Kdo najde přítele, najde poklad

„Radšej zostanem tu. Z vášho sveta je mi zle.“ Budspencerovko-terencehillovky (dobrý žáner som vymyslel, že?) nikdy nechceli dostávať renomované filmové ceny. Šlo im hlavne a „len“ o dobrú zábavu. Vďaka prepracovanej choreografii akčných scén, skvelej chémii medzi hrdinami (Terence Hill bol síce schopný vyskočiť dva metre do vzduchu a vyšplhať sa na strom, ale Bud Spencer sa zasa o ten strom oprel a vyvrátil ho zo zeme aj s koreňmi) a vďaka šikovným scenárom (Dvojníci) šlo o nadpriemernú zábavu. Mnohé z ich spoločných projektov ešte i dnes udivujú kaskadérskymi výkonmi a rozkošnou ústrednou dvojkou. Tie snímky si udržiavali istý typ úrovne. Tu sa mi však prvý raz zdalo, že tá latka bola podlezená. Jednak nepriatelia našich obľúbených hrdinov sú až príliš nezaujímaví, čo by až tak nevadilo, ale je tu tiež biedny, podpriemerný scenár, ktorý skrátka nie je bohvieako vtipný. Ani exotický ostrov mi neprišiel bohvieako exotický a logiku veci ani riešiť nebudem (nie som odborník, ale dali by sa vôbec desaťročia staré bankovky zameniť v banke za aktuálne?). Hlavne mi ale prekážal primitívny humor, na ktorý u tohto dua nie som zvyknutý. Na jednoduchý áno, ale vždy bol taký... dobrácky. Tuná nie. Raz za rok si vcelku rád pozriem Kameňák alebo Babovřesky, myslite si čo chcete. Ale u dvojky Spencer/Hill na taký typ humoru zvyknutý nie som a už si ani zvykať nemienim. Komediálne scény s domorodcami (a hlavne Anulu) mi nepripadali ako komédia, ale ako čisté zlo a utrpenie (v neposlednom rade poriadne rasistické a xenofóbne, tak ale na to sme u konzervatívnych Talianov zvyknutí). Miestami som sa až trochu hanbil, že to vôbec pozerám. Palec hore za občasné hlášky („Máš v očiach nenávisť.“) a tradične super-chémiu medzi Budom a Terenceom. (27.08.2018)

Nejzábavnější na téhle taškařici je absurdnost, která čiší z každičké scény. Na neznámém ostrově žijí domorodci, kteří jsou ale „oháknutí“ jak z galanterie, jejich ženušky mají docela hezký makeup Všude hezky posekaná tráva jako v parku. Bakelitový tank, o který když se hromotluk Spencer opře, tak se celý zatřese. Špičková je i tlupa pirátů v latexu nebo banda tradičně naivních gangsterů, kteří se jako tupé stádo nechají nahnat do jámy. Další vtipné hlášky pak vykrystalizovaly časem, třeba Spencerovo tvrzení o „elektronických hodinkách s hudbou“ jako o výdobytku moderní techniky, to je dnes prostě fór jako řemen :) 3.5* (20.05.2006)

Ziakatum! Smoliarsky špelulant Allan dlží gangsterom fúru prachov. Jediná možnosť ako ich získať je nájsť poklad o ktorom mu stále vypráva jeho bláznivý strýko s meningitídou a za týmto účelom sa ukryje na loď dobrodruha Charlieho. Nie len že sa vezie načierno, ale ešte Charliemu zožerie aj fazuľu a to už je hrdelný zločin za ktorý mu Charlie hodlá rozpučiť tú jeho sprostú hlavu holými rukami. Napokon tak skončia obaja na onom ostrove kde musia na rozheganom kartónovom tanku vziať útokom pevnosť obývanú šialeným japoncom a zachrániť domorodých degešov ( Anulu je naozaj úchvatný kus brčkavého vola ) pred bandou homopirátov nie nepodobných skupine Village People. Terrence s Budom robia presne to čo sa od nich očakáva, neustále sa naťahujú, občas sa chcú pozabíjať, ale nakoniec pobijú zlých ujov na veľkú hromadu a zachránia tak všetkých ľudí dobrej vôle. Hlášky, bitky, samý kreténi, pre mňa osobne skvelá pohodovka. Ziakatum aj vám. (19.10.2012)

Smolař Alan (Terence Hill) je na útěku před bandou, které dluží peníze, má však u sebe mapu ostrova, která by jej měla dovést k pokladu. Schová se proto na lodi Charlieho (Bud Spencer), který se chystá na cestu kolem světa... Další zábavná komedie mého oblíbeného dua má slušný příběh o bájném ostrově pokladů, takže nesmí chybět exotické lokace, mirumilovní domorodci, hamižní piráti (i když ti vypadají jak hoši z Modré ústřice), fazole, slovní přestřelky, rvačky, chytlavá ústřední melodie (tentokrát od bratrů La Bionde) a fórky všeho druhu. Obsazení je navíc opravdu klasické, Sal Borgese (tentokrát vyjímečně bez kníru) ztvárnil jednoho z domorodců a další věrní herci jako Ricardo Pizzuti nebo Claudio Ruffini si zde záhrali buď piráti nebo členy bandy, která pronásleduje Alana, japonského vojáka, který brání starou pevnost na ostrově, pak ztvárnil John Fujioka. Kdo najde přítele, najde poklad je další povedenou komedií, která nabízí vše, co si od dua Spencer - Hill lze přát. (12.03.2015)

Tady moc souhlasit s tím, že jde o nadprůměrný film nebudu. Nejde sice o vyloženě špatný kousek, ale znám dost lepších kousků s oblíbenou dvojicí. Přece jenom se tu vyskytuje na můj vkus dost nudných pasáží, málo soubojů až na jednu povedenou bitku a ani výkony Spencera a Hilla nejsou optimální. Jakoby je to místy ani nebavilo, stejně jako mě. Piráti v latexových/kožených hadrách jako by si odskočili z „Modré Ústřice“ a naprosto iritující „vůdce“ domorodců – ten mě sral asi ze všeho nejvíc. Za vůbec nejlepší z celého filmu považuji papouška a závěrečnou bitku. Takže na víc, jak obyčejný průměr to rozhodně nevidím. Bohužel. (25.11.2015)