Noční jízda

Excelentní sólo Toma Hardyho, který 90 minut jede v autě a kromě něj se ve filmu nikdo další neobjeví. Hroutí se mu život, milenka rodí, zhrzená manželka brečí a zvrací a do toho mu má 218 kamionů za devět hodin přivést tolik betonu, kolik je potřeba na největší betonovou výstavbu v dějinách Evropy. Dialogy probíhají v rovinách postupně gradujících telefonních hovorů a jsou výborné (na druhou stranu, Hardyho monology mírně váznou a nejsou tak zajímavé). Formálně to trochu připomíná snímek Pohřben zaživa (který se pro změnu odehrává celý v rakvi). Režisér a scénárista Steven Knight si dokázal s nesnadným námětem poradit nadmíru dobře a na minimálním prostoru rozehrál plně funkční a realistické drama, které vydrží celou dobu obstojně bavit (a má i své vtipné momenty). (04.07.2014)

Jednou větou už tady vyjádřil uživatel Disk to, co jsem si myslela také o rozhlasové hře. Ale jedno je jisté. Kdykoliv a kdekoliv uvidím jakékoliv množství betonu, vzpomenu si na Ivana Lockeho a jeho noční jízdu autem, které bylo narvané velkým kopcem emocí. Tom Hardy hrál brilantně a pro mě překvapivě i v roli, ve které bych ho neočekávala, protože ho mám zafixovaného spíš jako velkého drsoně. Tleskám! Locke byl skvělý i když tahle jeho cesta rozhodně ne. Když k tomu přihodím scénář, který vás nenechá z toho auta vystoupit ani na minutu, tak jsi Stevene za těch čtrnáct dní dokázal vytvořit téměř dokonalé filmové dítko. Musím si to nechat uležet v hlavě a možná to ještě zvednu. (03.08.2014)

Schválně kolik herců si umíte představit na Hardyho místě. Ivan Locke jedné noci vezme vůz, telefon, svůj seznam věcí, které musí udělat a vyrazí směr Londýn. Divák má to štěstí že cestu absolvuje s ním a může přemítat zda-li by neudělal některé věci jinak. Tom Hardy o sobě dal zase jednou pořádně vědět. 75% (19.08.2014)

Hardyho stačí posadit do auta, dodat mu kvalitní scénář a on vám skrze telefonické hovory vyčaruje minimalistický herecký koncert, jenž si vás bude pomalinku omotávat kolem prstu. Ivan Locke během jediné – ani ne dvouhodinové – jízdy přijde o vše, co do té doby budoval (a to doslova). Bavilo mě pomalými krůčky přicházet na kloub tomu, jaký člověk Ivan ve skutečnosti je. Ačkoli mi byl vcelku sympatický – zejména díky telefonátům, kde řešil záležitosti ohledně chystané obří stavební akce s litím betonu –, tak jsem spíše soucítil s lidmi z jeho nejbližšího okolí (manželka, děti, „milenka“), se kterými manipuloval, aniž by si plně uvědomoval, že dělá spoustu věcí špatně. Namísto toho sám sobě nalhával, že chyboval pouze jednou, a to dokonce ze šlechetných důvodů. Ale svět není černobílý a jeho osoba je až příliš komplexní na to, aby se dalo bez okolků říct, zda je dobrý či špatný člověk. A to je důvod, proč Locke působí tak reálně a přesvědčivě. (19.06.2018)

Říkali jste si někdy, jak by asi vypadal Drive, kdyby Ryan Gosling celou dobu jen řídil auto nočními ulicemi a vedl polofilozofické průpovídky? Tak sněte dál, protože úplně takový Locke není. Hlavní hrdina filmu sice stejně jako John Locke staví racionálitu a chladný rozum nadevše, ovšem na hloubavé přemýšlení nemá vůbec čas. Jeho život se nachází na rozcestí, film je nabit závažnými životními rozhodnutími, vyjednáváním, uklidňováním, rozrušením i špetkou lítosti. Ivan Locke prožívá v jedné cestě autem více než za posledních 10, tedy pardon 9 let. Atmosféra je vynikající, emoce vystupují na povrch a Ivan s nimi zápasí pomocí svého racionálního mozku. Tento film o jednom herci a několika dalších hlasech funguje naprosto perfektně a jediné, co v něm není úplně doladěné, je trošku nijaký závěr. 8/10 (01.08.2014)