Režie:
Giorgio FerroniScénář:
Giorgio SteganiKamera:
Pier Ludovico PavoniHudba:
Carlo InnocenziHrají:
Pierre Brice, Scilla Gabel, Wolfgang Preiss, Dany Carrel, Liana Orfei, Marco Guglielmi, Olga Solbelli, Herbert A.E. BöhmeObsahy(1)
Hans (Pierre Brice) přijíždí do města nedaleko Amsterdamu napsat příběh o samotářském sochaři profesoru Wahlovi (Herbert Boehme), který žije na ostrově ve starém mlýně U Kamenné ženy. Hans se zamiluje do profesorovy svůdné dcery Elfie (Scilla Gabel), i když už má přítelkyni Liselottu (Dany Carrel). Později se však dovídá o Wahlových nezákonných experimentech a mizení místních žen. (Epistemolog)
(více)Videa (1)
Recenze (16)
Málo známý, ale příjemný horor s gotickým nádechem. Sychravé prostředí, starý mlýn, precizně vyrobené figuríny a jedno děsivé tajemství. Jak už napsal Karlos80, film svým pestrým technicolorem, umělými interiéry a celkovým zpracováním připomíná podobné kousky od Cormana nebo legendárního Hammeru. Samozřejmě nesmí chybět romantická zápletka, ve které uvízne mladý Vinnetou - Pierre Brice. ()
Pěkný starodávný gotický kousek z těch dávných idylických dob, kdy povolání šíleného vědce bylo libůstkou soukromníka, a ne systematizovaným postem v nějaké té státní či korporátní struktuře. Dnes sice ten film již ničím nepřekvapí, ale pro nostalgika je to pěkná horrorová podívaná. A závěrečné ohnivé defilé profesorova děsivého orloje je stále působivé - hotový Todtentanz. ()
Kombinace Frankensteina a Voskového muzea má sice pomalejší rozjezd, ale příznivcům klasických hammerovských horrorů udělá jistě radost. Hrozivě vypadající mlýn s vlastním hřbitůvkem stojící osamoceně u vodního kanálu s temnou vodou skrývá nebezpečné tajemství. Mladý Hans von Arnim (P.Brice) přijíždí do mlýna pro podklady k umělecké monografii, která má být vydána v Rotterdamu. Mlýn obývá prof. Wahl, který vytváří panoptikum figurin zobrazujících osudové ženy a také pořádá výtvarné kurzy. K ruce má pomocníka dr.Bohlema, jenž má za úkol pečovat o jeho těžce nemocnou dceru. Brzy se však ukáže, že vše je jinak a odhalení pravdy může být smrtící. Ponurou atmosféru výborně dokresluje hudba (Carlo Innocenzi) i barvotisková výprava. Nesmí chybět návštěva hrobky, ani zuřivá bouře. Chybí snad jen mlha, nakonec i pavučin se dostane... Samotnou kapitolou jsou halucinační a snové scény. Příjemný horror na bouřný večer. ()
Režisérovi sa podarilo sprostredkovať atmosféru, ktorú takáto látka vyžaduje. Pochmúrne laboratórium, chodby a miestnosti titulného mlynu, sú dizajnérskym skvostom žánru, podobne aj v úvodných minútach sa z neho ozývajú tajuplné bolestivé náreky týranej - trpiacej ( zabíjanej ? ) ženy. Čiže atmoška pre horor jak vyšitá. Kebyže sa v tomto skvelom formálnom predstavení odohrával aj napínavejší a menej obkecaný príbeh, hodnotenie by rapídne stúplo. ()
Velmi dobrý, lehounce hororový film v gotickém prostředí holandského mlýna, jehož mechanismus pohání pohyblivé figuriny žen na jevišti. První tři čtvrtiny tohoto brakového filmu jsou dle mého názoru na nejvyšší hodnocení, neboť zde stále převažují záhada a tajemství. Legrační model ´větrného mlýna či kulisy mi vůbec nevadí, mám tyto takřka divadelní rekvizity raději než počítačově realistické efekty. Některé sekvence jsou vynikající, zvláště ty symbolistní se Scillou Gabel. Vinnetou - Pierre Brice hraje výborně. Příběh z počátku mnohým připomíná Sheridanův "Hostinec u Létavého draka". Poslední čtvrtina, kdy divák již zná souvislosti, přechází spíše v kriminální drama a je poněkud divočejší, ale i zde lze nalézt kvality, jako např. symboliku skupin postav dobra a zla. A Technicolor a dobová umírněnost v ukazování násilí a erotiky mají též své kouzlo. Přesněji 4,5, pro mne příjemné překvapení. ()
Galerie (26)
Photo © Parade Releasing Organization
![Il mulino delle donne di pietra - Fotosky](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/163/344/163344585_b4fa98.jpg)
Zajímavosti (1)
- Jedna z postav ve filmu poukazuje na to, že jedna z figurín (soch) má představovat „travičku z Poitiers“, což byla Kateřina Medicejská. O ní je známo, že otrávila desítky lidí a je zodpovědná za neblaze proslulé Bartolomějské noci. Ke krveprolití došlo roku 1572 po sňatku Kateřininy dcery Markéty z Valois s vůdcem hugenotů Jindřichem Navarrským. O Kateřině Medicejské vznikla i kniha s názvem „Královna Margot“, jejíž autorem je Alexandre Dumas. (pornogrind)
Reklama