WikiLeaks

Scenár ušiel. Pokiaľ sa teda zaoberá informáciami. Dialógy tiež, problém je vo vykreslovaní charakterov jednotlivých postáv, (s výnimkou dua Tucci - Linney) buď úplne neživotnými, alebo klišé prerastajúcimi až po hranicu karikatúry vlastného povahového stereotypu. Celý Guardian je postavený na troch odlišných charakteroch; Thewlisovom novinárovi, ktorý si všetko dovolí a vždy mu to prejde; Jeho šéfovi, ktorý to zakaždým toleruje, pretože mu (viditeľne) vo všetkých smeroch nesiaha ani po kotníky; A kritickom oponentovi, ktorý - aj so svojou skepsou - dostane vždy na prdel a Assange ho zakaždým uzemní, nejakým divácky omračujúcim faktom. Sám Assange, je podľa očakávaní učebnicový príklad excentrického intelektuála (typ Steve Jobs), ťažiaci z najznámejšej úlohy herca, jeho zosobňujúceho. A Brühl (opäť typický) pragmatický nemec. Všetci ostatní sú len do počtu.. Vedľajšie linky celkom mimo; Detstvo a pôvod bielych vlasov, ani opakujúce flashbacky nemajú pre príbeh ani formu žiadny význam; naopak, osud whistleblowera mal byť rozoberaný viacej, viacerými postavami a dĺžku mohol (nenásilne) natiahnuť podstatne rozumnejším a pre tému zmysluplnejším spôsobom, ako zbytočné prestrihy na detstvo, či opakovanú rovinu "vnútra" wikileaks. Režisér nato takmer nemal a vytvoril chaos snažiaci sa o presahy, fungujúci (opäť), len v kontexte skutočných udalostí a faktov.. Kameraman nato pre zmenu nemal vôbec; pseudogreengrassovský štýl, chaos ešte posilnil, miestami už vážne iritujúcim spôsobom (keď napríklad kameru pri detaile, odrazu len tak hodí do strany).. Na záver to chvíľu vyzeralo na patetický monológ, vzápätí našťastie prerušený, vystriedaný vynikajúcim Assangeho doslovom. Herci zachránili čo pokazila réžia, kameru zachrániť nešlo, avšak veľmi šikovný scenáristický ťah, podať príbeh z dvoch rôznych uhľov pohľadu (Brühl / Cumberbatch), povyšuje Fifth Estate aj cez jeho negatíva, na politicky (takmer) korektné a hlavne nezaujaté, inteligentné dielo. 70%. (22.05.2014)

První polovina filmu je pomalá a nepříliš zajímavá. Jakmile se ale začne řešit americký voják, který jim poskytl informace, tak to začíná mít obrovský spád. Jinak mám na tvůrce stránky wikileaks rozporuplné názory. Na jednu stranu s nimi souhlasím, jen ať svět ví, co firmy a banky dělaj za svinstva. Na druhou stranu, vypustit do světa tajné vojenské informace, je obrovská nezodpovědnost, která mohla vést až k rozpoutání války. Pokud jde o herce, tak jak Cumberbatch tak Bruhl byli opravdu dobří. (03.09.2016)

Vědění je moc. Příběh jedné myšlenky na pozadí několika konfliktů: střet internetových pionýrů a tradičních umírajících médií, práva na informace a práva na soukromí, australského podivínského samorosta a rakouského idealistického hackera. Film trochu jako Wikileaks: kopa informací a balastu na jednom místě, ale vybírat, třídit a analyzovat je musíte po vzoru Popelky sami, nikdo vám v tom nepomůže. Ani brilantní duo Cumberbatch-Bruhl. (23.10.2013)

Nepříliš přehledné životopisné drama o dvou lidech, kteří tvořili internetovou informační revoluci. Benedict Cumberbatch vystřihl dalšího asociála, na které se skoro specializuje, a Daniel Brühl mu byl rovnocenným parťákem v roli postavy, podle jehož knihy je film natočen. Bill Condon už natočil několik velmi dobrých filmů, ale tenhle příběh se mu poněkud rozsypal pod rukama. Výsledek neurazí, ale ani nenadchne. (08.06.2019)

Co je na tom filmu tak špatného, že tu má relativně slabých 62 procent? To, že není, respektive nemusí být podle pravdy? Jasné, Wikileaks byl web, který dal na pravdu a nic než pravdu, zatímco tenhle film pracuje s námětem a dělá si s ním co chce, hlavně aby filmařsky bavil a diváci neupadali do letargie. Přitom ale Benedict a Daniel byli skvostní! Stejně tak, jako se tvůrcům povedlo vstoupit do světa tohoto tématu. Sice mi toho moc neřekli (byť přeskakovali z jednoho tématu na druhý), ale pořád řekli dost na to, abych si dokázal udělat představu, co se zhruba stalo a komu Julian Assange šlápnul na kuří oko. Ono přeci jen, zveřejnit fakta, která způsobila pád islandské ekonomiky a zveřejnit americké diplomatické depeše je přeci jen jinej level. Z filmu je nicméně patrné, že Julian je sebevědomej magor, protože jinak by nikdy nedokázal to, co dokázal a také fakt, že na americkou diplomacii se prostě nešahá. Amíci jakýkoliv náznak útoku na jejich stát trestají smrtí a je jim vlastně úplně jedno kdo je proti nim...ale to už je zase diskuze na jiné téma a v jiné době. (12.05.2021)