Žut

Lex Barker na chvíli nechal Old Shatterhanda Old Shatterhandem a pustil se do mayovek pro změnu orientálních. To u indiánek nezůstalo bez následků, ale to je již jiná kapitola. A kdo že je ten odvážný a čestný hrdina Kara ben Nemsi? Žádný strach, to nám hned na začátku prozradí Hadschi Halef Omar v podání Ralfa Woltera. Producent Arthur Brauner nechal vypracovat scénář ještě před natáčením své vlastní mayovky ´Old Shatterhand´, aby se přeci jen od té Ameriky krapet odlišil. Rodinný příběh má přes své dobrodružství i unylou pohádkovost, což kouzlo mayovek přeci jen krapet sráží na kolena. Humorný charakter Sira Davida Lindsaye a jeho sluhy je v rámci odlehčení vážnosti hlavní dějové linky přirozeným přínosem, ale v tomto případě čeho je moc, toho je příliš. Děj se zabývá posledním dobrodružstvím Kara ben Nemsiho v tomto kraji, jak prozradí konec, což svým způsobem vyznívá podivně. Je záhadou, proč se tak Brauner rozhodl. Nevěřil v přijetí diváků? Těžko říct. Každopádně se jednalo o příjemnou změnu. Mayovky z Orientu do dnes nejsou tak známé jako indiánky z Ameriky, a i když je děj očekávaně své knižní předloze na hony vzdálený, film jako takový potěší, i když na tom má největší zásluhu právě přítomnost Lexe Barkera. Přiznejme si, že bez něj by to prostě nebylo ono. (01.11.2017)

Mayovky jsem měla vždycky celkem ráda, takový Poklad na Stříbrném jezeře jsem viděla nejméně dvacetkrát (a občas, když se mě někdo zeptá, co chci, řeknu že druhou půlku plánu, krmivo pro koně a pět tisíc dolarů:) a Žut patří k těm lepším - casting se povedl, příroda je nádherná, patos správně dávkovaný a jako bonus scény typu Barker bodá "nožem" do "medvěda", v "noci" jsou na nebi vidět bílé obláčky a do toho zvukař dělá usilovně hú, hú, aby se diváci nechali oblafnout, ale to k zážitku patří. Chybí sice hláškující indiáni, ovšem dostatečně je nahrazuje lord se svým sluhou. (29.09.2008)

S postupem času je naivita filmu skoro ubíjející. Ať už jde o dialogy (černý kůň přece není horší než bílý kůň) nebo celé scény (kulišárna na toho vesnického šamana). Celé je to nějaké žluté a od A do Z nalajnované už dřív. Barker v některých scénách běhá jak čtyřprocentní (všimli jste si těch okatě ladných pohybů??), Halefa bych nechal rozšestit a každou část poslat do jiného světadílu, jen Rik Battaglia prostě poráží tu hodnou a charakterní sebranku na hlavu. A opět škoda toho závěru - parta vojáčků přicupitá k bráně záporáka a ten ihned vezme nohy na ramena? Oceňuji ale jednu skutečnost - záporák většinou umře svou vlastní blbostí, nezabije ho ani Karel z Němec, ani nikdo jiný. Zajímavý detail příběhů. (29.03.2009)

Old Shatterhand utekl od indiánů k muslimům a stal se Karlem z Německa. Ano, z toho Německa, ve kterém Alláh trestá pracující lidi daněmi. Karel přitom předvádí standardní střelecký i boxerský výkon, ale ve výsledku se musí sklonit před svými spoluhráči. Třeba takový Hádží Halef Omar ben hádží Abú'l Abbás ibn hádží Dávúd al Gossarah je v souladu s knihou zábavně neschopný, ale ani on nemá na sehrané hláškující duo lord Lindsay - sluha Archibald. A taky musím ocenit, kterak se Nšo-či proměnila v ještě krásnější Džitu. To je pro heterosexuálního diváka opravdu příjemný pohled. (02.12.2015)

Kara ben Nemsi, olé :o). No vidíš to, jde to i bez Vinetůa. Tohle už sem samozřejmě viděl už před léty, kdy sem to fakt žral. TAkže když sem si to včera po těch létech pustil, dokonce sem si vzpomněl na poměrně dost scén. Sam Hókinsoj stačí nacpat turban, Káslpůloj přidat Anglickýho lorda a můžeme to rozjet na vostrým východě. Dějově je to rozhodně kvalitnější než Old Shurhand a Firehand a podobný béčka. Na klasickýho Vinetůa to nemá, ale je to hodně příjemná podívaná, páč co si budem povídat, LEX je prostě legenda! (27.08.2020)