějšího novináře současného světa. Co naopak prospívá je pan Cumberbatch. (11.10.2015)

Aký význam má natočiť niečo, o čom sám Assange povie, že je to blud, takto sa to nestalo a on sám prosil Cumberbatcha, aby tú rolu nebral, pretože to celú jeho prácu len zmrví? Nuž význam pre tieto natlačené hviezdy to malo - honorár, úspech, priživenie sa na téme. Lenže pravde oddaní neostali. Film je vlastne voči americkej vláde celkom príjemný. Tak o čom to potom malo byť ak nie len o prachoch z filmu? Jedna nešikovná parochňa a kontaktné šošovky z Benedikta Juliena nerobia. Film o WikiLekas natočený akoby proti WikiLeaks. (10.01.2024)

Film o WikiLeaks? Který? Á, tamten. Hmm.Ten vychází z těch dvou nejhorších knih... plných lží a překroucení, tak jako všechny špatné propagandy. Podívejte, film o WikiLeaks... To je spíš "anti-WikiLeaks" film. Ono nejde ani tak o to z čeho vychází, ale jak mizerně je pojatý. To důležité nemá žádný dopad (na děj), ale ani ty malá lidská dramata nejsou adektvátní. Singerův mizerný scénář je epizodní, zkratkovitý a scucává zpoustu věcí dohromady. Často si vymýšlí pro vyšší dramatický efekt, který Condon někdy dokáže a někdy nedokáže (mizerné virtuální kanceláře) prodat. Vzikl z toho příběh podivína a zrádce, kteří si k sobě nehledali cestu ani spolu neměli nic společného, jen chtěli pohnout světem. Cumberbatch hraje velice dobře, dává do toho všechno, Brühl je ale otravný až nesympatický - byl to záměr? Závěrečný rozhovor o pátém stavu, či co to bylo, navíc v současném světě působí legračně. Lidi (většinu) to nezajímá, nic nečtou. Věřte mi, psal jsem o tom diplomovou práci. Upřímně, kolik kabelogramů, depeší nebo zpráv jste si přečetli vy? (14.02.2014)

Je ironií, že film, který obviňuje ústy hlavního hrdiny zakladatele WikiLeaks z manipulativního chování, je sám veskrze manipulativní. Teze, kterou nám představuje, je jak z brožurky populární psychologie pro zaostalé: Assange má za sebou těžké dětství a z toho plyne, že se chová asociálně a bezohledně. A aby to bylo divákům zcela jasné, zobrazuje naopak americkou státní správu jako partu beznadějných dobráků, kteří se přeci pouze snaží sloužit své zemi v tomhle beznadějně komplikovaném světě. V souvislosti s cynickým videem zachycujícím brutální likvidaci civilistů si dokonce ústy sympaťáka Stanleyho Tucci sami vystaví generální pardon: "Jsou to počítačoví podivíni, kteří se dívají na válku uchem jehly." Assange zjistil, jak hluboko vede králičí nora, zatímco tvůrci filmu jen bezradně přešlapují u ní. I proto vyznívá jejich film spíš jako diskreditace systému nepohodlné osoby na objednávku z vyšších míst. O nějakém objektivním zhodnocení Assange nemůže být ani řeč. (20.03.2015)