Společnost hrdinů

VAROVÁNÍ! Již po 10 minutách filmu můžete dostat epileptický záchvat, jít do mdlob a možná i zemřít ! Amíci nám zase jednou (pokolikáté už?) připravili pekelnou jízdu se svými boys... Po zvěrstvech Red Rose Normandy a jí podobných vyrojivších se ,,válečných'' snímků stále čekám až někdo zamachruje a s málem natočí slušný nízkorozpočtový film, po kterém bych neběžel zvracet. Rovnou říkám, že Company of Heroes to nejsou a návštěvu s porcelánovým zařízením si vyžádají. Scénáristu bych rád dostal do rukou a krapet si s ním pohrál. Stačil by mi šroubovák. Něco tak debilního snad někdo ani nemohl myslet vážně. Budu spoilerovat, takže každý kdo se chce nechat překvapit ať zde přestává číst. Já se překvapit nechal a překvapení se mi dostalo hojně! Na tomhle snímku mne zaujala účast jednoho z Band of Brothers a to tehdy plavovlasého a méně otylého Neala McDonougha a Toma Sizemora. Obzvlášť u něj se divím, proč se nechal opatlat touhle kejdou. Děj snímku nás zavádí do roku 1944, americká jednotka se při převozu vánoční šunky na velitelství chá chá :-) potká se silnou skupinou Němců včetně mohutného tankového uskupení. Střelbou ze samopalu do bedničky nábojů jež veze jeden tank (tanky raději nekomentuji) vyřadí asi Tygra z boje a statečně se probijí se samopaly tankovou divizí skrz. V lese potkají Rusa, který je uprchlíkem z blízké nacistické továrny. Po zbytek filmu jej ač mluví rusky Amíci nazývají Polákem... (z čehož mají asi polští diváci radost:-)). Náhle za kopcem něco bouchne a tak se tam jdou podívat. Zjistí že vybouchla nacistická továrna. Od přeživšího zraněného člena OSS se dozví, že tam germáni testují atomovou pumu a že v noci odjíždí vlak do Stuttgartu, kde čeká agent Kestrel který musí nutně dostat zašifrovanou depeši. Amíci tedy vybaveni heslem a vstupenkou do Stuttgartského divadla na operu vystřílí posádku nádraží a nastoupí na vlak.V jednom z vagonů potkají zajatého brita, který jak tvrdí je z British Royal Forces (nechápu proč ne z RAF..) a k mezinárodní skupince hrdinů se přidá. Škoda že nepotkali i Čecha...V nezatemněném Stuttgartu (v roce 1944 kdy RAF masila noc co noc německá města) na ně už čeká silná uvítací skupina. Amíci ji vystřílí a jdou do divadla, tam se setkají s agentem Kestrelem kočičkou německého odboje. Ona je navíc dcerou muže kterého Němci vězní a on jim atomovku sestavuje. Po rozlousknutí šifry se skupina doví, že je třeba hotovou atomovku ze Stuttgartu odvézt, protože továrnu ráno vymázně letka B17. V nebojujících chvílích dojde k zajímavým úvahám nad ruským komunismem a americkými vykořisťovateli. Skupinka pak v převlecích za Němce ráno nastoupí do fabriky, všechno vystřílí a v ukradeném německém náklaďáku s pumou, vědcem a dcerou na korbě uhání za svistu bomb z fortressů k hranicím svobodné Francie, kam se posléze šťastně dostanou (přejezd už ukázán nebyl - předpokládám, že ukázali na hranici pasy a řekli, že jsou turisté - nebo všechno vystříleli)... Za ten nálet přidávám hvězdu, ty B17 a Mustangy mne potěšily, ovšem až na to přízemní bombardování.. No jinak co. Němci jsou tak tupí, že jsou ještě o něco tupější než známe z válečných francouských komedií. Vede je esesman s upnutou nohou ve stylu Forrest Gumpa, jeho vystupování má být asi cynické a ledově chladné. Bylo však jen a jen srandovní. Hodnotím kladně zásahy po všech těch kulkách, to mělo úroveň i s těmi všemi šplíchanci krve. Kestrel byla nádherná baba o tom také žádná ale jinak? V hrůze jsem čekal, že se skupinka rozhodne dojít v převleku za wermacht i do Berlína a v bunkru poté co tradičně všechny vystřílí - zabije Hilera. Opravdu k tomu chybělo jen málo. Závěr byl plný nablblého amerického patosu a heroismu a já jsem tušil jak moc autory mrzí, že tam nešlo nějak zakomponovat hasiče z NYC, kteří zahynuli při teroristickém útoku na Dvojčata v New Yorku 11.9.Takhle zkrátka ne a ne a ještě jednou ne. A přitom to mělo slušně našlápnuto. Dávám jen dvě Purpurová srdce (sobě), že jsem to dokoukal. * * (17.03.2013) (méně) (více)