Vinnetou - Rudý gentleman

Miluju Mayovky - pohádky z Divokého-echm-echm-Západu. Proto je na místě velká dávka shovívavosti k jistejm věcem jako jsou furt ty samý zápletky (vyjma S.J. jde buď o to, že zlouni chtěj přepadnout kolonu a hodit to na rudochy nebo o zabránění míru a indiánskou půdu, většinou je to tohle všechno dohromady),černobílý postavy nebo mnohdy dost komický repliky myšlený smrtelně vážně (třeba jak se Vinnetou hádá s nějakým generálem či kým stylem: "Bílý muž musí přestat vraždit." "Zabíjíme jen v sebeobraně." "Apačové zabíjí jen aby si zachovali život." "Přestaňte a přestaneme taky." "Ne, to vy musíte přestat první." "Ne, my nepřestaneme první...." a tak dále, kdyby Olda nezasáh s nějakou pohádkou o koze, seděli by tam ty dva ještě teď.) Ale s čím jsem se doteď nesmířila jsou ty děsný paruky, bože! Krom Vinnetoua maj všichni naražený na hlavě úplně ty samý paruky, stejná dýlka, stejnej střih, vypadaj jak udělaný z kravský voháňky a proboha ty komparzisti si mohli aspoň zkontrolovat, jestli nemaj pěšinku za uchem, jak si lze častokrát všimnout, když za Vinnetouem stojí nějakej šošon s culíčkama našišato. To hned indiánům dodá na důstojnosti tohleto to. Ach jo... Jo vlastně, ten Klaus Kinski, to byl parádní hajzlík. (23.07.2014)

Takhle to dopadá, když zaváháte ... neboť kdo zaváhá, tomu může jeho vyvolenou hravě vyfouknout konkurence. Na druhou stranu - nemůžete čekat, že veliký náčelník Apačů jen tak zuje mokasíny, navlékne bačkory a bude vysedávat u rodinného krbu ... pardon: u rodinného ohniště. V každém případě i tenhle snímek přes svou nespornou prostoduchost stejně neúnavně jako svědomitě střeží nezaměnitelnou atmosféru dávných (a třeba i nedávných) klukovských i holčičích dobrodružných výprav na širé prérie a do hlubokých kaňonů Divokého západu, kde se znovu a znovu v báječně přehledném černobílém světě spolu potkávají a soupeří dobro a zlo, šlechetnost a podlost, statečnost a zbabělost - a v neposlední řadě i láska a nenávist. (23.07.2020)

Je příjemné vědět, že existuje místo, byť jenom ve filmu, kde čestní jsou opravdu čestní, padouši jsou poznat na první pohled a chlapi vždy dodrží své slovo ať je to stojí cokoliv. Do takového světa se člověk vždycky rád vrací, když ještě k tomu Terence, Klaus i Lex mají tak modré oči. Ale moje srdce přesto volá - Vinnetou! (10.11.2010)

Platí všetko, čo som napísal o prvej časti. Aj napriek tomu, že je asi zo slávnej trilógie najslabší, ja ho mám možno aj najradšej, pretože tu neumierajú krásne ženy a ešte ani Vinnetou. Ešte tu máme Klausa Kinského a Terence Hilla, takže hodnotenie je jasné. Či ale nájdem aj v mojom veku a neskôr ešte odvahu absolvovať tieto filmy znova, skutočne netuším. Už je to predsa len dlhá doba. A keďže sme to všetci videli desať krát, ani to už možno nemá zmysel. (31.08.2012)

Nestárnoucí klasika. Tenhle díl jsem jako malý měl nejradši. Asi proto, že zde nikdo důležitý nezemře a nikdo se nerozhádá. "Ribanna mluví tiše, ale Vinnetou ji přesto uslyší. Protože už není cizinec." "I Vinnetou má ústa tichá, ale jeho srdce volá." "A co volá jeho srdce?" "Ribannu." (130.) (23.02.2007)