Winnetou und das Halbblut Apanatschi
Il giorno più lungo di Kansas City
Winnetou a miešanka Apanači
Winnetou and the Crossbreed
Režie:
Harald PhilippScénář:
Fred DengerKamera:
Heinz HölscherHudba:
Martin BöttcherHrají:
Lex Barker, Pierre Brice, Götz George, Uschi Glas, Walter Barnes, Ralf Wolter, Miha Baloh, Marija Crnobori, Ilija Džuvalekovski, Vladimir Leib (více)Obsahy(1)
Nenechaví banditi si brousí zuby na zlatý důl a jen hrdinný náčelník Apačů a jeho věrný přítel se jim dokáží postavit... Půvabná míšenka Apanači dostává od svého otce k narozeninám zcela výjimečný dar – zlatý důl. Je to však zároveň dárek velice nebezpečný. Její otec, osídlenec Mac Haller, byl právě kvůli němu zavražděn. Apanači a její malý bratr Happy se stávají štvanou zvěří… Proti bandě Curly Billa jí může pomoci jen lovec kožešin Jeff Brown a Vinnetou s Old Shatterhandem... Po neúspěchu předchozí mayovky Old Surehand se producent Horst Wendlandt rozhodl obnovit přízeň diváků a fanoušků snímkem s tradiční dvojicí, tedy Vinnetouem a Old Shatterhandem. Přesně řečeno měl Wendlandt původně v plánu, aby Vinnetou a míšenka Apanači sloužil jako představení přítomností jiného bílého hrdiny z Mayova kánonu, Old Firehanda. Nicméně tvůrcům se nedařilo najít vhodného představitele, tak dali přednost změně scénáře ve prospěch zavedeného hrdiny a jeho hvězdného představitele. Vinnetou a míšenka Apanači představuje v sérii mayovek poněkud atypický snímek, kterému puristé vyčítají odlišnosti od naivního romantismu předchozích snímků i Mayova světa. Vedle řady herců, kteří se objevili ve stejných i odlišných rolích již v předchozích mayovkách, se může film pochlubit angažováním Uschi Glassové, kterou objevil právě Horst Wendlandt. Budoucí velká německá hvězda se zde zhostila první větší role své kariéry coby představitelka titulní Apanači. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (175)
Já nevím, co se mi na tom filmu vlastně líbí. Není to ani hudba, jako u většiny lidí. Nejsou to určitě ani herecké výkony, nebo důmyslný scénář. Je to vlastně strašně, možná až příliš, jednoduchý příběh. Banditi, zlato, jedna krasavice, pár hrdinů, nějaké to městečko na zachraňování... Dokonce je to příběhem docela otřesný. K tomu jsem navíc alergická na Götze George, na ten jeho neustále nahrbený drsňácký postoj, a na role které v mayovkách hraje. Ale stejně se mi to spíš líbilo. Neobtěžoval tam žádný Firehand, prostě Vinnetou+Shatterhand, tak jak to má být :-) Takže snad až na vykřikování dam "to je chlap!" když vidí Old Shatterhanda, je to fajn film. ()
Otravná, preafektovaná a nechutná báchorka v každom smere. A ešte si dovoľuje vycuciavať sto-krát obohraté ústredné Böttcherove motívy a oprašovať demytizáciu divokého západu optikou politického východu. Na pôvodnú ságu sa dalo aspoň pozerať (dokonca je právom nadhodnotená), takéto pásové vývary mrhajú to dobré, čo vzniklo a známe postavičky strácajú na svojej hodnote vlastnými chybami ... ()
Tak toto se opravdu nepovedlo. Naprosto přímočará a lineární podívaná bez špetky napětí či dějových zvratů. Po scénáristické stránce břečka, akční scény dvakrát neuchvátí a efekty (orel na začátku) jsou místy až k zblití. Dlouho mi tak nepil krev někdo, jako mladý Happy. Korunu všemu nasazuje otřesný český dabing... Když cca 46 letého Shatterhanda dabuje 70 letý Ráž, je to opravdu nekorektní. 2* za překrásnou hlavní hrdinku, zdařilé vtípky vetrána Sama, pár starých známých a za tradičně povedený hudební podklad. ()
Eintopf western křečovitě ždímající oblibu zfilmovaných Mayovek o apačském fízlovi, co bojuje proti bezpráví v Jugoslávii (pro neznalé zeměpisu je to stát někde mezi Texasem a Novým Mexikem). Zápletka i jednání postav vykazují známky nesmyslnosti a stupidity, což lze nejlépe pozorovat u činů nejznámějšího tria. Vyhlášený rudý gentleman drží v ruce dynamit častěji než Alfred Nobel a v rozporu s jeho gentlemanstvím ho hází ze zálohy na bezbranné bandity, Sam Hawkens se projevuje jako člověk s pokročilou stařeckou demencí a vy se jen podivujete, jak mohou úřady takové osobě vystavit zbrojní pas a co je vůbec nejhorší, Old Shatterhand, jinak známý svou počestností, si hraje na pasáka, snaží se sbalit bordelmamá a se svými compañeros plánuje schůzky v Údolí černých bobrů! Spousta po Posledním výstřelů smířených fanoušků by asi uvítala alternativní čtyřminutovou verzi, kdy by Apanači při příjezdu syna Inču-čuny na farmu zamířila namísto na sluku o trochu níž. Název by se jen kosmeticky upravil na Vinnetou a minoucí Apanači.. ()
"Ale, ale, ale... a všimněte si, jak jsem tolerantní." Ke slovům klasika lze jen těžko co dodat, producentská horká jehla trčí všude, a pokusy scénáristy pohnout dějem jsou nebývale invenční. Jak se třeba zlouni dozvědí klíčovou informaci? Vykecá jim jí sám... Nebudu prozrazovat, jen napovím, že Vinnetou to nebyl. Je také otázka, co vlastně Apanači na Jeffu Brownovi vidí, když ten přivede takové kamarády. Ale co... Naštěstí občas něco vybuchne, takže hvězdička navíc. ()
Galerie (24)
Photo © Constantin Film DE
Zajímavosti (27)
- Po premiéře se tvůrci přesunuli do Stuttgartu, kde hlavní představitelé podnikli v napucované tramvaji okružní jízdu městem. Uschi Glas se ukázala jako schopná průvodčí, zatímco Pierre Brice vozil pasažéry - především lidi od tisku - úzkými uličkami města. (hippyman)
- Kromě těch Mayovek natáčených v Jugoslávii mělo dojít i k Mayovce, která by byla natáčena ve Spojených státech amerických a v Kanadě. V roce 1967 nabídl producent Horst Wendlandt hlavní roli Pierru Briceovi už s hotovým konceptem příběhu. Brice předběžně souhlasil, ovšem požadoval možnost aby se později mohl k hotovému scénáři vyjádřit. Wendlandt ale neměl pro hercův požadavek pochopení, oba se pohádali a k natáčení nikdy nedošlo. (Stocki)
- Film je v pořadí šestým snímkem, ve kterém si společně zahráli Pierre Brice a Lex Barker. (hippyman)
Reklama