Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Padišáh hostí udatného Karu ben Nemsího za to, že zbavil zemi proradného bandity Žuta. Při té příležitosti se hrdina seznamuje s okouzlující Ingdžou, dcerou vůdce kmene Chaldejů. Záhy se Kara od svého věrného druha Halefa dozvídá, že jeho přítel Ahmed el Corda byl zajat a má být za vzpouru popraven velitelem tureckých vojáků Machredžem z Mossulu. Ten, ačkoli jedná z pověření pádišáha, sleduje vlastní záměry, a ani když zakročí Kara ben Nemsí, nehodlá od svých plánů na bohatství ustoupit. Dokonce se pokusí na hrdinu svalit vinu za napadení karavany, kterou cestuje Ingdža... Producent Artur Brauner, nadšený z kasovního úspěchu filmu Žut, nezahálel a jal se pokračovat v adaptacích románů Karla Maye z oblastí Orientu a Mexika, na které se nevztahovaly kontrakty konkurenčního producenta Horsta Wendlandta. Po realizaci dvoudílného projektu Poklad Aztéků a Pyramida boha Slunce se rozhodl také další část dobrodružství Kary ben Nemsího z cyklu Ve stínu pádišáha rozdělit do dvou snímků natáčených současně. S ohledem na neúspěch filmu podle románu "Pouští", který vznikl ve třicátých letech, se producent rozhodl tuto část vynechat a přistoupil rovnou k adaptaci románu "Divokým Kurdistánem".
Po letech strávených vytěžováním jugoslávských exteriérů se poprvé produkce mayovek měla přesunout do jiných lokalit, protože vyprávění si žádalo pouštní prostředí. Po neúspěšných obhlídkách v Turecku se produkce rozhodla pro natáčení ve Španělsku, konkrétně v andaluské provincii Almería s Tabernaskou pouští, kde se tou dobou točila řada evropských žánrových produkcí. Natáčení nicméně provázela spousta komplikací a konfliktů mezi Braunerem a španělským koproducentem firmou Balcazar, a kvůli tvůrčím neshodám dokonce došlo i na odvolání režiséra, takže ačkoli je pod filmem uvedený Franz Josef Gottlieb, část dotočil Paco Perez Dolz. Rozpory během natáčení vyústily v trojici žalob, které Braunera zaměstnávaly ještě několik let po dokončení výroby. Vedle soudu se zhrzeným režisérem Gottliebem a vymáhání kompenzace na Balcazaru byl nejvíce sledován spor s Lexem Barkerem, který se dožadoval navýšení honoráře, protože nebyl předem informován, že výsledkem jednoho natáčení mají být dva filmy... Jelikož stěžejní figury jsou stejné jako v případě Žuta, filmu opět dominuje herecké duo Lex Barker a Ralf Wolter jako Kara ben Nemsí a jeho věrný souputník hadži Halef Omar. Stejně tak si Dieter Borsche a Chris Howland zopakovali komediální party lorda Davida Lindsayho a jeho sluhy Archieho. Dokonce se, byť v roli jiné dívky v nesnázích, vrátila také Marie Versiniová. Hrdinného Ahmeda el Cordu ztvárnil španělský herec Gustavo Rojo, jenž se objevil již v předchozích mayovkách produkovaných Arturem Braunerem. (Česká televize)

(více)

Recenze (77)

vesper001 

všechny recenze uživatele

Asi nikdy nepochopím, proč v mayovkách většina žen slepě lne k vedlejším postavám, což jsou v lepším případě jen potížisti a podržtaškové těch skutečných Mužů (v horším případě je to Götz George). Co se mě týká, pokud by se ve stejné zeměpisné šířce vyskytoval Kara ben Nemsí, o nějakého Ahmeda, Omara nebo jak se všichni ti turbani jmenují, bych si neopřela ani koně. V orientální sérii jediná Ingdša zaměřila správným směrem - alespoň v Kurdistánu to tak vypadá. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Kara ben Nemsi je natolik zajímavou postavou, že stojí za to na filmy kouknout. Tenhle film v sobě dostatečně kvalitně snoubí dobrodružství, akci a humor, že je to jeden z nejvyrovnanějších filmů, které byly natočeny mimo vinnetouovskou sérii. Hlavně ty komické postavy jsou skutečně zapamatovatelné. ()

Reklama

carl.oesch odpad!

všechny recenze uživatele

Zoufalá splácanina....škoda, potenciál v té předloze je mnohem, ale mnohem lepší než u indiáne. Ale co se dá dělat, taková byla doba....jinak používání některých scén bez ladu a skladu člověka většinou pobaví, někdy i popudí. Skutečně si někdo myslí, že by se panovník říše, alespoň nějak tak nominálně na úrovni tehdejších velmocí kamarádíčkoval s Karou ben Nemsím, jako nějký arabský šejk? V dalším díle téhle povedené taškařice ho dá dokonce zatknout na základě udání macharedže (v Turecku to byla funkce, ne jméno, jen tak na okraj....) a Kara ben Nemsí se osvobodí díky svému střeleckému umění. Myslel tohle někdo vážně? Přítom tahle scéna v naprosto jiných souvislostech je v prvním dle celé série - Pouští. No nic, tohle je film, stejně jako jeho pokračování, ale řekl bych, že děj je ještě víc zbastlený, než třeba v Angelice - a to už je co říct. Na druhou stranu, kdo to nemá zatížené četbou, třeba ho to pobaví. Ale celkově jsem přesvědčen, že moc ne. Přirovnal bych to k Pyramidě boha slunce nebo Pokladu Inků, kde předlohu neznám a připadá mi stejně hloupé a nezáživné. Asi je to moc poplatné dob a tehdejší úrovni evropské kinematografie. To snad i ty enderácké idiánky jsou snesitelnější. Ne o moc, ale přece jen.... ()

Radiq 

všechny recenze uživatele

Tak konečně taky nějaká ta poušť a velbloudi... Salám. Vy hnusné hyeny! Zmizte, vy synové hlouposti! No rozhodně jde vidět nějakej posun oproti předchozí orientální výpravě. Příběhově, hrdinsky a čestně, happyendově a přihlouple komediálně to jde ale ve stejnejch stopách. Prostě svědomí mi nedá nakliknout víc, než 2 hvězdičky. ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

V prvním snímku o dobrodružství Kara Ben Nemsiho jsme se na konci dozvěděli, že se vrací zpět do Německa. Rok se sešel s rokem a máme tu snímek druhý, prozrazující, že tomu nakonec přeci jen nebylo. A aby to nevypadalo podivně, předchozí jeho čin byl ve scénáři připomenut. Oproti původního románu je příběh vůbec značně překombinovaný, ale to už u německých mayovek prostě je. Tento snímek tedy navazuje na snímek 'Žut', i když mu předchází a to románově dokonce ve čtyřech svazcích. Každopádně se ve své nové roli vrátil Lex Barker, čímž značně utrpěly -Vinnetouovky- uspěchaně natáčené ve stejné době. Tato mayovka z prostředí orientu však bohužel také veškeré nadšení ochladila. O dobrodružství sice nouze není, ale daný příběh jako by se rozpadal do menších epizod. Prostě to vypadá jako nepovedeně do celovečerního filmu sestříhaný televizní seriál. O humornou vložku se opět postaral vedle Kara Ben Nemsiho Hadži Halef Omar a samozřejmě Sir David Lindsay se svým sluhou Archibaldem, ale buď jak buď, té legrace je tady zase nějak až moc. Celkově to vypadá, jako by se režisér nemohl rozhodnout, jestli má točit skutečný dobrodružný film a nebo jen pouhopouhou dobrodružnou komedii. Vzájemně se to hodně pere a nevytváří daný celek. Děj jako takový samozřejmě opět používá známou šablonu, takže boj proti bezpráví je v plné síle. Jen to očekávání prostě nenadchne jak by mělo. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (19)

  • Řada původně zamýšlených herců se ve filmu nakonec neobjevila - někdejší představitel Santera Mario Adorf (pro roli zloducha Machredže), dále kapitán Bradley z filmu Old Shatterhand Guy Madison a nakonec Herbert Lom, který si v Pokladu na Stříbrném jezeře zahrál Cornela Brinkleyho. Role krásné Ingdži měla být svěřena buď někdejší Ribanně z Rudého gentlemana Karin Dorové, nebo představitelce Rosity z Pokladu Aztéků Alessandře Panaro, či Palomě z filmu Old Shatterhand, kterou ztělesnila exotická Daliah Lavi. Šejkem Mohammedem mohl být Friedrich von Ledebur (Don Fernando z Pokladu Aztéků), nebo Mavid Popović (Inču-čuna z filmu Vinnetou I). Charismatického Ahmeda el Cordu si mohl zahrát někdejší Fred Engel z Pokladu na Stříbrném jezeře. (hippyman)
  • Film vznikl na motivy orientálního cyklu Ve stínu pádišáha. (hippyman)
  • Premiéra filmu se konala po tiskové konferenci dne 28. září 1965 ve vyprodaném hannoverském kině Rivoli. (hippyman)

Reklama

Reklama