Reklama

Reklama

Poklad Aztéků

  • Západní Německo Der Schatz der Azteken (více)

Obsahy(1)

Mexiko 1864. Země je obsazena Francouzi. Napoleon III. navzdory odporu lidu prohlásil za mexického císaře arcivévodu Maxmiliána Rakouského. Mexický prezident Juarez však boj proti Francouzům nevzdal. Do země stižené občanskou válkou přijíždí v utajení Juarezův přítel a poradce doktor Sternau, jenž se vrací z USA z cesty za prezidentem Lincolnem s prosbou o finanční a zbrojní podporu. Následně má Sternau pro Juarese získat podporu místního hraběte Fernanda di Rodrigandy. Jeho cesta je však lemována mnohými nebezpečími, a to nejen ze strany Francouzů, ale také nekontrolovatelného Juarezova důstojníka Verodojy i proradného syna hraběte Alfonsa. Ten kvůli dluhům předstírá lásku k indiánské princezně Karaje, která jako jedna z mála ví, kde se ukrývá bájné aztécké zlato... Rok 1965 přinesl nejen největší počet filmových adaptací mayovek do německých kin, ale také definitivní rozdělení produkce mezi dva výrobce. Zatímco producent Horst Wendlandt měl výsadní a smluvně vázané právo na adaptování příběhů z Divokého západu, konkurenční producent Artur Brauner se ujal knih zasazených do jiných lokalit. Divácký úspěch Žuta Braunerovi potvrdil, že zlatým dolem nejsou pouze snímky s Pierrem Bricem, ale že nemenším lákadlem může být i pouhá účast Lexe Barkera. Zatímco spřádal plány na realizaci dalších vyprávění o dobrodružstvích Kary ben Nemsího v Orientu, přistoupil k realizaci projektu s jiným Mayovým hrdinou, doktorem Sternauem. Výsledkem adaptace rozsáhlého kolportážního románu byl dvoudílný projekt, jehož je Poklad Aztéků první částí. Vyprávění pak přímo pokračuje v Pyramidě boha slunce... Původní Braunerův plán natáčet film přímo v autentických lokacích v Mexiku vzal, s ohledem na rozpočet i nelehkou spolupráci s mexickými partnery, rychle za své, a tak i tentokrát filmařům americké scenérie suplovala Jugoslávie. Pro zdání autenticity si zapůjčili záběry mexických pyramid z cestopisného dokumentu, které se ve filmu objevují pod úvodními titulky. Režie se nakonec ujal ostřílený řemeslník Robert Siodmak, jenž pro Braunera realizoval již Žuta. Herecký ansámbl opět využívá osvědčených tváří v čele s Lexem Barkerem coby doktorem Sternauem. Humornou figurku obchodníka s kukačkovými hodinami Andrease Hasenpfeffera ztvárnil Ralf Wolter, známý divákům coby Sam Hawkens. Role záporáka se také tentokrát ujal španělský herec Rik Battaglia a part druhého zloducha přes původní neochotu přijal francouzský představitel Gérard Barray, jenž byl do té doby znám ryze opačnými rolemi. Řady záporáků tentokrát obohatila i intrikující žena v podání slavné francouzské herečky Michele Girardonové. Ve vedlejší roli se také objevuje italská hvězda konce padesátých let Alessandra Panarová. (Česká televize)

(více)

Recenze (82)

anli 

všechny recenze uživatele

Další Mayovka,tentokráte natočená podle románové série"Tajemství starého rodu" a Old Shatterhand se nám tu změnil v Dr.Sternaua,který má ovšem stejné ctnosti jako on či Kara ben Nemsi.Děj nás zavádí tentokrát do Mexika v době bojů za nezávislost.Scénář se celkem drží románové předlohy,i když mění čas a místa a poměrně velké kusy chybí,hlavní kostra zůstala zachována a filmu se daří držet ducha knihy a chvílemi i slušně zaujmout.Oproti ostatním Mayovkám je tahle trochu více pohádková a to nejen díky pokladu.Je tu také spousta postav-například náš oblíbený a vtipný Ralf Wolter a taký Rik Battagila v roli dalšího Mayovského padoucha(jiný herec asi nebyl tehdy k mání),ovšem opět skvělého.Ano,není to nic světoborného a na zlatou Mayovu čtyřku to nemá,ale je to slušné dobrodružství s nezpochybnitelným morálním ponaučením nejen pro děti.Takže dávám 60% a kdepak mám ty zlaťáky z Mexika? ()

Diamant 

všechny recenze uživatele

Mexiko bojuje za svoju nezávislosť proti okupácii Francúzskom. Hneď na začiatku filmu je nám dopriané vidieť tajnú jaskyňu s priam rozprávkovým, no nevyužitým pokladom Aztékov. Lex Barker v postave charakterného doktora pomáha, kde treba. Sú tu aj ďalší, ktorí bojujú za pravdu a spravodlivosť. Všetci títo si navzájom dôverujú a vytvárajú pekné priateľstvá. Naopak, problémy a nešťastie prinášajú tí, ktorí majú pokrivený charakter - napríklad vojenský kapitán obťažujúci ženy, či syn počestného boháča bažiaci po hazardných hrách. Po umeleckej stránke môžeme filmu vytknúť snáď len niekoľko nepresvedčivo zahraných úderov. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Trojica scenáristov ani Siodmak poriadne nevedia, čo točia. Či veľké naivné dobrodružstvo pre dobových teenagerov, alebo vážnu historickú drámu o občianskej vojne. Postavy sú výsostne kladné a záporné, Mexičania dobrí, kolonizátori z Francúzska zlí a tak podobne. O ten poklad tu zatiaľ nejde, na ten si budeme musieť asi počkať do druhej časti. Inak to svižne ubieha, herci sa do svojich úloh hodia a Siodmak skrátka točí inak ako jeho nemeckí kolegovia pri ostatných Mayovkách, čo je aspoň určitá zmena, ak nie priamo zmena k lepšiemu či horšiemu. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Některé souboje působí v dnešní době neskutečně naivně, ale to by tak nevadilo, horší už je to s naprosto jalovým scénářem v příběhu kde postavy se spíš vyskytnutou jsou přidány na jednu či druhou stranu a tím to hasne. Po nějaké dramatické dějové záplatce ani vidu ani slechu, ale Lexovi modrý oči ty dvě dám. ()

noriaki 

všechny recenze uživatele

Mayovky o indiánech žijících na jih od Rio Grande pro mě nemají to správné kouzlo. I v téhle je Lex Barker, krásná příroda, kouzelný hudební motiv a slušný záporák. Zdánlivě tedy nic nechybí, ale výsledný dojem je přinejlepším průměrný. Snad za to můžou směšné efekty a křiklavě studiové kulisy, snad fakt, že mu chybí ideály ze série Vinnetoua. Lehké osvěžení v podobě zasazení do doby Francouzské intervence v Mexiku potěšil, ale sám o sobě film nespasil. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (11)

  • Doba natáčení: 31. srpna 1964 až 29. ledna 1965. (hippyman)
  • První Mayovka, která nezískala ani "Zlaté plátno" za tři miliony návštěvníků, ani cenu "Bambi" za obchodně nejúspěšnější film roku. (hippyman)
  • Snímek byl natočen na motivy stejnojmenné knihy Karla Maye. (Terva)

Reklama

Reklama