Volný pád

Uvěřitelný, nesentimentální film o prchlivosti snů, síle touhy a krutosti nevěry, který vás nebude nudit. Východisko tohoto dobrého celovečerního autorského (!) debutu německého režiséra Stephana Lacanta na první pohled nabízí celou sestavu pastí různých filmových klišé: vysněné partnerské soužití (těhotná přítelkyně) je narušeno nevěrou nastávajícího otce, který je sveden svým kolegou z práce (homofobní prostředí policie). (Pozn: A pak že homosexualita neohrožuje tradiční rodinu!) Tato německá odpověď na slovutný Brokeback Mountain (2005), jak se Lacantově prvotině někdy přezdívá, však příjemně překvapí: je to svěží, živelný snímek, při němž netrpíte pocitem, že už jste všechno někdy viděli. Vše je podtrženo solidním filmařským (ne-televizním) umem a vynikajícím castingem celého ensamblu, v čele s elektrizující dvojicí Riemelt (viz Die Welle /2008/) - Koffler (viz Sommersturm /2004/), kterou jeden kritik označil za "nejhezčí milostný pár na Berlinale" (tomu říkám sexy milostné scény!). Nedával bych ovšem filmu nálepku "gay", která by asi byla příliš omezující, stejně jako v případě Zkrocené hory. Primárně jde o neotřelý portrét milostného trojúhelníku, který bez skrupulí zobrazuje cenu hledaní sebe sama, kterou někteří musí zaplatit. Mínus jedna hvězda za některé zbytečné stereotypy (útěk do gay klubu - proč?). Jeden z mála filmů, na který se chci podívat znova. (08.12.2013)

Ano, i muži mají své dny. Někdy vědí, co je trápí, jindy na to musí přijít postupným pádem kariéry, rodiny a kamarádů. Snímek ukazuje, jak se ze šťastného hetero pozitivního borce stane gay a to se vší parádou. Pokud vám nevadí dva líbající se borci, možná ve filmu naleznete slušně napsané drama a doceníte ho. Chtělo by se mi říct, že pokud vám nevadila Zkrocená hora, tohle vám musí sednout taky. Velmi pěkné. (18.03.2014)

Přírodu neoblafneš, přirozenost neskryješ a tenhle film to ukazuje přímo hmatatelně. Je odzbrojujícím způsobem upřímný. Věřím, že takoví lidé můžou žít, věřím, že mohou mít takové problémy a věřím, že se s nimi vyrovnávají přesně takto rozpačitě, nešťastně a nerozhodně. Maximální realističnost, kterou podepírají i civilní herecké výkony, jsou hlavní a poměrně hodně silnou předností snímku o rozhodování mezi dvěma způsoby života, přičemž každá z voleb zároveň znamená drtivě bolestnou ztrátu. /17. 6. 16./ (17.06.2016)

Mark míří k ideálním vrcholům společenského i soukromého života, má našlápnuto ke skvělé kariéře u zásahové policie, darem získal moderní a velký rodinný dům, má pěknou přítelkyni a očekává potomka. Ale potom se do jeho života zatoulá muž s příznačným jménem Angel a najednou je všechno jinak. Dosud pevné hodnoty jsou během krátké doby totálně rozmetány ve jménu spalující lásky k muži, kterého se sice Mark snaží vypudit ze svého života i srdce, ale citům se nedá poručit. Svým způsobem klasická situace, jakých na filmovém plátně ožilo možná už několik desítek, nicméně vývoj událostí a především závěr není tak předvídatelný, jak by se na první pohled mohlo zdát. Film velice dobře pracuje s otázkou coming outu v jak pracovním (přísně homofobní prostředí policejní akamedie), tak v soukromém (rodina, přátelé) životě a předkládá nebanální důsledky, které sebou nečekané rozhodnutí hlavního hrdiny nese. Následky jsou katastrofální a situace je bezvýchodná. Mimo to jsou Hanno Koffler s Maxem Riemeltem jedním z nejpřirozenějších homosexuálních párů, jaké kdy stříbrné plátno oživilo. Jen výjimečně se stane, že by člověk mohl pocítit takřka neznatelné chvění při pouhém dotyku, vnímat každý pohled a přitom nebýt obelháván laciným předstíráním emocí. Opravdové je opravdovým a nezáleží pak příliš ani na tom, zda je to právě láska mužů. (19.10.2013)

Šablonovité, i když se obávám, že v policejních kruzích pořád aktuální. Chvílemi je z toho cítit Zkrocená hora, chvílemi zase scenáristická beznaděj (tolikrát jsem "je mi to líto" během jednoho filmu fakt ještě neslyšel). Průměr, který sice dobře pracuje se stereotypy, ale sám do jednoho velkého sklouzává. (21.08.2016)