Vinnetou

.........Před kinem se vlní dlouhá fronta na lístky. Bohužel ti, co stojí na konci řady se dnes již dovnitř nedostanou. Kino hučí jako v úlu. Nás však bůh osvítil, lístky jsme si koupili v předprodeji u známé. Venku se ještě kšeftuje s lupeny do 1. brázdy za "volant", ale my se už úspěšně a postupně probíjíme ke své sedačcce. Přeskakujeme lidi, kteří mají lístky na stání a polehávají stísněni na zemi v uličce na kraji. Je zde nedýchatelno, dusno a všichni čekají kdy to konečně vše vypukne. Uvaděčka ještě příchozím rozdává pár zbylých pohlednic a plakátů s hlavními představiteli. V tu chvíli se už stmívá, sál se zklidňuje a všichni očekáváme na plátně přicházející filmovou pecku...........je rok 1964...... (28.12.2004)

Nikdy neokoukané zfilmované pojetí amerického Západu Karla Maye. Filmy se sice mírně lišily od tamní reality, ale i přesto zůstává slušnou sondou do tvrdého života tehdejší doby... Skvělé a hudba od Böttchera je geniálně westernová, díky mistře i tobě, Reinle... Drsný nesmlouvavý Frederic Santer coby perfektní padouch s velkou bandou vrahů a proti nim dva pokrevní bratři. (21.12.2006)

Karel May se díky Vinnetouovi stal věčným spisovatem (alespoň v Německu a u nás), přestože jeho všechny slavné romány včetně Vinnetoua jsou psány takřka jako podle kopíráku. Vlastně jde vždy o jedno: Old Shatterhand (ve skutečnosti ne příliš skromná pseudo-autobiografie samotného Karla Maye) se seznamuje s nějakým slavným bílým zálesákem (Sam Hawkins, Old Death, Old Firehand, Sans-Ear, Old Surehand, apod.) a řeší problémy s vůči Apačům nepřátelským kmenem (Kiowové, Komanči, Siouxové) samozřejmě za pomoci svého rudého bratra. Toto pochopitelně do filmové verze příliš převést nešlo, a tak bylo zvoleno jiné paradigma, a to zlá banda bělochů, většinou pod vedením ďábelsky vyhlížejícího černovlasého Maria Adorfa (mimochodem v osobním životě velký přítel Piera Briceho), která je postupně "masakrována" Old Shatterhandem, hodnými indiány či vojáky. A jak se ukázalo funguje to na jedničku! (13.01.2005)

Jedno z posledních vzepětí rudých domorodců proti bílým utiskovatelům a dobyvatelům má hlavní linii motající se okolo stavby železnice přes území Apačů. Ti dosud vlastní to, čeho si běloši nejvíc cenili: půdu a zlato. Indiánská loviště trpí dráhou pro „železného oře“, protože jistý Santer chce zkrátit cestu a shrábnout peníze, které společnost Great Western do železnice vložila. Německý inženýr a jeho smysl pro spravedlnost má na stavbu dohlédnout. My zase nedokážeme přehlédnout naivitu v pěstních soubojích, spoustu chyb, dětinskost vedlejších postav (Sam Hawkens, Tuff-Tuff), závěrečné patetické loučení s Nšo-či a mnoho dalšího. Jenže nostalgie dělá divy. Naopak potěší útok Keiowovů na vozy, útok na Roswell nebo Santerova smrt. (28.01.2017)

TV/// Obsazení 8/10 Děj 8/10 Hudba 10/10 Efekty 8/10/// +jednoznačně hudba, mnoho nezapomenutelných scén, pěkné scenérie, v celkovém součtu se toho ve filmu událo hodně -trošku smutný konec, řidčí banda charizmatických záporáků/// Z počátku jsem to sledoval jen po očku (však to taky vidím každej rok) ale nakonec mě film do sebe opět vtáhl a vychutnával jsem si několik dnes už klasických scének, které doprovází příjemná hudební kulisa, která zazní vždy ve správný okamžik a krásně podbarvý kolorit prostředí./// Celkem 84%/// (13.08.2006)