Reklama

Reklama

V říši Stříbrného lva

  • Západní Německo Im Reich des silbernen Löwen (více)

Obsahy(1)

Kara ben Nemsí a jeho přátelé jsou hosty chaldejského vůdce Kadira Beje, jehož dceru Ingdžu zachránili během předchozího společného dobrodružství. Mezitím se obávaný lupič Abu Seif se svou bandou chtějí zmocnit nejstarších chaldejských pokladů, které v jeskyních hory Nejdir střeží kněží vedení Marou Durimeh, Ingdžinou babičkou. Jakmile se zpráva o plánech gaunerů donese ke Karovi, vyráží v doprovodu věrného Halefa Omara, udatného Ahmeda el Cordy a Ingdži na cestu varovat ochránce pokladu. Abu Seif je ovšem lstivý a proradný a sám je navede do pasti. A navíc ještě spojil síly s Karovým nedávným protivníkem, jenž přežil svou zdánlivou smrt, a nyní přísahá pomstu... Vyprávění V říši stříbrného lva volně navazuje na předchozí snímek Divokým Kurdistánem a oba filmy vznikaly současně. Navzdory názvu nemá film nic společného se stejnojmenným románem Karla Maye, ale představuje volnou adaptaci dalších motivů obsažených v knize "Divokým Kurdistánem". Tento ryze komerční tah producenta Artura Braunera může být pro příznivce Mayových románů obzvláště matoucí. Knižní série "V Říši stříbrného lva", přesněji řečeno její stejnojmenná třetí část, se vyznačuje ztrátou romantické naivity a naopak oplývá duchovními a filosofickými motivy, k čemuž autora vedly zkušenosti z jeho první reálné výpravy za hranice Evropy, do Orientu, kterou podnikl v závěru své literární kariéry během let 1899 a 1900. Film s tímto názvem naopak představuje typicky idealistickou dobrodružku s až superhrdinskými figurami.
Jelikož dobrodružství Kary ben Nemsího vyžadovala pouštní exteriéry, probíhalo natáčení ve Španělsku v provincii Almería, kde se rozprostírá impozantní Tabernaská poušť. Výrobu filmů provázela řada personálních konfliktů. Vedle nespokojenosti režiséra Franze Josefa Gottlieba a handrkování se se španělskou koprodukční společností Balcazar byl nejvíce sledován spor s Lexem Barkerem, který se dožadoval navýšení honoráře, protože nebyl předem informován, že výsledkem natáčení mají být dva filmy. Diváky pochopitelně čeká shledání s hrdiny z předchozího snímku, které ztvárnili Lex Barker, Ralf Wolter a Marie Versiniová, známí svými rolemi již z mayovek odehrávajících se na Divokém západě. Stejně tak se vracejí i představitelé komediálních partů Dieter Borsche a Chris Howland. Jediné, co se stran výroby a distribuce snímku změnilo oproti Divokým Kurdistánem, byla distribuční společnost. Producent Artur Brauner uzavřel smlouvu s mladou firmou Nora, která se týkala jiného projektu na motivy Karla Maye, z něhož ale sešlo. Aby dodržel podepsanou smlouvu, nabídl Brauner firmě distribuci již hotového snímku. (Česká televize)

(více)

Recenze (69)

tron 

všechny recenze uživatele

Len rok po kara-ben-nemsiovke Žut (1964) prišlo pokračovanie Cez divoký Kurdistan a aby toho nemal Lex Barker málo, v tom istom roku do tomboly prihodil aj „čistú“ odlshatterhandovku Winnetou: Posledný výstrel a mayovky Poklad Aztékov a Pyramída boha Slnka (kde pre zmenu hral Dr. Karla Sternaua), trilógiu s Ben Nemsim zakončil dielom V ríši Strieborného leva a celé to zavŕšil zabudnutou spoluprácou s Pierreom Briceom Peklo Manitoby, kde nehrali Old Shatterhanda a Winnetoua, ale úplne iné postavy. Inak je to ako Žut – o exotike sa tu viac hovorí, než to na ňu vyzerá a s komickými postavičkami sa to miestami už až preháňa, ale inak je to celkom fajn a na slušnom dobrodružnom priemere to drží akcia, chémia medzi postavami a dominantný Lex Barker. Je čudné, že hoci ide o záver trilógie, zakončenie tomu príliš neodpovedá, chýba nejaká epickosť, nejaké definitívum. Že by si mysleli, že príde aj štvorka? ()

Maynard. 

všechny recenze uživatele

Tak a mám tuhle jarabáckou trilogii za sebou. No po pravdě, není to taková kvalitka jako třeba Pán prstenů nebo Matrix, ale ujde to :o)). Tenhle fil byl dokonce na dva navazující díly, takže docela změna. Baví mě anglický lord se sluhou, užvaněnej "Sam Hokins" už tolik ne. Příběhově celkem jízda, záporák hodně dobrej. No a Kara _Ben Nemsi, to je holt frajer, kterej to dává všem. Tak proč ne? ()

Reklama

Radiq 

všechny recenze uživatele

Taková kvalitou a prožitkem stejná věc, jak předchozí Divokým kurvistánem. V podstatě bych ty dva od sebe ani neuměl rozeznat, kdyby mi někdo pustil ukázku. Je tam totiž aji stejnej záporák. Ale hlavní je, že tam je i stejnej klaďas a to tak kladnej, že být ještě kladnější, tak by vytvořil asi nějakou novou fyzikální sílu. Ano, je to hrdinný Kara ben, obklopenej stejnou sortou lidí, jak v předchozích filmech. A to už je docela trapny... ()

Orlau32 

všechny recenze uživatele

O něco lepší film než jeho "předskokan" Divokým Kurdistánem. Musí se brát v úvahu, že se to natáčelo před 40. léty hlavně pro mládež, která zde kromě pár českých pohádek a filmů sovětské kinematografie, nic jiného nemohla vidět. Při dnešním pohledu na některé americké produkce zbývá otázka, zda to bylo dobře nebo špatně. ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Je to smutné, kam spadla kvalita "májovek". Lex Barker dále pracuje na své "hvězdnosti" a je mohutně obsazován do každé kladné postavy v každé filmové adaptaci slavných příběhů. Pro mě osobně skončily ty pravé adaptace Karla Maye se smrtí slavného rudého gentlemana. Přestože se V říši Stříbrného lva natáčelo prakticky ve stejném roce jako poslední díl Vinnetoua, kvalita i příběh už je úplně jinde. Obdobné lokace, podobný příběh jako vždy a stejní herci s jinými jmény. Recyklace, kterou svým dílem Karel May naznačil využita do poslední kapky... V dnešní době pro mě prakticky nekoukatelné až směšné ... ()

Galerie (6)

Zajímavosti (12)

  • V únoru 1965 byl film avizován pod názvem "V roklinách Škipetarů", o měsíc později jako Machredžův konec. O necelé dva týdny později měl nový název, u kterého již zůstalo. (hippyman)
  • Když Barker zjistil, že z natáčení filmu Divokým Kurdistánem nakonec vznikly filmy dva, domáhal se vyplacení dodatečného honoráře ve výši 100.000 DM. Záležitost se vlekla 4 roky, až nakonec spolkový soudní tribunál rozhodl, že CCC musí Barkerovi zaplatit, a to včetně veškerých úroků. (hippyman)
  • Datum premiéry filmu bylo dlouho záhadou. V literatuře můžeme najít tři termíny - 28. prosince 1965, dále 31. prosince 1965 a nakonec 18. února 1966. Snímek byl skutečně promítán v mnoha kinech Německa dne 18.2. 1966, do té doby se žádné představení nekonalo - tedy až na jednu výjimku: 31.12. 1965 běžel film v kině City v Brémách. Důvodem byla smlouva uzavřená mezi Braunerem a půjčovnou filmů Nora, v níž stálo, že film musí mít premiéru nejpozději do konce prosince 1965. Přítomní diváci ani netušili, že se zúčastnili světové premiéry filmu. (hippyman)

Reklama

Reklama